Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
3.2.: Z policejního deníku: krádež horského kola z dřevníku; sedmnáctiletý mladík byl agresivní a opilý, skončil v nemocnici

3.2.: Vodní ráj v Jihlavě zahájil třiadvacátou sezonu, v lednu se přišlo vykoupat téměř jedenáct tisíc lidí

3.2.: Tříkrálová sbírka na Třebíčsku vynesla částku přes 3,8 milionu korun, peníze pomohou rodinám s dětmi s postižením či ohrožením ve vývoji, i rodinám v těžké životní situaci či domácímu hospici

3.2.: Přes 47 tisíc řidičů na Vysočině letos čeká výměna řidičáku, o nový mohou žádat online

3.2.: Novoměstská nemocnice povolí návštěvy, pouze v neděli a ve středu

2.2.: Z policejního deníku: zloděj si z auta odnesl cigarety; krádež lyží, dětské postýlky, koloběžky a dalších věcí ze sklepa

2.2.: Sypače musely najíždět z protisměru, policisté z dálničního oddělení na Vysočině měli velmi náročnou službu

2.2.: Silnice II/130 mezi obcemi Nová Ves u Leštiny a Leštinou u Světlé na Havlíčkobrodsku je po nehodě auta neprůjezdná

2.2.: Přesnější diagnostika, pohodlnější kontakt s lékaři nebo lepší fungování nemocnice – to vše už dnes umožňuje digitalizace zdravotnických zařízení. Digitální nemocnice vše ukazuje na jednom místě

2.2.: Kraj Vysočina podpoří natočení dokumentu o indologovi Vincenci Lesném, rodáku z Třebíčska

2.2.: Koupí „Zelené hory“ lze přispět na dobrou věc, výtěžek z prodeje poputuje na konto novoměstské nemocnice

1.2.: Zdravé stravování jde stranou; restaurace vyvážená jídla raději nenabízejí, lidé by si za ně přitom připlatili

1.2.: Z policejního deníku: recidivisté kradli v obchodě; chodkyně utrpěla po střetu s autem zranění

1.2.: V lednu se stalo na Vysočině 374 nehod, tři lidé zemřeli

1.2.: Turci, ras s kobylou či kramář - areálem na Veselém Kopci projde v sobotu historický masopustní průvod

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Revue Iglau.cz:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Čarodějnice neboli Filipojakubská noc
Sdílet článek
Již tradičně se 30. dubna v českých zemích pálí čarodějnice, slaví se Filipojakubská nebo Valpuržina noc. Prapůvodními zakladateli této tradice jsou Keltové, kteří právě poslední dubnový den zapalovali ohně. Podle nich dostal svátek název Beltine čili zářící oheň.
image-1
V předvečer prvního máje staví ještě dneska mládež na venkově májky, některé domy jsou ozdobeny zelenými větvičkami. Praktikují se zvyky, které mají ochránit stavení před zlými a nečistými silami, aby nepronikaly do světa lidí a neškodily jim.
Dříve lidé před „uhranutím“ čarodějnicemi chránili také dobytek. Před vrata domu i chléva pokládali narýpané drny, protože čarodějnice prý v tom případě musela před vstupem do domu nejdříve přepočítat všechna stébla, což jí obvykle trvalo až do rána a mezitím už pominula její zlá moc. Domy se kropily svěcenou vodou, před vrata se zapichovaly pruty a pichlavé trní, aby se o ně čarodějnice poranila. Mládenci v některých krajích také na zahnání čarodějnic práskali bičem nebo stříleli z pušek.
Tradovalo se, že tato noc má i moc otevírat zemi a vydávat poklady, bylo však nutné mít u sebe květ kapradí. Sbíraly se také léčivé byliny, které o této noci prý měly obzvláště čarovnou moc - zejména jitrocel.
Říkalo se, že král temnot - tedy ďábel - může uplatňovat svou moc na zemi právě prostřednictvím čarodějnic. Ze spojenectví s ním proto lidé často podezřívali ženy, a to buď mladé a nějakým zvláštním způsobem velmi atraktivní, nebo naopak ženy staré a podivínské. A tak i prastarý zvyk pálení ohňů měl právě vymýtit tyto zlé síly, skrývající se v těchto ženách, ze vsi.
V předvečer ohňových slavností proto obcházela mládež jedno hospodářství po druhém a sbírala dřevo. Na oheň bylo třeba shromáždit devět druhů dřeva a nikdy prý nesměl chybět jalovec. Hranici s panákem, znázorňujícím zlou čarodějnici, zapaloval vždy muž, a to ten, který se jako poslední ve vsi oženil. Aby se vesnici vyhnul požár, muselo kolem obce zaplát přesně sedm velkých ohňů. Od dohořívajících polen se pak zapalovaly pochodně, se kterými chodili lidé do okolních luk a polí, kde s nimi tančili a zpívali a zaháněli tak nečisté síly.
Ačkoli dnes již v českých zemích málokdo na temné síly a jejich tajné ženské spojence pohybující se nenápadně mezi námi věří, zvyk pálení čarodějnic se u nás zachoval v plné síle. Namísto zahánění zlých duchů se však tento tradiční obyčej „filipojakubských ohňů“ v posledních desetiletích změnil mnohde spíše v hromadné tažení proti přírodě a životnímu prostředí. Podle pracovníků ochrany přírody i policejních svodek není výjimkou, že se právě o Valpuržině noci ve velkém pálí nejrůznější odpad - plasty, pneumatiky či dřevotřísky s laminovanými materiály. Do ovzduší se tak dostává mnoho nebezpečných chemických látek, včetně například dioxinu a těžkých uhlovodíků. Hustý dým, který může být vysoce jedovatý i v malém množství, pak po celý Filipojakubský večer vdechují nejen přímí účastníci akce, ale také lidé bydlící v okolí rozpálených vater...
Eva ŠINKOVSKÁ
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je sobota 4. únor
(22. leden kalendáře iuliánského)
• 2023 rok křesťanského letopočtu
• 7512 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 4. 2.:
Čtvrtek po Devítníku Sv. Ondřeje Korsiniho, biskupa a vyznavače
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 22. 1. (4. 2.):

  Další revue:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: