Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
6.12.: Výstavy v muzeu ve Žďáře nad Sázavou přiblíží Vánoce za socialismu i za první republiky

6.12.: V Pelhřimově je stále bezpečno, není důvod k panice a strachu

6.12.: Pachatele dopadli policisté v Jihlavě rychleji, než okradený zjistil, že věci nemá

6.12.: Od začátku roku do konce listopadu šetřili policisté na Vysočině 4 448 dopravních nehod; zemřelo 44 lidí

6.12.: Neznámý pachatel ve Světlé nad Sázavou vnikl na soukromý pozemek a brutálně utýral k smrti dva psy

6.12.: Meteorologové varují před sobotní ledovkou na Vysočině

6.12.: Adventní koncert ve Velké Lhotě; rozezní se i cenné varhany

5.12.: Z rodného domku komunistického funkcionáře Bohumíra Šmerala v Třebíči je Centrum tradiční lidové kultury

5.12.: V Pelhřimově vzplál akumulátor koloběžky, záchranná služba odvezla tři lidi do nemocnice

5.12.: S učitelem, který v třebíčské škole napadl žáka, rozvázala škola okamžitě pracovní poměr

5.12.: Požár harvestoru na Havlíčkobrodsku za sebou zanechal milionovou škodu

5.12.: Památku zesnulých dětí budou moci rodiče, pozůstalí a přátelé uctít v neděli 8. prosince

5.12.: Nemocnice v Novém Městě na Moravě vydala ke svým osmdesátým narozeninám knihu

5.12.: Na novorozenecké JIP v jihlavské nemocnici mají rodiče novou svoji místnost

5.12.: Devětačtyřicetiletého muže, který v jihlavských ulicích obtěžoval studentky, dopadli strážníci městské policie

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

Vzpomínka na Bosého Laca

Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

Zloděj od svatého Jana…

Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

Glosy Iglau.cz:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Kyrie eleison...
Sdílet článek
Tak je ten každoroční podivný obyčej oslav svátku země, která už drahných 14 roků není na žádné mapě, za námi. A ani tentokrát se obyvatelé i představitelé Česka nedopustili sebemenší nápaditosti. Pokud by člověk nevlastnící po 18 let televizi pojednou po letech včera pohlédl na některé nedělní pořady, snadno by nabyl dojmu, že se nachází stále na konci 80. let. Kladení věnců a přísahy vojsk; servilní, sterilní a občas i senilní projevy a zejména všudypřítomný naftalinový odér jakéhosi polotrapného povinného národovectví...
Marně přemýšlím rok co rok, proč se toto říjnové výročí oslavuje s takovou pompou, zatímco například svátek svatého Václava či Nový rok (kdy aspoň v roce 1993 skutečně vznikl tento náš dnešní státní útvar) prošumí zpravidla bez povšimnutí politiků i veřejnosti. Co je pro Čecha 21. století tak přítažlivého na dnu, kdy po tisíci letech České země přišly o svoji svatou královskou korunu, aby namísto toho na troskách středoevropské křesťanské monarchie obyvatelé Česka začali budovat výrazně neústrojnější a života dlouhodobě neschopný státní útvar - národnostní pejskokočičí dort, namíchaný tak akorát pro budoucí nevolnost? Kdo ví?
Jedno začíná být ale jisté. Stejně jako neumíme své vnitřní hodnoty většinou pojmenovat - natožpak bránit - tak je neumíme ani oslavovat. Neb vlastně žádné nemáme. Nevíme kdo jsme a kam jdeme, protože už netušíme odkud jsme to vyšli. Většina z nás nikdy ani trošičku kacířsky nezapochybovala o tom, že státnost možná ani nutně nemusí být puč zahraniční Maffie či chaotické počínání jakéhosi nikým nezvoleného národního výboru (mimochodem zatímco v posledních volbách na našem území v roce 1911 řádně zvolení poslanci ve skutečnosti v týchž dnech rozhodovali ve Vídni o zcela jiném státním útvaru...), či že za státní tradice lze u nás označit cokoli, jen ne cit k svobodě jednotlivce a vědomí kořenů...
A tak na prahu toho 90. roku republikánství nezbývá, než se namísto dalšího ironického kousání raději podívat trochu dále než o 89 let zpět a začít hledat. A začít u sebe a úplně z gruntu. Nejlépe rovnou s prosbou předků: "...naplň námi chór nebeský, Kyrie eleison!"
Leo ŠVANČARA
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je sobota 7. prosinec
(24. listopad kalendáře iuliánského)
• 2019 rok křesťanského letopočtu
• 7508 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 7. 12.:
Pátek po první neděli adventní Sv. Ambrože, biskupa, vyznavače a Učitele Církve
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 24. 11. (7. 12.):

  Další glosy:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: