Jedno ale víme jistě. Nevíme sice "co by, kdyby", zato bezpečně víme, co nastalo skutečně:
Pouliční devastace symbolů tisícileté české státnosti a víry, anarchie během níž moc v zemi uchopila hrstka samozvaných "mužů října", následný rozklad staletých hodnot, okleštění demokracie, likvidace tisícileté křesťanské víry ve prospěch kryptoatheistické "národní církve", korupční klima 1. republiky, útlak ostatních národností v ČSR, trvalý nárůst podpory Henleina a Gottwalda ve společnosti, Mnichov, Protektorát, ochotný vazalský Benešův akt, jímž tento charakterově vadný muž bez jakéhokoli mandátu položil stát k nohám Stalinovi, likvidace demokracie v podobě Košického vládního programu 1945, genocida 4 milionové německy hovořící menšiny, uchopení moci komunisty 1948, zběsilý teror 50. let a největší organisovaná plošná krádež majetků obyvatelstva v dějinách země, sovětská okupace 1968, Husákovsko-Bilakovská normalisace, dohoda Havla s komunisty 1989 na zachování "kontinuity" právního řádu a nepotrestání bolševických zločinů, nástup komunistických ekonomických mafií opět k moci v 90. letech, infiltrace komunistických ideí zpět do reálné politiky v závěru 90. let, vstup do EU 2004, ztráta politického vlivu obyvatel Česka na dění v jejich zemi, instalace eurotyranie byrokracie, etc, etc...
Myslím tedy, že jakékoli "kdyby", byť by bylo neznámým řešením, nemohlo být horší.
Nebo snad ano???