Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
27.9.: Z policejního deníku: silně opilý cyklista boural a skončil v nemocnici; opilí řidiči za volantem bourali

27.9.: Vernisáž výstavy Ka3ka3: Na dotek modrého světla v jihlavské galerii ve čtvrtek 30. září

27.9.: U Velké Bíteše na 153. kilometru dálnice D1 ve směru na Brno bourala cisterna, provoz je omezen

27.9.: Budete v době voleb v nemocnici? Existuje několik možností, jak i zde můžete odevzdat svůj hlas

26.9.: Z policejního deníku: krádež nářadí za 50 tisíc; krádež kola; řidič s 1,78 promile v dechu boural

26.9.: Přednáška o moravských šibenicích v jihlavském muzeu

25.9.: Ve vodách Velkého Dářka na Žďársku se objevila bochnatka americká, nevábně vypadající sladkovodní živočich

24.9.: Z policejního deníku: hledaný muž skončil ve vězení; krádež věcí z auta za 12 tisíc, policie nabádá, buďte opatrní, cenné věci ve vozech nenechávejte

24.9.: V zoologické zahradě v Jihlavě se narodil párek pand červených

24.9.: V třebíčské nemocnici lékaři v rámci dne melanomu odhalili šest kožních prekanceróz

24.9.: Táborská zoo děkuje za záchranu zraněného káněte, ne každý je ke zvířecímu utrpení lhostejný

24.9.: Houbařská vycházka na Velký Špičák v sobotu

23.9.: Z policejního deníku: kriminalisté dopadli distributora pervitinu; zloděj ukradl z chalupy nádobí a hodiny; opilá řidička bourala

23.9.: Trikolora, Svobodní a Soukromníci vyzvali své příznivce ve volebních komisích k vlastnoruční dokumentaci výsledků voleb!

23.9.: Trasa dálnice D1 v úseku Koberovice – Humpolec po svatém Václavu již bez omezení

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Revue Iglau.cz:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Jihlavské hřbitovy...
Sdílet článek
Jihlavské hřbitovy. Dodnes většina z nás chodí uličkami a náměstími, aniž bychom tušili, že mnohdy vstupujeme na místa posledního odpočinku mnoha generací našich předků. A tak je dodnes dávno zapomenutý hřbitov skryt na Jánském kopci - v okolí nejstaršího jihlavského kostela Jana Křtitele - ve Smetanových sadech, kolem kostelíka sv. Ducha a nebo kolem chrámu sv. Jakuba. Stejně tak, jako na Minoritském náměstí u kostela Nanebevzetí Panny Marie.
image-1
S výjimkou někdějšího hřbitova na Jánském kopci byly první jihlavské hřbitovy umístěny uvnitř hradebního opevnění. Ten nejstarší byl při východní straně minoritského kostela Nanebevzetí Panny Marie v prostoru dnešního parčíku na Minoritském náměstí, druhý pak kolem kostela svatého Jakuba na místě dnešního vydlážděného Jakubského náměstí.
Přešlo několik století a bylo třeba dál ukládat mrtvé na místa věčného odpočinku. Stávající jihlavské hřbitovy však byly plné a tak bylo rozhodnuto využít prostoru kousek za hradbami na Špitálském předměstí. K pohřbívání byl určen prostor mezi dodnes stojící bránou Matky Boží a Špitálskou bránou.
Nejprve byla vybudována roku 1559 ohradní zeď kolem celého nového hřbitova a pak v roce 1572 byl postaven uprostřed kostelík sv. Ducha. Renesanční stavba byla rozbořena Švédy při jejich okupaci města v letech 1645 - 1647. Když po třicetileté válce došlo postupně k obnově města, byl v dnešních Smetanových sadech v roce 1661 vybudován nový kostel.
Na tomto hřbitově ve Smetanových sadech byla farářem Artnerem zavedena zajímavá dušičková slavnost. Všechny hroby a kříže byly ozdobeny květinami a při dominikánském kříži, vévodícímu kdysi hřbitovu, byl zřízen polní oltář. Zde se konalo slavné kázání a mše s hudbou a zpěvem a pak následoval průvod ke třem zastavením mezi hroby. Lidé zpívali píseň o vzkříšení mrtvých a pak vše zakončilo slavné požehnání.
Podle pověsti na tomto bývalém hřbitově ve Smetanových sadech do dnešních dnů občas o půlnoci prochází černě oděná postava muže s vysokou čepicí. Jednou si prý kterási vyzývavá služebná dodala odvahu, počíhala si o půlnoci na hřbitově na neznámé zjevení a čepici mu z hlavy vzala. I když pak všichni obdivovali její statečnost, dívce nebylo dopřáno se z popularity dlouho těšit. Hřbitovní duch se začal půlnoc co půlnoc dívce zjevovat a naléhal, aby mu jeho čepici navrátila přesně na tom místě, kde mu byla odcizena.
Dívka se nakonec po poradě s knězem vydala o půlnoci na hřbitov, svěcenou křídou udělala kruh a počkala na zjevení, aby mu čepici vrátila. Když se duch dostavil a natáhl ruku po čepici, dívka v neopatrnosti vykročila z posvěceného kruhu a to se jí stalo osudným. Ráno ji Jihlavané našli polomrtvou ležet u zdi kostela svatého Ducha a i když ji vzkřísili, odvážná dívka ještě o půlnoci téhož dne zemřela.
Zda je tato pověst pravdivá nevíme. Je však jisté, že na tomto dnes již neexistujícím jihlavském hřbitově Svatého Ducha ve Smetanových sadech bylo během tříset let jeho provozu pohřbeno neuvěřitelných 200 tisíc mrtvých. Jen v době likvidace tohoto hřbitova po roce 1887 bylo v dnešních Smetanových sadech napočítáno 2.993 hrobů.
Protože nové předpisy nedovolovaly umístění hřbitovů v městské zástavbě, byl v roce 1869 zřízen nový hřbitov na Panenském předměstí při silnici k Pelhřimovu. Dnešní Ústřední hřbitov byl založen na pozemku zakoupeném 26. února 1869 a k jeho vysvěcení došlo 26. září téhož roku.
Jedním ze zakladatelů Ústředního hřbitova byl jihlavský lékař Leopold Fritz, v té době člen městské rady a člen lékařské hygienické komise, která rozhodla o umístění nového hřbitova právě sem, mimo městskou zástavbu. Hrob tototo osvíceného jihlavského radního, po němž je dodnes ve městě pojmenována i ulice, nalezneme na levé straně před hřbitovní kaplí Nanebevstoupení Páně.
Když se v tomto dušičkovém čase vydáme na jihlavský ústřední hřbitov, můžeme zde dodnes číst důležitý vzkaz doktora Leopolda Fritze určený nám i těm, kteří přijdou po nás. Fritzův latinský nápis nad vchodem na hřbitov na průčelí vstupní budovy v překladu zní: V Kristu zemřeli, skrze Krista radostně vstanou...
Leo ŠVANČARA
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je pondělí 27. září
(14. září kalendáře iuliánského)
• 2021 rok křesťanského letopočtu
• 7510 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 27. 9.:
Pondělí po neděli osmnácté po Svatém Duchu Sv. Kosmy a Damiána, mučedníků a patronů zemí Koruny české
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 14. 9. (27. 9.):

  Další revue:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: