Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
15.7.: Retro jízda na všech možných bicyklech od Dolního mlýna v Balinách v sobotu

15.7.: Kamenný most z 18. století mezi Henčovem a Velkým Beranovem byl prohlášen za kulturní památku

14.7.: Nová laparoskopická věž umožní operatérům v třebíčské nemocnici operovat častěji a šetrněji

14.7.: Město Jihlava rekonstruuje pomník na náměstí Svobody

14.7.: Malpa hnědá v táborské zoo je rozený hamoun!

13.7.: V Jihlavě od úterý roušky v MHD, ve službách, v sociálních službách i ve velkých obchodech

13.7.: V Brtnici nadýchal šestnáctiletý chlapec přes dvě promile alkoholu

13.7.: U Ostrova nad Oslavou byly nalezeny dva dělostřelecké granáty a dělostřelecká mina

13.7.: Registrace na Jihlavský půlmaraton je otevřena!

13.7.: Na dálnici D1 na 139. kilometru se srazila tři nákladní auta, dálnice na Prahu je neprůjezdná

13.7.: Letní promoce absolventů Vysoké školy polytechnické Jihlava se ruší

13.7.: Krajské nemocnice na Vysočině jsou připraveny operativně navýšit kapacity odběrových míst

13.7.: Jiří Suchý: Často jsem své texty napsal ve svých snech

12.7.: Vlak u Pacova srazil ženu, vrtulník ji transportoval do nemocnice

12.7.: Přibyslav zakoupila novou techniku na úklid města a okolí

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

Vzpomínka na Bosého Laca

Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

Zloděj od svatého Jana…

Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

Revue Iglau.cz:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Deo gratias...
Sdílet článek
Nové Motu proprio „Summorum pontificum“ o římské liturgii, které vydal Benedikt XVI. v sobotu 8. července, je - troufám si říci - tou nejlepší zprávou v oblasti katolické liturgiky za poslední léta. Už nebude kacířstvím slavit mši tak, jak ji neměnně slavily nesčíslné generace našich předků po moho staletí!
image-1
Bůh zaplať, že konečně bylo jasně řečeno, že katolické obřady - a netýká se to jenom mše samotné, neboť papež svým dokumentem nyní zrovnoprávnil například i dřívější ritus svateb, pohřbů či křtů - jsou mimořádně skvostným pokladem, který právě katolickou církev činí onou Katolickou církví. Jak mi svého času řekl přátelsky jeden evangelický pastor: „Když chci prožít bohoslužbu za doprovodu tance, jdu se podívat k letničním církvím. Když chci diskutovat nad hlubokým a vyčerpávajícím Božím slovem, jdu do protestantské modlitebny. Když chci zpěvy u kytary jdu třeba k baptistům a když se chci dotknout nebe, očekávám to za vůně kadidla a povznášející hudby při tradiční mši pod kopulí katolického chrámu! V poslední době jste mi ovšem, vy katolíci, toto rozdělení značně ochudili a musím říci, že už u vás nenacházím nic, co bych dávno neměl jinde...“
Ačkoli, jak se zdá, české vedení církve zrovnoprávnění tzv. tridentské mše zatím příliš nadšeně nevítá (viz. nedělní vyjádření primase kardinála Vlka pro česká média, ve kterém vyjádřil obavy, že „je možné, že nové dovolení může někde v našich farnostech způsobit různé zmatky při slavení bohoslužeb“), je nejnovější papežův dokument nadějným světlem ve tmách současného českého liturgického chaosu a bezbřehé kreativity, hraničící mnohdy s blasfemií. Kdo ostatně chtěl, mohl si právě řečené bohužel naplno potvrdit při posledním televizním přenosu mše svaté z Velehradu, sloužené českými a moravskými biskupy o slavnosti Cyrila a Metoděje. Podobná provedení, obávám se, do českých chrámů nové věřící asi hned tak nepřivedou...
Možná příliš tvrdá slova, ale po desetiletích strávených u oltářů, v lavicích a na kruchtách českých kostelů mne - bohužel! - snesitelnější v této chvíli nenapadají. Reforma liturgie v 60. letech byla totiž leckde v našich krajích mylně pochopena jako výzva k nekontrolovatelné lidové tvořivosti a k masivnímu hromadnému úprku od estetična směrem ke kýči. Zkrátka nejeden poklad byl zavržen jako ono staré, zvetšelé, předkoncilové a tedy moderního člověka neoslovující! A dnes najednou po desetiletích zjišťujeme, že mladé a inteligentní hledající lidi naopak naprosto neoslovují podivné výsledky této „deformy“, ale kupodivu právě ony staré, zapomenuté, leč přesto staletími k dokonalosti dobroušené rity, nad kterými dnes jejich mladí a vnímaví čtenáři ve starých misálech jen s úžasem kývají hlavami...
Aby bylo jasno: osobně nijak nebrojím proti současné „pokoncilové“ liturgii misálu Pavla VI. - v originálu je skutečně kvalitní, duchovní a přínosná, ale co naplat, právě její letité a trvalé deformování tuzemskými obyčeji je pro mne již dlouho nestravitelné.
A proto nemohu, než nyní - bez ohledu na mínění - po přečtení nového papežova dokumentu „Summorum pontificum“ radostně a s nadějí od srdce zvolat: „Deo gratias - habemus Missam! (Bohu díky - máme mši!)“
(K článku viz plný text dokumentu Summorum Pontificum - v neoficiálním českém překladu bratří jesuitů: www.radiovaticana.cz… )
Leo ŠVANČARA
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je středa 15. červenec
(2. červenec kalendáře iuliánského)
• 2020 rok křesťanského letopočtu
• 7509 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 15. 7.:
Středa po neděli šesté po Svatém Duchu Sv. Jindřicha, vyznavače a císaře
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 2. 7. (15. 7.):

  Další revue:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: