Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
1.10.: V novoměstské nemocnici se starají nejen o tělo, ale také o duši

1.10.: V jihlavském domě Gustava Mahlera se představí fotograf Šimon Pikous

1.10.: Nejrychlejší česká parní lokomotiva projede v neděli Vysočinou, zastaví v Havlíčkově Brodě a ve Žďáře nad Sázavou

30.9.: Řidiči mohou od soboty využívat průtah Jaroměřicemi nad Rokytnou

30.9.: Z policejního deníku: opilý muž rušil noční klid; opilý řidič se řítil rychlostí 126 kilometrů za hodinu

30.9.: Výstava věnovaná náhradní rodinné péči v pelhřimovské nemocnici

30.9.: Rumun důsledné celníky neoklamal

30.9.: Podpořte žďárskou charitu v péči o umírající, přispějte do sbírky Koláč pro hospic

29.9.: Z policejního deníku: opilý muž poškodil dveře, opilý muž vyhrožoval skokem pod vlak, skončil na záchytce

29.9.: Při tradičním Koláči pro hospic na Třebíčsku letos můžete přispět na auto pro lékaře a hospicové sestry

29.9.: Největší táborská kočka Luena nevynechá jediný okamžik vhodný k očistě

29.9.: Na střechy nebo fasády v centru Jihlavy nelze instalovat fotovoltaické elektrárny

29.9.: Muž byl obviněn z trestného činu

29.9.: Muž a žena jsou obviněni z trestného činu

29.9.: Kde ptáci narážejí do skel? Zapojte se do pátrání

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Revue Iglau.cz:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Mor...
Sdílet článek
Slovem mor se na počátku středověku původně označovaly všechny prudce probíhající a nakažlivé nemoci s vysokou úmrtností. Postupně se však v našich zemích ustálil tento název pro mor dýmějový.
image-1
Mor se projevuje vysokými horečkami a zduřením mízních uzlin, přičemž nemocný trpí zimnicí a bolestmi kloubů. Při plicní formě moru navíc pacient vykašlává krev a četné krevní výrony do sliznic způsobují jejich zčernání. Proto je mor někdy nazýván černou smrtí.
Na vrcholu morové epidemie černá smrt usmrcuje pacienty náhle, někdy i v několika málo hodinách. Smrt nastává nejčastěji toxickým poškozením srdečního svalu a selháním krevního oběhu. Na sklonku morové epidemie bývá průběh nemoci mírnější a mnoho pacientů již přežívá. Kdo zpravidla přežil tři dny a uzliny - neboli dýměje - mu zhnisaly, měl naději na uzdravení.
Přenos morové infekce je přičítán zejména blechám a krysám. Teprve po objevení původce - bakterie Yersinia pestis - mor z většiny zemí vymizel. I přesto se dodnes pravý mor na Zemi vyskytuje. Kdo se s ním chce setkat, musí navštívit původní oblast moru na úpatí Himaláje. Právě odtud se kdysi šířily do celé Evropy ty nejhorší morové rány.
Jednou z těchto ran byla černá smrt v roce 1649. Mor tehdy zachvacoval postupně střední Evropu a nevyhnul se ani Německému Brodu. Jen v samotném městě zemřelo během několika dnů více než 1400 lidí a Německý Brod zůstal zcela odříznut od okolí. Z obavy před nákazou totiž venkované přestali přivážet do Brodu jakékoli potraviny.
I když byl strach z moru velký, našli se na venkově odvážlivci, kteří byli ochotni brodským pomoci. Dováželi k městu nejnutnější potraviny a nechávali je prý ležet před městem. Podle legendy pak právě na těchto místech byly vystavěny kapličky, neboli Boží muka.
I přes tuto pověst byl však i Německý Brod jedním z příkladů brutálního chování k těm, kteří morovou nákazou onemocněli. Nemocní zde bývali ještě zaživa zatloukáni ve svých domech a kdokoli jevil morové příznaky, byl okamžitě nemilosrdně ponechán napospas osudu.
A tak bez jídla a pití zůstalo v roce 1649 nakonec i celé město, jehož brány byly z obavy před šířením epidemie hermeticky uzavřeny. Tento postup, který měl zastavit jednu z velkých posledních morových ran na našem území, dodnes v Havlíčkově Brodě připomíná nápis pod morovým sloupem, postaveným zde na paměť hrůzné černé smrti...
Leo ŠVANČARA
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je 2. říjen
(19. září kalendáře iuliánského)
• 2022 rok křesťanského letopočtu
• 7511 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 2. 10.:
Sobota po neděli osmnácté po Svatém Duchu Sv. Andělů Strážných
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 19. 9. (2. 10.):
Mč. Trofimus, Savvatij a Dorimedont; mč. Zosima, poustevník; kn. Igor Černigovský
t. Kiriak, poustevník; mč. Petronie; ct. Theofan Milostivý
Ap. Jakub Alfeus; spr. Abraham, praotec a Lot

  Další revue:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: