Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
3.8.: Po čelním střetu dvou náklaďáků na Třebíčsku jeden řidič zemřel, druhý utrpěl vážná zranění

3.8.: Na dálnici D1 bouralo před polednem osobní auto a náklaďák, nyní už je dálnice průjezdná bez komplikací

3.8.: Makak jávský z táborské zoo by jako nosič jídla rozhodně neuspěl

3.8.: Komentovaná prohlídka výstavy Sochy mluví v jihlavské galerii

2.8.: U Nového Rychnova zemřel při nehodě osmnáctiletý řidič osobního auta

2.8.: Sýčci letos vyvedli rekordních 95 mláďat

2.8.: Odešel Karel Křesadlo, emeritní ředitel okresního archivu v Jihlavě

2.8.: Na jihlavském magistrátě je nově zřízený dětský koutek plný her a omalovánek

2.8.: Dvojčata Radek a Miloš Kolouchovi získali titul rekordmani roku za absolutně největší sbírku seker a hoblíků

2.8.: Chudobínská borovice u Vírské přehrady je zřejmě o 150 let starší, než se předpokládalo

1.8.: V jihlavské nemocnici je nově rouškomat

1.8.: Filmový klub v Jihlavě uvede maďarskou hravou absurdní pohádku pro dospělé Líza, liščí víla

31.7.: Šlakhamr v Hamrech nad Sázavou se v sobotu 1. srpna otevře veřejnosti, v provozu bude i kladivo

31.7.: Nejvíce netopýrů na Vysočině je ve věži v Heřmani, Biskupicích a u Roštejna

31.7.: Motorkář zemřel v Kameni po nárazu do betonového valu

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Jak děda František kdysi „zaklel“ zloděje.

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

Vzpomínka na Bosého Laca

Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

Zloděj od svatého Jana…

Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Revue Iglau.cz:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Mor...
Sdílet článek
Slovem mor se na počátku středověku původně označovaly všechny prudce probíhající a nakažlivé nemoci s vysokou úmrtností. Postupně se však v našich zemích ustálil tento název pro mor dýmějový.
image-1
Mor se projevuje vysokými horečkami a zduřením mízních uzlin, přičemž nemocný trpí zimnicí a bolestmi kloubů. Při plicní formě moru navíc pacient vykašlává krev a četné krevní výrony do sliznic způsobují jejich zčernání. Proto je mor někdy nazýván černou smrtí.
Na vrcholu morové epidemie černá smrt usmrcuje pacienty náhle, někdy i v několika málo hodinách. Smrt nastává nejčastěji toxickým poškozením srdečního svalu a selháním krevního oběhu. Na sklonku morové epidemie bývá průběh nemoci mírnější a mnoho pacientů již přežívá. Kdo zpravidla přežil tři dny a uzliny - neboli dýměje - mu zhnisaly, měl naději na uzdravení.
Přenos morové infekce je přičítán zejména blechám a krysám. Teprve po objevení původce - bakterie Yersinia pestis - mor z většiny zemí vymizel. I přesto se dodnes pravý mor na Zemi vyskytuje. Kdo se s ním chce setkat, musí navštívit původní oblast moru na úpatí Himaláje. Právě odtud se kdysi šířily do celé Evropy ty nejhorší morové rány.
Jednou z těchto ran byla černá smrt v roce 1649. Mor tehdy zachvacoval postupně střední Evropu a nevyhnul se ani Německému Brodu. Jen v samotném městě zemřelo během několika dnů více než 1400 lidí a Německý Brod zůstal zcela odříznut od okolí. Z obavy před nákazou totiž venkované přestali přivážet do Brodu jakékoli potraviny.
I když byl strach z moru velký, našli se na venkově odvážlivci, kteří byli ochotni brodským pomoci. Dováželi k městu nejnutnější potraviny a nechávali je prý ležet před městem. Podle legendy pak právě na těchto místech byly vystavěny kapličky, neboli Boží muka.
I přes tuto pověst byl však i Německý Brod jedním z příkladů brutálního chování k těm, kteří morovou nákazou onemocněli. Nemocní zde bývali ještě zaživa zatloukáni ve svých domech a kdokoli jevil morové příznaky, byl okamžitě nemilosrdně ponechán napospas osudu.
A tak bez jídla a pití zůstalo v roce 1649 nakonec i celé město, jehož brány byly z obavy před šířením epidemie hermeticky uzavřeny. Tento postup, který měl zastavit jednu z velkých posledních morových ran na našem území, dodnes v Havlíčkově Brodě připomíná nápis pod morovým sloupem, postaveným zde na paměť hrůzné černé smrti...
Leo ŠVANČARA
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je pondělí 3. srpen
(21. červenec kalendáře iuliánského)
• 2020 rok křesťanského letopočtu
• 7509 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 3. 8.:
Pondělí po neděli deváté po Svatém Duchu Nalezení ostatků sv. Štěpána, prvomučedníka
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 21. 7. (3. 8.):

  Další revue:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: