Z původní rozhledny na vrchu Rudném (Sparbergu) zbyly jen zarostlé trosky...

Sparberg nebo též Schodlberg, pak Schatzberg a dnes Rudný. Všechna pojmenování souvisejí s dolováním stříbra. Hora plná drahého kovu, plná pokladů. Hora opředená bájemi a pověstmi. Ne náhodou byla častým místem jihlavských výletníků a když na jejím vrcholu byl postaven v polovině 19. století triangulační bod, nedivme se, že jeho tři ochozy se staly jakousi první vyhlídkovou věží. Dodejme, že podobných triangulačních bodů či vlastně dřevěných věží různých výšek bylo tehdy budováno nespočet a dodnes jejich základy připomínají hromady kamenů na vrcholcích kopců i kopečků a nebo dokonce jejich zažloutlé fotografické snímky.

Triangulační věž - předchůdkyně rozhledny na Rudném (Sparbergu)...

Ale pojďme zpět na náš vrch. O vyhlídce už bylo řečeno vše, její obrázek se nedochoval a tak ze zápisů různých jihlavských spolků a z novinových zpráviček víme, že v její blízkosti bylo tehdy vybudováno množství dřevěných lavic a stolů a přístřešek pro prodej občerstvení pro nedělní výletníky. Snad největší událostí se tehdy v sedmdesátých letech stal studentský majáles, při kterém se zde poprvé veřejně zpívala píseň Kde domov můj. Událost popsal v jedné ze svých povídek přímý účastník, student a pozdější kněz, spisovatel Václav Kosmák, který v letech 1853 až 1862 studoval v Jihlavě.
Období romantismu však přálo nejen výletníkům, ale i stavbám romantických vyhlídek a krásným rozhlednám. Ani Jihlavané nechtěli zůstat pozadu a tak opět došlo na Schatzberg. Na popud jihlavského okrašlovacího spolku byla zahájena v roce 1907 sbírka na stavbu. Plán vyhotovil někdejší městský stavitel, architekt Kajetán Malnati.

A zde je jihlavská rozhledna z roku 1907 v celé své někdejší kráse na dobové kresbě...

Na dochovaných plánech uložených ve Státním okresním archivu v Jihlavě je datum jejich schválení 19. května 1907. O nebývalém úsilí organisátorů a stavební firmy svědčí fakt, že dne 1. září téhož roku se konalo slavnostní otevření. Velkou část uhradila veřejná sbírka a tak radosti a slávy nebylo dlouho konec. Uprostřed stromů a ptačího zpěvu se tyčila do výšky 27,7 metrů vkusně provedená, dřevem obložená osmiboká konstrukce usazená na kamenné 4 metry vysoké podezdívce. Sama vyhlídková plošina byla umístěna ve výšce 26 metrů a poskytovala návštěvníkům překrásný pohled do zdejšího kraje.
Rozhledna byla hojně navštěvována až do začátku druhé světové války. Osvobození se však nedočkala, neboť byla v roce 1940 úmyslně zapálena a zcela shořela. Ještě dnes jsou na vrcholu Rudného patrné zbytky její kamenné podstavy. V nedávné době se objevily zprávy, že prý bude znovu obnovena. Původní plány jsou v archivu k disposici. Nuže, dočká se tento malebný kus země opět pohledů z výše 613 plus 26 metrů? Uvidíme. Bude-li jasno. Nebude-li, nebude ani rozhledna.

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25

Zpět nahoru na začátek stránky