Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
2.3.: Čtyři mladíci napadli v Třebíči muže, kterého zranili a pokusili se jej okrást; skončili v policejní cele

2.3.: Z policejního deníku: krádež horského kola; krádež kabelky, řidiči pod vlivem alkoholu a drog

2.3.: Silničáři spotřebovali na Vysočině v zimě 3559 tun soli, loni jen 1341 tun

2.3.: Sběratel za etiketu z přibyslavské pálenice zaplatil 814 korun

2.3.: Milovníci koupání se mohou těšit na odbahněný a opravený Milovský rybník u Sněžného

2.3.: Hasiči zkoušeli projet ulicemi Třebíče; zavazující auto třeba rozhoupou a odstrkají z cesty

1.3.: Činnost určených škol se rozšiřuje i na mateřské školy

1.3.: Z policejního deníku: opilý muž bil dalšího pěstí do hlavy; muž dluží na alimentech 90 tisíc; vážná nehoda na Žďársku

1.3.: V jihlavské nemocnici opravují srdce kuchyně

1.3.: V Jihlavě začne oprava křižovatky mezi silnicí I/38 a dálnicí D1

1.3.: V Jihlavě při procházkách opatrně - stačí krok vedle a jste jiné v obci i v jiném okrese

1.3.: Táborští medvědi zimní spánek neznají, jsou aktivní po celý rok

1.3.: Provoz z části silnice I/38 v ulici Jihlavská v Havlíčkově Brodě bude zčásti převeden na provizorní silnici

1.3.: Policisté na Vysočině hlídají hranice okresů a krajů, pro lidi mají k dispozici i formuláře

1.3.: Odborníci budou diskutovat dopady pandemie na cestovní ruch v regionech

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Revue Iglau.cz:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Láska, která přežila smrt o 13 let
Sdílet článek
Na počátku 16. století byl majitelem pernštejnského panství Jan z Pernštejna. Když tento šlechtic kolem roku 1526 ovdověl, oženil se podruhé s urozenou paní, Hedvikou se Šelmberka. Tato druhá láska pana Jana a jeho ženy Hedviky nakonec byla natolik silná, že přežila i jejich smrt...
image-1
Manželé měli během osmiletého manželství celkem čtyři děti, ovšem po posledním porodu, roku 1535, Hedvika ze Šelmberka zemřela.
Jan z Pernštejna se v hlubokém zármutku nad smrtí milované ženy rozhodl, že tělo jeho manželky samo - tedy bez jeho vlastních ostatků - do hrobu nepůjde.
Přikázal, že on a paní Hedvika budou mít pohřeb jen a jedině společně. Protože však pan Jan byl dosud živ, nemohlo být tedy tělo jeho manželky pohřbeno, a muselo být zatím nabalsamováno. Paní Hedvika byla následně oblečena v běžný plesový šat - nikoli však v pohřební oděv - a byla uložena prý "jako živá" do pro tento účel speciálně zhotovené rakve...
Skleněná rakev s paní Hedvikou byla následně zavěšena od stropu na řetězy v románském kostelíku v Černvíru, aby se nedotýkala země a aby tak vlastně nedošlo k pohřbu. Zde pak měla nebožka čekat, zavěšena v chrámové lodi, živému manželu na očích, až ji bude na věčnost následovat právě on.
Paní Hedvika i pan Jan se však setkání v záhrobí dočkali až po dlouhých třinácti letech, když Jan z Pernštejna zemřel až teprve v říjnu roku 1548 na svém zámku v Hrušovanech.
Teprve poté pak byla rakev s paní Hedvikou sňata z řetězů, balsamovaná nebožka vyňata z rakve a převlečena do pohřebního roucha. Následně bylo tělo vloženo do rakve olověné a převezeno do Doubravníku, kde se na oba manželé opět po 13 letech setkali ve společném pohřebním průvodu do hrobky v doubravnickém kostele.
A tento kuriosní společný pohřeb dvou manželů - Jana z Pernštejna a Hedviky z Šelmberka - jejichž láska přečkala smrt o 13 let, se konal právě přesně před 470 lety, 12. října roku 1548!
Leo ŠVANČARA
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je úterý 2. březen
(17. únor kalendáře iuliánského)
• 2021 rok křesťanského letopočtu
• 7510 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 2. 3.:
Úterý po druhé neděli postní Sv. Anežky České, panny
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 17. 2. (2. 3.):

  Další revue:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: