Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
27.5.: Z policejního deníku: opilý řidič boural; opilý muž obtěžoval na vlakovém nádraží kolem jdoucí, nadýchal přes tři promile

27.5.: V jihlavské nemocnici se bude konat kurz první pomoci novorozencům, zájemci by se měli přihlásit včas

27.5.: Na Vysočinu přijíždí více turistů domácích i zahraničních

27.5.: Dukovany ochrání armáda,vojáci v rámci cvičení budou reagovat na různé varianty simulovaného napadení objektů elektrárny

26.5.: Z policejního deníku: opilý řidič nákladní soupravy boural

26.5.: Vycházka za matečnicí v Jamách a na louku skrývající prstnatec májový vachtu trojlistou či hnědáska rozrazilového

26.5.: Ocenění regionální potravina Vysočiny obdržel smetanový zákys, kmínové sušenky či levandulový sirup s brusinkami

26.5.: Den dětí v jihlavské zoo plný her, soutěží a doplněný o komentované krmení

25.5.: V jihlavském muzeu pokřtí knihu Josef Alois Schumpeter: Ekonom a humanista z moravské Třeště

25.5.: Slováci se propadli mezi barbarské státy. Umožní zabíjet chráněné medvědy, i když nikoho nenapadnou

25.5.: Kolama dolů - učme se přežít! Společná vyjížďka motorkářů společně s policisty z Pelhřimova do Jihlavy

25.5.: Francouzští výtvarníci přijedou do Telče, před zraky zájemců připraví výstavu

25.5.: Druhý výrobní blok v jaderné elektrárně v Dukovanech je odstaven, důvodem je údržba i výměna části paliva

24.5.: Z policejního deníku: vandal poničil vstupní dveře, škoda je padesát tisíc; opilá agresivní žena skončila na záchytce

24.5.: V Jívoví vzplála střecha haly s prasaty, škoda je čtyři a půl milionu korun

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Revue Iglau.cz:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Deo gratias...
Sdílet článek
Nové Motu proprio „Summorum pontificum“ o římské liturgii, které vydal Benedikt XVI. v sobotu 8. července, je - troufám si říci - tou nejlepší zprávou v oblasti katolické liturgiky za poslední léta. Už nebude kacířstvím slavit mši tak, jak ji neměnně slavily nesčíslné generace našich předků po moho staletí!
image-1
Bůh zaplať, že konečně bylo jasně řečeno, že katolické obřady - a netýká se to jenom mše samotné, neboť papež svým dokumentem nyní zrovnoprávnil například i dřívější ritus svateb, pohřbů či křtů - jsou mimořádně skvostným pokladem, který právě katolickou církev činí onou Katolickou církví. Jak mi svého času řekl přátelsky jeden evangelický pastor: „Když chci prožít bohoslužbu za doprovodu tance, jdu se podívat k letničním církvím. Když chci diskutovat nad hlubokým a vyčerpávajícím Božím slovem, jdu do protestantské modlitebny. Když chci zpěvy u kytary jdu třeba k baptistům a když se chci dotknout nebe, očekávám to za vůně kadidla a povznášející hudby při tradiční mši pod kopulí katolického chrámu! V poslední době jste mi ovšem, vy katolíci, toto rozdělení značně ochudili a musím říci, že už u vás nenacházím nic, co bych dávno neměl jinde...“
Ačkoli, jak se zdá, české vedení církve zrovnoprávnění tzv. tridentské mše zatím příliš nadšeně nevítá (viz. nedělní vyjádření primase kardinála Vlka pro česká média, ve kterém vyjádřil obavy, že „je možné, že nové dovolení může někde v našich farnostech způsobit různé zmatky při slavení bohoslužeb“), je nejnovější papežův dokument nadějným světlem ve tmách současného českého liturgického chaosu a bezbřehé kreativity, hraničící mnohdy s blasfemií. Kdo ostatně chtěl, mohl si právě řečené bohužel naplno potvrdit při posledním televizním přenosu mše svaté z Velehradu, sloužené českými a moravskými biskupy o slavnosti Cyrila a Metoděje. Podobná provedení, obávám se, do českých chrámů nové věřící asi hned tak nepřivedou...
Možná příliš tvrdá slova, ale po desetiletích strávených u oltářů, v lavicích a na kruchtách českých kostelů mne - bohužel! - snesitelnější v této chvíli nenapadají. Reforma liturgie v 60. letech byla totiž leckde v našich krajích mylně pochopena jako výzva k nekontrolovatelné lidové tvořivosti a k masivnímu hromadnému úprku od estetična směrem ke kýči. Zkrátka nejeden poklad byl zavržen jako ono staré, zvetšelé, předkoncilové a tedy moderního člověka neoslovující! A dnes najednou po desetiletích zjišťujeme, že mladé a inteligentní hledající lidi naopak naprosto neoslovují podivné výsledky této „deformy“, ale kupodivu právě ony staré, zapomenuté, leč přesto staletími k dokonalosti dobroušené rity, nad kterými dnes jejich mladí a vnímaví čtenáři ve starých misálech jen s úžasem kývají hlavami...
Aby bylo jasno: osobně nijak nebrojím proti současné „pokoncilové“ liturgii misálu Pavla VI. - v originálu je skutečně kvalitní, duchovní a přínosná, ale co naplat, právě její letité a trvalé deformování tuzemskými obyčeji je pro mne již dlouho nestravitelné.
A proto nemohu, než nyní - bez ohledu na mínění - po přečtení nového papežova dokumentu „Summorum pontificum“ radostně a s nadějí od srdce zvolat: „Deo gratias - habemus Missam! (Bohu díky - máme mši!)“
(K článku viz plný text dokumentu Summorum Pontificum - v neoficiálním českém překladu bratří jesuitů: www.radiovaticana.cz… )
Leo ŠVANČARA
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je pondělí 27. květen
(14. květen kalendáře iuliánského)
• 2024 rok křesťanského letopočtu
• 7513 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 27. 5.:
Čtvrtek Svatodušní Sv. Bedy Ctihodného, vyznavače a Učitele Církve
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 14. 5. (27. 5.):

  Další revue:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: