Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
15.4.: Za okny muzea v Třebíči jsou k vidění poslední majitelé panství z rodu Valdštejnů

15.4.: Z policejního deníku: posprejovaný vlak; opilý muž se válel na zemi, nadýchal 3,59 promile; alkohol a drogy za volantem

15.4.: Parčík u Žižkovy mohyly na Přibyslavsku prochází revitalizací

15.4.: Díky nové metodě pomůžou gynekologové v jihlavské nemocnici desítkám žen

14.4.: Z policejního deníku: vloupání do chalupy; muž zaplatil zálohu za auto, které nikdy neviděl; žena skončila na záchytce

14.4.: Ve Starči u Třebíče vysázeli dobrovolníci u cyklostezky další jabloně a slivoně

14.4.: V jihlavské zoologické zahradě se zabydluje levhart perský z Polska

14.4.: Rozhodněte o letošní Absurditě roku - káva z pytlíku, pomlázky neprodávat či chutná koronaviru víc v malých nebo velkých obchodech

14.4.: Most na silnici I/38 v Rančířově na Jihlavsku bude opraven za omezeného provozu

14.4.: Káně lesní, pták roku 2021, je v Pavlově častým obyvatelem, loni tam pečovali o čtyřiadvacet jedinců

14.4.: Hasiči v pelhřimovské nemocnici skončí, covid lůžka jsou obsazena se sedmdesáti procent

13.4.: Z policejního deníku: vandal poškodil plachtu altánu; sprejer načmáral černé nápisy a symboly na fasádu; žena čekala na oblečení marně

13.4.: Vedení Jihlavy usiluje o neinvazivní testy na školách

13.4.: V přírodní rezervaci Velká a Malá olšina rozkvetly bledule jarní

13.4.: Univerzita třetího věku nabízí online kurz o duševním zdraví

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Revue Iglau.cz:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Mor...
Sdílet článek
Slovem mor se na počátku středověku původně označovaly všechny prudce probíhající a nakažlivé nemoci s vysokou úmrtností. Postupně se však v našich zemích ustálil tento název pro mor dýmějový.
image-1
Mor se projevuje vysokými horečkami a zduřením mízních uzlin, přičemž nemocný trpí zimnicí a bolestmi kloubů. Při plicní formě moru navíc pacient vykašlává krev a četné krevní výrony do sliznic způsobují jejich zčernání. Proto je mor někdy nazýván černou smrtí.
Na vrcholu morové epidemie černá smrt usmrcuje pacienty náhle, někdy i v několika málo hodinách. Smrt nastává nejčastěji toxickým poškozením srdečního svalu a selháním krevního oběhu. Na sklonku morové epidemie bývá průběh nemoci mírnější a mnoho pacientů již přežívá. Kdo zpravidla přežil tři dny a uzliny - neboli dýměje - mu zhnisaly, měl naději na uzdravení.
Přenos morové infekce je přičítán zejména blechám a krysám. Teprve po objevení původce - bakterie Yersinia pestis - mor z většiny zemí vymizel. I přesto se dodnes pravý mor na Zemi vyskytuje. Kdo se s ním chce setkat, musí navštívit původní oblast moru na úpatí Himaláje. Právě odtud se kdysi šířily do celé Evropy ty nejhorší morové rány.
Jednou z těchto ran byla černá smrt v roce 1649. Mor tehdy zachvacoval postupně střední Evropu a nevyhnul se ani Německému Brodu. Jen v samotném městě zemřelo během několika dnů více než 1400 lidí a Německý Brod zůstal zcela odříznut od okolí. Z obavy před nákazou totiž venkované přestali přivážet do Brodu jakékoli potraviny.
I když byl strach z moru velký, našli se na venkově odvážlivci, kteří byli ochotni brodským pomoci. Dováželi k městu nejnutnější potraviny a nechávali je prý ležet před městem. Podle legendy pak právě na těchto místech byly vystavěny kapličky, neboli Boží muka.
I přes tuto pověst byl však i Německý Brod jedním z příkladů brutálního chování k těm, kteří morovou nákazou onemocněli. Nemocní zde bývali ještě zaživa zatloukáni ve svých domech a kdokoli jevil morové příznaky, byl okamžitě nemilosrdně ponechán napospas osudu.
A tak bez jídla a pití zůstalo v roce 1649 nakonec i celé město, jehož brány byly z obavy před šířením epidemie hermeticky uzavřeny. Tento postup, který měl zastavit jednu z velkých posledních morových ran na našem území, dodnes v Havlíčkově Brodě připomíná nápis pod morovým sloupem, postaveným zde na paměť hrůzné černé smrti...
Leo ŠVANČARA
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je pátek 16. duben
(3. duben kalendáře iuliánského)
• 2021 rok křesťanského letopočtu
• 7510 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 16. 4.:
Pátek po první neděli Velikonoční
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 3. 4. (16. 4.):

  Další revue:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: