Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
13.7.: V Jihlavě od úterý roušky v MHD, ve službách, v sociálních službách i ve velkých obchodech

13.7.: V Brtnici nadýchal šestnáctiletý chlapec přes dvě promile alkoholu

13.7.: U Ostrova nad Oslavou byly nalezeny dva dělostřelecké granáty a dělostřelecká mina

13.7.: Registrace na Jihlavský půlmaraton je otevřena!

13.7.: Letní promoce absolventů Vysoké školy polytechnické Jihlava se ruší

13.7.: Krajské nemocnice na Vysočině jsou připraveny operativně navýšit kapacity odběrových míst

13.7.: Jiří Suchý: Často jsem své texty napsal ve svých snech

12.7.: Vlak u Pacova srazil ženu, vrtulník ji transportoval do nemocnice

12.7.: Přibyslav zakoupila novou techniku na úklid města a okolí

12.7.: Prior je jako brambora ve šperkovnici, řekl Jiří Bartoška při návštěvě Jihlavy

12.7.: Opilá řidička zavinila na Třebíčsku nehodu

12.7.: Naučné stezky v Balinském a Nesměřském údolí budou obnoveny

11.7.: Před jihlavskou nemocnicí opět stojí kvůli koronaviru červený stan, od pondělního rána se v něm začne testovat

11.7.: Na Vysočině řádila bouřka, u Rantířova najel vlak do padlého stromu v kolejišti

11.7.: Jihlavský magistrát od pondělí 13. července zavádí povinné roušky na úřadě

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

Vzpomínka na Bosého Laca

Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

Zloděj od svatého Jana…

Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

Revue Iglau.cz:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Jihlavský mučedník a patron kuřáků tabáku, Augustin Ignác Strobach
Sdílet článek
Jihlavský rodák, misionář – světec a mučedník. P. Augustin Ignác Strobach (1646-1684). Budoucí světec se narodil jihlavskému měšťanu Janu Strobachovi v ulici Matky Boží dne 12. března roku 1646 a hned téhož dne byl u svatého Jakuba pokřtěn jmény svatých Augustina a Ignáce.
image-1
Jméno svatého Ignáce z Loyoly si vyžádala matka Markéta proto, že na přímluvu právě tohoto světce šťastně porodila tohoto svého druhého syna. A syn Augustin Ignác už od dětství měl oba světce ve veliké úctě a denně se k nim modlil. Jak praví dobová svědectví, dokonce, když jej někdo požádal ve jménu sv. Ignáce o cokoli, hoch se snažil to co mu síly stačily splnit.
Toho často zneužívali jeho spolužáci v jihlavské jesuitské koleji, kde studoval, a mnohokráte jej jménem sv. Ignáce poprosili, aby za ně uklízel klášterní chodby či vynášel smetí, což také Augustin prý trpělivě vždy udělal. Stal se jesuitou, poté knězem a po studiích vyučoval na mnoha místech Čech a Moravy.
V roce 1681 byl vyslán řádem na misijní cestu do zámoří, až nakonec zakotvil na Mariánských ostrovech v Tichomoří. Zde byl Augustin Strobach mimořádně úspěšný, když se mu podařilo postupně vzdělat, naučit číst a psát a nakonec i pokřtít přes tisíc místních obyvatel.
Jak sám uváděl, největším pomocníkem ve vyučování víry a evangelia mu byl kuřlavý tabák, bez kterého záhy světec neudělal krok – stále měl při sobě váček s tabákem - a dýmka se stala jeho neoddělitelnou rekvisitou. „U zdejších Indů víra pravá netoliko sluchem, ale i ústy, ba i nosem, jim vchází do srdcí“ chválil tabák jihlavský otec Augustin ve svých dopisech domů.
Založil na ostrově sv. Anny křesťanskou osadu, ale poté, při povstání místního kmene Čamorů proti Španělům, byl rozlícenými povstalci zabit, po předchozím trýznivém mučení. Ostatky mučedníka byly později španělskými jesuity převezeny zpět do Jihlavy a po zrušení jihlavského jesuitského kláštera unikly zničení za císaře Josefa II. - nepřítele úcty ke světcům – až na Svatou Horu u Příbrami.
A teprve po stoletém exilu se opět světcovy kosti v létě roku 1884 opět mohly vrátit do rodné Jihlavy. Ve výroční den svého umučení (27. srpna) pro církev Kristovu byl Augustin Ignác Strobach, za hlaholu zvonů slavně v dlouhém průvodu kněží, uložen do chrámu svatého Ignáce.
A ostatky našeho jihlavského mučedníka, patrona nás, kuřáků tabáku, jsou v Jihlavě dodnes. Odpočívají tiše uloženy v sakristii chrámu sv. Ignáce, v barokní skříni (viz foto).
A proto i dnes můžeme ocitovat prosbu, která zazněla při ukládání ostatků našeho městského světce v onom roce 1884: „Kéž zalíbí se Hospodinu oslaviti věrného sluhu svého - a učiniti jej u svého Trůnu přímluvcem za rodné město své, diecesi i otčinu!“
Leo ŠVANČARA
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je pondělí 13. červenec
(30. červen kalendáře iuliánského)
• 2020 rok křesťanského letopočtu
• 7509 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 13. 7.:
Pondělí po neděli šesté po Svatém Duchu Sv. Anakleta, papeže a mučedníka
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 30. 6. (13. 7.):

  Další revue:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: