Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
23.1.: Řidiči bez dokladů a pod vlivem alkoholu stále usedají za volant

23.1.: V jihlavské nemocnici začala oprava stravovacího provozu a přišly změny pro pacienty

23.1.: U Studence na Třebíčsku zemřel po nárazu do stromu řidič osobního auta

23.1.: Nestůjte fronty! Využijte aktualizované online objednávky nově na ekonomickém odboru a živnostenském úřadě

23.1.: Na Českém mlýně v Jihlavě se bude sáňkovat a běžkovat, vyjde-li počasí, bude se zasněžovat již o víkendu

23.1.: Město Jihlava vyjadřuje solidaritu s obyvateli čínského města Wuhan zasaženého koronavirem

23.1.: Mladí lidé v Telči vyjádřili svůj pohled na svět ve fotografiích

23.1.: Ministerstvo zemědělství umožní aplikaci jedu proti hrabošům na povrch půdy; ornitologové upozorňují na nebezpečí

23.1.: Dudáctví na Vysočině bylo zapsáno na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury

22.1.: Řidič turistického vláčku, který v létě 2018 zabil na Šiklově mlýně chlapce, dostal podmínku

22.1.: Žena ve Velkém Meziříčí nadýchala 2,99 promile, skončila na záchytce

22.1.: Výstava Umění knihvazačů na zámku pánů z Říčan v Pelhřimově

22.1.: Vodní ráj v Jihlavě loni navštívilo více než 164 tisíc lidí

22.1.: V Pavlově se léčí vzácný sokol stěhovavý

22.1.: Prázdniny v Jihlavě budou o dva dny delší, děti budou poslední dva červnové dny už doma

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

Vzpomínka na Bosého Laca

Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

Zloděj od svatého Jana…

Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

Revue Iglau.cz:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Mor...
Sdílet článek
Slovem mor se na počátku středověku původně označovaly všechny prudce probíhající a nakažlivé nemoci s vysokou úmrtností. Postupně se však v našich zemích ustálil tento název pro mor dýmějový.
image-1
Mor se projevuje vysokými horečkami a zduřením mízních uzlin, přičemž nemocný trpí zimnicí a bolestmi kloubů. Při plicní formě moru navíc pacient vykašlává krev a četné krevní výrony do sliznic způsobují jejich zčernání. Proto je mor někdy nazýván černou smrtí.
Na vrcholu morové epidemie černá smrt usmrcuje pacienty náhle, někdy i v několika málo hodinách. Smrt nastává nejčastěji toxickým poškozením srdečního svalu a selháním krevního oběhu. Na sklonku morové epidemie bývá průběh nemoci mírnější a mnoho pacientů již přežívá. Kdo zpravidla přežil tři dny a uzliny - neboli dýměje - mu zhnisaly, měl naději na uzdravení.
Přenos morové infekce je přičítán zejména blechám a krysám. Teprve po objevení původce - bakterie Yersinia pestis - mor z většiny zemí vymizel. I přesto se dodnes pravý mor na Zemi vyskytuje. Kdo se s ním chce setkat, musí navštívit původní oblast moru na úpatí Himaláje. Právě odtud se kdysi šířily do celé Evropy ty nejhorší morové rány.
Jednou z těchto ran byla černá smrt v roce 1649. Mor tehdy zachvacoval postupně střední Evropu a nevyhnul se ani Německému Brodu. Jen v samotném městě zemřelo během několika dnů více než 1400 lidí a Německý Brod zůstal zcela odříznut od okolí. Z obavy před nákazou totiž venkované přestali přivážet do Brodu jakékoli potraviny.
I když byl strach z moru velký, našli se na venkově odvážlivci, kteří byli ochotni brodským pomoci. Dováželi k městu nejnutnější potraviny a nechávali je prý ležet před městem. Podle legendy pak právě na těchto místech byly vystavěny kapličky, neboli Boží muka.
I přes tuto pověst byl však i Německý Brod jedním z příkladů brutálního chování k těm, kteří morovou nákazou onemocněli. Nemocní zde bývali ještě zaživa zatloukáni ve svých domech a kdokoli jevil morové příznaky, byl okamžitě nemilosrdně ponechán napospas osudu.
A tak bez jídla a pití zůstalo v roce 1649 nakonec i celé město, jehož brány byly z obavy před šířením epidemie hermeticky uzavřeny. Tento postup, který měl zastavit jednu z velkých posledních morových ran na našem území, dodnes v Havlíčkově Brodě připomíná nápis pod morovým sloupem, postaveným zde na paměť hrůzné černé smrti...
Leo ŠVANČARA
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je čtvrtek 23. leden
(10. leden kalendáře iuliánského)
• 2020 rok křesťanského letopočtu
• 7509 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 23. 1.:
Čtvrtek po neděli druhé po Zjevení Páně Sv. Rajmunda z Penafortu, vyznavače
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 10. 1. (23. 1.):
Svt. Řehoř Nišský; svt. Theofan Zátvornik

  Další revue:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: