Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
4.12.: Zubříkovo vánoční putování vyzdobenou Bystřicí nad Pernštejnem

4.12.: V Těšenově na Pelhřimovsku shořel sklad sena, škoda je pětadvacet milionů korun

4.12.: Přednáška o koželužství, jirchářství a zámišnictví v Telči

4.12.: Pelhřimovská nemocnice pořídila nová polohovatelná lůžka, pacienty čeká vyšší komfort

3.12.: Z policejního deníku: zloděj si odnesl propanbutanovou láhev; opilý řidič boural

3.12.: Výstava o historii perníku v muzeu v Třešti

3.12.: Horácký fotoklub Jihlava uspořádal u příležitosti 100 let jihlavské fotografie výstavu

3.12.: Adventní pec v Havlíčkově Brodě se rozpálí o druhé adventní neděli, budou perníčky i oplatky

2.12.: Na železnou neděli se v Jihlavě rozsvítí vánoční strom i sochy zvířat

2.12.: Na dálnici D1 na Vysočině havaroval kamion, tvoří se kolony; i nadále hustě sněží

2.12.: Komentovaná prohlídka výstavy obrazů Maxe Švabinského v jihlavské galerii

1.12.: Zvířata v táborské zoo si sněhovou nadílku užívají

1.12.: Z policejního deníku: muž zaplatil za zboží, nedostal nic; u Rudy utrpěli při nehodě zranění čtyři lidé

1.12.: Vedení Kraje Vysočina po jednání s řediteli nemocnic očekává stažení výpovědí ze služeb

1.12.: U Pacova na Pelhřimovsku zemřel po nárazu do stromu řidič osobního auta

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Revue Iglau.cz:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Popeleční středa...
Sdílet článek
Popeleční středou, která letos připadá na 21. únor, vstupují křesťané do čtyřicetidenního postního období, jehož smyslem byla odedávna duchovní očista člověka.
image-1
Popeleční středa a Velký pátek jsou dnes v katolické církvi jedinými dny přísného postu v celém liturgickém roce. Popeleční středou začíná příprava na velikonoční svátky, která vrcholí na Velký pátek připomínkou Ježíšova utrpení a smrti.
Na Popeleční středu je věřícím křesťanům v chrámech udělován takzvaný popelec, tedy znamení kříže na čelo posvěceným popelem. Není bez zajímavosti, že tento popel vždy pochází výhradně z ratolestí vrby jívy - lidově nazývaných kočičkami - které byly posvěceny v předcházejícím roce na Květnou neděli. Popelec je znamením pokání, či lépe řečeno několikatýdenního procesu zcitlivění člověka před nadcházejícími Velikonocemi.
Tento proces se nazývá postní dobou, která je v liturgii celých pěti týdnů před Květnou nedělí vyjádřena viditelně zejména tichostí bohoslužeb, holými oltáři bez květinové výzdoby a kající fialovou barvou mešních rouch.
Již velmi brzy se slavnostní počátek pokání stanovil na začátek čtyřicetidenního půstu (tzv. Quadragesimy), a to původně na pondělí po první neděli postní, později však právě na Popeleční středu. Kajicníci se přitom v raných dobách církve v tento den oblékali do kajícího rucha a posypávali se popelem. Pak následoval obřad symbolického vyobcování z církve, který se zejména v Galii prováděl velmi dramaticky. Oblékání zvláštního kajícího roucha a sypání popelem na výraz smutku a kajícího myšlení je známo již ve Starém zákoně a v pohanské antice...
Přitom se klerikům a laikům mužského pohlaví sypal popel na hlavu a ženám se dělal popelem kříž na čele. Zvláštní modlitba pro žehnání popela se vyskytuje až v 11. století. Předpis o tom, že se k získání popela k udělení popelce pálí ratolesti z předcházejících Velikonoc, nacházíme poprvé až ve 12. století.
Leo ŠVANČARA
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je pondělí 4. prosinec
(21. listopad kalendáře iuliánského)
• 2023 rok křesťanského letopočtu
• 7512 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 4. 12.:
Sobota po první neděli adventní Sv. Petra Chrysologa, biskupa, vyznavače a Učitele Církve Sv. Barbory, panny a mučednice
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 21. 11. (4. 12.):

  Další revue:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: