Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
29.10.: Z policejního deníku: policisté zjistili 145 vládních porušení, postřelený myslivec či navrtaná lípa

29.10.: V pelhřimovských ulicích již dělníci instalují vánoční výzdobu

29.10.: Na Vysočině za posledních sedm dní hygienici zaznamenali přes čtyři tisíce pozitivních osob

29.10.: Lékaři na Vysočině vyšetřili plíce čtyřiatřiceti lidem, plicní fibrózu neměl nikdo

29.10.: Dobrovolníci mohou pomoci nejen v Jihlavě

28.10.: Sdružení Krajina z Počítek zrušilo podzimní výsadbu stromů

28.10.: Rektor Vysoké školy polytechnické v Jihlavě uctil památku 28. října

28.10.: Prymulovo drzé a arogantní chování je skandální

28.10.: Nenechme zvítězit strach nad našimi životy

28.10.: Cestáři na Vysočině mají na zimu dostatek posypového materiálu i připravenou techniku

27.10.: Časové kupóny a elektronickou peněženku do Jihlavské MHD lze již zaplatit i kartou

27.10.: Z policejního deníku: z chaty u hřiště zmizela kasička; opilec budil pohoršení či srážka se zvěří

27.10.: Udělejte z podzimní zahrady ráj pro ptáky

27.10.: Prasata divoká z táborské zoo děkují za lesní plody

27.10.: Návštěvníci hřbitovů by měli o Dušičkách dodržovat vládní pravidla a nařízení

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

Vzpomínka na Bosého Laca

Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

Zloděj od svatého Jana…

Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Revue Iglau.cz:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Cyril a Metoděj - patroni Evropy
Sdílet článek
První světci našeho národa. Bratři ze Soluně, věrozvěstové Cyril (Konstantin) a Metoděj.
Oba pocházeli přímo ze Soluně z rodiny vzdělaného a vysoce postaveného Řeka a dříve než přišli - pozváni knížetem Rostislavem - na Velkou Moravu (863), působili nějaký čas jako misionáři u Chazaru na Krymu. Odtamtud přinesli ostatky svatého Klementa I. nejprve do Konstantinopole, potom je vzali sebou na Moravu a roku 867 je donesli až do Říma. Aby mohli slavit bohoslužby v řeči lidu, jemuž měli hlásat Evangelium, přeložili bohoslužebné knihy a Písmo svaté do slovanského jazyka. Postarali se také o výchovu svých žáků, aby jejich dílo mělo pokračovatele.
Svátek obou věrozvěstů se od 14. století slavil u slovanských národů 9. března, v roce 1863 byl přeložen na 5. červenec a roku 1880 rozšířen pro celou církev. Papež Jan Pavel II. oba bratry v roce 1980 prohlásil za spolupatrony Evropy.
Cyril se narodil kolem roku 827 jako nejmladší ze sedmi dětí. Jeho křestní jméno bylo Konstantin, byl vychován v Konstantinopoli a tam také vyučoval a působil v diplomatických službách u císařského dvora. Pro slovanský jazyk vytvořil staroslověnské písmo. Na Moravě působil celkem čtyři až pět let. V Římě vstoupl do kláštera a přijal jméno Cyril. Zemřel 14. února roku 869 a byl pohřben v bazilice sv. Klementa.
Metoděj je rovněž řeholní jméno. Původně se jmenoval snad Michal. Nejprve působil ve státní správní službě ve Slovany osídlené části byzantské říše. Kolem roku 840 dal přednost řeholnímu životu. Doprovázel svého mladšího bratra na Vekou Moravu a do Říma. Tam ho papež Hadrián II. vysvětil na kněze (868) a jmenoval ho arcibiskupem pro území Velké Moravy a Panonie (869). Pokračoval v díle, které se svým bratrem započal, a pokřtil českého knížete Bořivoje. Zemřel 6. dubna roku 885 a byl pohřben na velkomoravském Velehradě.
Dnešní datum svátku obou věrozvěstů - 5. červenec - je v českých zemích od roku 1991 státním svátkem.
Leo ŠVANČARA
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je čtvrtek 29. říjen
(16. říjen kalendáře iuliánského)
• 2020 rok křesťanského letopočtu
• 7509 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 29. 10.:
Čtvrtek po neděli dvacáté prvé po Svatém Duchu
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 16. 10. (29. 10.):

  Další revue:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: