Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
20.4.: V jihlavském filmovém klubu v pondělí absurdní film o absurdní době a absurdních lidech Ztratili jsme Stalina

20.4.: Na hradě v Lipnici nad Sázavou připravují muzeum kachlů a novou expozici středověkého hradu

20.4.: Kvůli suchu hrozí v Česku požáry, nebezpečí zvýší čerstvý vítr, který má foukat v úterý a ve středu

20.4.: Krajina pouze pro člověka, nebo i pro čápy?

19.4.: Velikonoční jarmark občanského sdružení Sdílení na zámku v Telči

19.4.: Staročeské Velikonoce na Michalově statku v Pohledi

19.4.: Na dálnici D1 se srazila auta, tvoří se kolony; večer bude uzavřen EXIT 119 Velký Beranov až EXIT 134 Měřín

19.4.: Les v Podyjí není jen divoký, část se pravidelně udržuje

19.4.: Důležité upozornění o omezení průjezdu cyklostezky do Luk nad Jihlavou

19.4.: Dubnové požáry si vyžádaly již osm mrtvých a 71 zraněných

18.4.: Řidič opravoval defekt na nákladní soupravě, kterou však nezajistil a skončil pod koly vozu; zraněním podlehl

18.4.: Zemřela hraběnka Thamar Kinská ze Žďáru nad Sázavou

18.4.: Za pálení odpadů z demolice kravína a jejich netřídění dostal podnikatel dvě pokuty v celkové výši 200 tisíc korun

18.4.: Velikonoce na Veselém kopci

18.4.: V Kozlově hořela střecha hospodářského stavení, na místě zasahovalo osm jednotek hasičů

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
8) Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

7) Zloděj od svatého Jana…

6) Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

5) Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

4) Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

3) Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

2) Kalamita na lince A

1) Děda, jehož se Husák bál

Dřevěné mlýny, Bedřichov

Revue Iglau.cz:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Posvícení - po jihlavsku Kirmes
Sdílet článek
Podle Ottova slovníku naučného z r. 1903 je posvícení výroční podzimní slavnost, která se koná na památku posvěcení chrámu. Posvícení se podle tohoto zdroje vyvinulo z pohanského obyčeje oslavovat šťastnou sklizeň a příchod zimy. Na Vysočině bylo posvícení nazýváno místy hody, v jihlavském jazykovém ostrově pak Kirmes...
image-1
Vlastní ráz posvícení se zde v našem hornatém kraji odnepaměti odbýval v radovánkách, v pečení koláčů a také v obětech, jejichž pozůstatkem bývalo stínání kohouta a shazování kozla. Po stětí kohouta se vraceli venkované do hostince, kde prý pili a hodovali jako v neděli. Tento zvyk se konal před takzvanou zlatou, neboli krásnou či pěknou hodinkou, to jest druhý den v pondělí po posvícení.
Do tradice posvícení zasáhl až neblaze proslulý humanista, císař Josef II. Ten chtěl počet posvícení omezit, neboť posvícení považoval - stejně jako církevní poutě - za zvyk, který podle jeho názoru odváděl prostý lid od práce a od střízlivých myšlenek.
A tak Josef II. ustanovil jediné oficiální posvícení v celé monarchii na první neděli po svátku svatého Havla, tedy po 16. říjnu. Nicméně na venkově konservativního Jihlavska se od té doby slavila posvícení dvě - dosavadní hody v tradičních termínech pro tu kterou obec přes zákaz Josefa II. zůstaly a navíc se k tomu začalo slavit ještě i posvícení nové - takzvané císařské.
Jak patrno ze starých kronik, obě tato posvícení prý bývala svátkem svátků. Jak uvádí kronikář: nebylo snad chalupy, kde by se v tyto dny obešli bez koláčů a masa, i kdyby prý ani na sůl neměli. Posvícení pak trvalo zpravidla dva dny a před ním se na Vysočině ještě obcházeli příbuzní v okolních vesnicích - dá rozum, že s výslužkou. To aby příbuzenstvo dostalo chuť na posvícenskou husu a koláče.
Jak se dočítáme ze záznamů z přelomu 19. a 20. století, například na Moravskobudějovicku, kde v některých vsích měli všichni občané společně ryby v obecním rybníku, bylo posvícení zvláště slavnostní. Policajt, ponocný a hajný v jedné osobě vyrazil krátce před posvícením špunt z potrubí obecního rybníka a když voda opadla, sešel se na hrázi obecní výbor. Pod tímto dozorem vylovil policajt ryby do trok, ty pak se vysypaly na trávník a nastalo třídění. Velké ryby měly sedláci, menší chalupníci.
Moderní doba však slavnostním koláčům, posvícenským husám i hodovním rybám notně ukrojila z jejich dávné popularity. I když ne všude. Zatímco ve městech našeho kraje obyčej slavení posvícení, hodů či Kirmes vymizel už za první světové války, v mnohých vsích se slaví ona podzimní slavnost díkůvzdání dodnes. A málokdo přitom dnes už ví, zda se v jeho vsi neslaví to úředně nikdy nezrušené - "svatohavelské" po 16. říjnu - posvícení císařské...
Leo ŠVANČARA
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je 21. duben
(8. duben kalendáře iuliánského)
• 2019 rok křesťanského letopočtu
• 7508 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 21. 4.:
Hod Boží velikonoční Sv. Anselma, biskupa, vyznavače a Učitele Církve
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 8. 4. (21. 4.):

  Další revue:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: