Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
27.5.: Z policejního deníku: opilý řidič boural; opilý muž obtěžoval na vlakovém nádraží kolem jdoucí, nadýchal přes tři promile

27.5.: V jihlavské nemocnici se bude konat kurz první pomoci novorozencům, zájemci by se měli přihlásit včas

27.5.: Na Vysočinu přijíždí více turistů domácích i zahraničních

27.5.: Jihlavský magistrát hledá smrk nebo jedli, která roste na soukromém pozemku

27.5.: Dukovany ochrání armáda,vojáci v rámci cvičení budou reagovat na různé varianty simulovaného napadení objektů elektrárny

26.5.: Z policejního deníku: opilý řidič nákladní soupravy boural

26.5.: Vycházka za matečnicí v Jamách a na louku skrývající prstnatec májový vachtu trojlistou či hnědáska rozrazilového

26.5.: Ocenění regionální potravina Vysočiny obdržel smetanový zákys, kmínové sušenky či levandulový sirup s brusinkami

26.5.: Den dětí v jihlavské zoo plný her, soutěží a doplněný o komentované krmení

25.5.: V jihlavském muzeu pokřtí knihu Josef Alois Schumpeter: Ekonom a humanista z moravské Třeště

25.5.: Slováci se propadli mezi barbarské státy. Umožní zabíjet chráněné medvědy, i když nikoho nenapadnou

25.5.: Kolama dolů - učme se přežít! Společná vyjížďka motorkářů společně s policisty z Pelhřimova do Jihlavy

25.5.: Francouzští výtvarníci přijedou do Telče, před zraky zájemců připraví výstavu

25.5.: Druhý výrobní blok v jaderné elektrárně v Dukovanech je odstaven, důvodem je údržba i výměna části paliva

24.5.: Z policejního deníku: vandal poničil vstupní dveře, škoda je padesát tisíc; opilá agresivní žena skončila na záchytce

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Revue Iglau.cz:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Láska, která přežila smrt o 13 let
Sdílet článek
Na počátku 16. století byl majitelem pernštejnského panství Jan z Pernštejna. Když tento šlechtic kolem roku 1526 ovdověl, oženil se podruhé s urozenou paní, Hedvikou se Šelmberka. Tato druhá láska pana Jana a jeho ženy Hedviky nakonec byla natolik silná, že přežila i jejich smrt...
image-1
Manželé měli během osmiletého manželství celkem čtyři děti, ovšem po posledním porodu, roku 1535, Hedvika ze Šelmberka zemřela.
Jan z Pernštejna se v hlubokém zármutku nad smrtí milované ženy rozhodl, že tělo jeho manželky samo - tedy bez jeho vlastních ostatků - do hrobu nepůjde.
Přikázal, že on a paní Hedvika budou mít pohřeb jen a jedině společně. Protože však pan Jan byl dosud živ, nemohlo být tedy tělo jeho manželky pohřbeno, a muselo být zatím nabalsamováno. Paní Hedvika byla následně oblečena v běžný plesový šat - nikoli však v pohřební oděv - a byla uložena prý "jako živá" do pro tento účel speciálně zhotovené rakve...
Skleněná rakev s paní Hedvikou byla následně zavěšena od stropu na řetězy v románském kostelíku v Černvíru, aby se nedotýkala země a aby tak vlastně nedošlo k pohřbu. Zde pak měla nebožka čekat, zavěšena v chrámové lodi, živému manželu na očích, až ji bude na věčnost následovat právě on.
Paní Hedvika i pan Jan se však setkání v záhrobí dočkali až po dlouhých třinácti letech, když Jan z Pernštejna zemřel až teprve v říjnu roku 1548 na svém zámku v Hrušovanech.
Teprve poté pak byla rakev s paní Hedvikou sňata z řetězů, balsamovaná nebožka vyňata z rakve a převlečena do pohřebního roucha. Následně bylo tělo vloženo do rakve olověné a převezeno do Doubravníku, kde se na oba manželé opět po 13 letech setkali ve společném pohřebním průvodu do hrobky v doubravnickém kostele.
A tento kuriosní společný pohřeb dvou manželů - Jana z Pernštejna a Hedviky z Šelmberka - jejichž láska přečkala smrt o 13 let, se konal právě přesně před 470 lety, 12. října roku 1548!
Leo ŠVANČARA
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je pondělí 27. květen
(14. květen kalendáře iuliánského)
• 2024 rok křesťanského letopočtu
• 7513 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 27. 5.:
Čtvrtek Svatodušní Sv. Bedy Ctihodného, vyznavače a Učitele Církve
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 14. 5. (27. 5.):

  Další revue:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: