Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
2.3.: Čtyři mladíci napadli v Třebíči muže, kterého zranili a pokusili se jej okrást; skončili v policejní cele

2.3.: Z policejního deníku: krádež horského kola; krádež kabelky, řidiči pod vlivem alkoholu a drog

2.3.: Silničáři spotřebovali na Vysočině v zimě 3559 tun soli, loni jen 1341 tun

2.3.: Sběratel za etiketu z přibyslavské pálenice zaplatil 814 korun

2.3.: Milovníci koupání se mohou těšit na odbahněný a opravený Milovský rybník u Sněžného

2.3.: Hasiči zkoušeli projet ulicemi Třebíče; zavazující auto třeba rozhoupou a odstrkají z cesty

1.3.: Činnost určených škol se rozšiřuje i na mateřské školy

1.3.: Z policejního deníku: opilý muž bil dalšího pěstí do hlavy; muž dluží na alimentech 90 tisíc; vážná nehoda na Žďársku

1.3.: V jihlavské nemocnici opravují srdce kuchyně

1.3.: V Jihlavě začne oprava křižovatky mezi silnicí I/38 a dálnicí D1

1.3.: V Jihlavě při procházkách opatrně - stačí krok vedle a jste jiné v obci i v jiném okrese

1.3.: Táborští medvědi zimní spánek neznají, jsou aktivní po celý rok

1.3.: Provoz z části silnice I/38 v ulici Jihlavská v Havlíčkově Brodě bude zčásti převeden na provizorní silnici

1.3.: Policisté na Vysočině hlídají hranice okresů a krajů, pro lidi mají k dispozici i formuláře

1.3.: Odborníci budou diskutovat dopady pandemie na cestovní ruch v regionech

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Revue Iglau.cz:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Posvícení - po jihlavsku Kirmes
Sdílet článek
Podle Ottova slovníku naučného z r. 1903 je posvícení výroční podzimní slavnost, která se koná na památku posvěcení chrámu. Posvícení se podle tohoto zdroje vyvinulo z pohanského obyčeje oslavovat šťastnou sklizeň a příchod zimy. Na Vysočině bylo posvícení nazýváno místy hody, v jihlavském jazykovém ostrově pak Kirmes...
image-1
Vlastní ráz posvícení se zde v našem hornatém kraji odnepaměti odbýval v radovánkách, v pečení koláčů a také v obětech, jejichž pozůstatkem bývalo stínání kohouta a shazování kozla. Po stětí kohouta se vraceli venkované do hostince, kde prý pili a hodovali jako v neděli. Tento zvyk se konal před takzvanou zlatou, neboli krásnou či pěknou hodinkou, to jest druhý den v pondělí po posvícení.
Do tradice posvícení zasáhl až neblaze proslulý humanista, císař Josef II. Ten chtěl počet posvícení omezit, neboť posvícení považoval - stejně jako církevní poutě - za zvyk, který podle jeho názoru odváděl prostý lid od práce a od střízlivých myšlenek.
A tak Josef II. ustanovil jediné oficiální posvícení v celé monarchii na první neděli po svátku svatého Havla, tedy po 16. říjnu. Nicméně na venkově konservativního Jihlavska se od té doby slavila posvícení dvě - dosavadní hody v tradičních termínech pro tu kterou obec přes zákaz Josefa II. zůstaly a navíc se k tomu začalo slavit ještě i posvícení nové - takzvané císařské.
Jak patrno ze starých kronik, obě tato posvícení prý bývala svátkem svátků. Jak uvádí kronikář: nebylo snad chalupy, kde by se v tyto dny obešli bez koláčů a masa, i kdyby prý ani na sůl neměli. Posvícení pak trvalo zpravidla dva dny a před ním se na Vysočině ještě obcházeli příbuzní v okolních vesnicích - dá rozum, že s výslužkou. To aby příbuzenstvo dostalo chuť na posvícenskou husu a koláče.
Jak se dočítáme ze záznamů z přelomu 19. a 20. století, například na Moravskobudějovicku, kde v některých vsích měli všichni občané společně ryby v obecním rybníku, bylo posvícení zvláště slavnostní. Policajt, ponocný a hajný v jedné osobě vyrazil krátce před posvícením špunt z potrubí obecního rybníka a když voda opadla, sešel se na hrázi obecní výbor. Pod tímto dozorem vylovil policajt ryby do trok, ty pak se vysypaly na trávník a nastalo třídění. Velké ryby měly sedláci, menší chalupníci.
Moderní doba však slavnostním koláčům, posvícenským husám i hodovním rybám notně ukrojila z jejich dávné popularity. I když ne všude. Zatímco ve městech našeho kraje obyčej slavení posvícení, hodů či Kirmes vymizel už za první světové války, v mnohých vsích se slaví ona podzimní slavnost díkůvzdání dodnes. A málokdo přitom dnes už ví, zda se v jeho vsi neslaví to úředně nikdy nezrušené - "svatohavelské" po 16. říjnu - posvícení císařské...
Leo ŠVANČARA
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je úterý 2. březen
(17. únor kalendáře iuliánského)
• 2021 rok křesťanského letopočtu
• 7510 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 2. 3.:
Úterý po druhé neděli postní Sv. Anežky České, panny
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 17. 2. (2. 3.):

  Další revue:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: