Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
17.8.: Řidič v Havlíčkově Brodě měl pozitivní test na kokain

17.8.: Veselé barely a popelnice z rukou potomků sochaře Františka Němce z Hriště u Přibyslavi

17.8.: O další peníze na hospodaření v lesích se na Vysočině bude moci žádat celé září

17.8.: Muž usedl za volant i přes platný zákaz řízení

17.8.: Komentovaná prohlídka výstavy děl Miloše Jiránka v jihlavské galerii v úterý 20. srpna

17.8.: Dálnice D1 ve Velkém Meziříčí bude od půlnoci do neděle šesti hodin ráno úplně uzavřená

16.8.: Řidič ve Starči na Třebíčsku se snažil policistům ujet a nevyšel mu ani pokus o výměnu se spolujedoucí

16.8.: Ve Lhotě u Kamenice nad Lipou mají oběti první světové války pomníček

16.8.: V Dukovanech zahájili výměnu paliva na prvním bloku

16.8.: Počet dopravních přestupků v jihlavském tunelu roste; výše pokut se pohybuje kolem několika milionů korun měsíčně

16.8.: Pozor na Jihlavsku na podvodníky nabízející pronájem bytu

16.8.: Poslední kolo kotlíkových dotací bude spuštěno v září

16.8.: Policisté hledají svědka sobotní tragické noční nehody na dálničním přivaděči v Jihlavě

16.8.: Národní basketbalové muzeum bude dalším lákadlem Pelhřimova

16.8.: Mezinárodní mistrovské houslové kurzy Bohuslava Matouška a Jakuba Junka na zámku ve Žďáře nad Sázavou

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

21. června: Vzpomínka na Bosého Laca

8) Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

7) Zloděj od svatého Jana…

6) Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

5) Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

4) Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

3) Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

2) Kalamita na lince A

1) Děda, jehož se Husák bál

Dřevěné mlýny, Bedřichov

Revue Iglau.cz:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Popeleční středa...
Sdílet článek
Popeleční středou, která letos připadá na 21. únor, vstupují křesťané do čtyřicetidenního postního období, jehož smyslem byla odedávna duchovní očista člověka.
image-1
Popeleční středa a Velký pátek jsou dnes v katolické církvi jedinými dny přísného postu v celém liturgickém roce. Popeleční středou začíná příprava na velikonoční svátky, která vrcholí na Velký pátek připomínkou Ježíšova utrpení a smrti.
Na Popeleční středu je věřícím křesťanům v chrámech udělován takzvaný popelec, tedy znamení kříže na čelo posvěceným popelem. Není bez zajímavosti, že tento popel vždy pochází výhradně z ratolestí vrby jívy - lidově nazývaných kočičkami - které byly posvěceny v předcházejícím roce na Květnou neděli. Popelec je znamením pokání, či lépe řečeno několikatýdenního procesu zcitlivění člověka před nadcházejícími Velikonocemi.
Tento proces se nazývá postní dobou, která je v liturgii celých pěti týdnů před Květnou nedělí vyjádřena viditelně zejména tichostí bohoslužeb, holými oltáři bez květinové výzdoby a kající fialovou barvou mešních rouch.
Již velmi brzy se slavnostní počátek pokání stanovil na začátek čtyřicetidenního půstu (tzv. Quadragesimy), a to původně na pondělí po první neděli postní, později však právě na Popeleční středu. Kajicníci se přitom v raných dobách církve v tento den oblékali do kajícího rucha a posypávali se popelem. Pak následoval obřad symbolického vyobcování z církve, který se zejména v Galii prováděl velmi dramaticky. Oblékání zvláštního kajícího roucha a sypání popelem na výraz smutku a kajícího myšlení je známo již ve Starém zákoně a v pohanské antice...
Přitom se klerikům a laikům mužského pohlaví sypal popel na hlavu a ženám se dělal popelem kříž na čele. Zvláštní modlitba pro žehnání popela se vyskytuje až v 11. století. Předpis o tom, že se k získání popela k udělení popelce pálí ratolesti z předcházejících Velikonoc, nacházíme poprvé až ve 12. století.
Leo ŠVANČARA
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je sobota 17. srpen
(4. srpen kalendáře iuliánského)
• 2019 rok křesťanského letopočtu
• 7508 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 17. 8.:
Sobota po neděli deváté po Svatém Duchu Sv. Hyacinta, vyznavače
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 4. 8. (17. 8.):

  Další revue:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: