Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
3.5.: Z policejního deníku: nevybuchlou dělostřeleckou střelu odpálil pyrotechnik na poli; krádež dřeva za osmdesát tisíc

3.5.: Veřejné čtení jmen obětí druhé světové války v Havlíčkově Brodě

3.5.: V jihlavské nemocnici zkontroluje kožní lékařka zájemcům znaménka

3.5.: Pocitová mapa a Minijarmark na pelhřimovském náměstí v sobotu 11. května

3.5.: Hradební parkány v Jihlavě budou kvůli údržbě zeleně dva dny uzavřeny

3.5.: Běh a procházka pro miminka do dlaně v neděli v Jihlavě

2.5.: Řidič osobního auta v Čáslavicích srazil ženu a dvě děti; žena na následky zranění zemřela

2.5.: Za kováři, mobilními výhněmi i velkým bucharem na Šlakhamr v sobotu

2.5.: Z policejního deníku: zloděj ukradl ze sklepa kola s pneumatikami; opilí řidiči bourali

2.5.: Táborská zoo 12. června otevře záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy

2.5.: Putování jarní přírodou doprovázené ptačím zpěvem v Jihlavě

1.5.: Závody automobilů do vrchu v Náměšti nad Oslavou nabídnou také dakarský speciál

1.5.: Vysočinská muzea budou mít nový depozitář

1.5.: Vlčí bratři z táborské zoo oslaví v sobotu narozeniny

1.5.: Jak zákeřného vraha bukovské ženy za jeho čin utloukly motykami a vidlemi

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Z jihlavských archivů:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek
Jihlavští rabíni

Prvním jihlavským rabínem se stal dne 24.9.1860 Dr. Joachim Jakob Unger. Narodil se 25.11.1826 v Maďarsku. Od mládí se věnoval studiu hebrejštiny, na několika školách studoval talmud a v Lipníku se stal rabínem. Po maturitní zkoušce na maďarském gymnasiu v Trenčíně pokračoval v dalším studiu na universitě v Berlíně. Zde se seznámil s rabínem Dr. Michaelem Sachsem a s profesorem Lazarem. V roce 1858 byl v Halle promován doktorem filosofie. O dva roky později přišel do Jihlavy, aby zde zůstal celých 52 let. Podle sdělení jeho přátel, byl srdečný, laskavý, vzácně skromný a plný dobroty. Zemřel dne 16.10.1912, jen několik týdnů před svými 86. narozeninami, hluboce postrádán svými blízkými i celou náboženskou obcí.

Dalším rabínem se stal Dr. Friedrich Weis, syn rabína Israela Weise z Údlic u Chomutova. Nejprve působil v Chebu a to v letech 1909 - 1913. Odtud přešel do Jihlavy, během I. světové války se zúčastnil bojů na italské frontě, odkud se opět vrátil do Jihlavy, kde působil až do roku 1920. Pak odešel do Teplic lázní v Čechách jako rabín a profesor náboženství.
Po něm přichází do Jihlavy Dr. Albert Schweiger. Ten byl nejdříve v Kroměříži, pak od roku 1920 do roku 1926 se stal rabínem v Jihlavě. V roce 1926 je povolán jako rabín do Mödlingu u Vídně a Jihlava tak zůstává po dva roky bez rabína.
Teprve dne 1.1.1928 je jmenován rabínem Dr. Arnold Grünfeld , který zde působil až do doby svého zatčení gestapem v polovině roku 1939.
Pak nastává pro Židovskou náboženskou obec v Jihlavě opět období bez rabína. Zajímavý je dopis nalezený ve fondu Okresní úřad Jihlava ing. č. 2284 datovaný 23.11.1940, ve kterém dává ŽNO Jihlava na vědomí Okresnímu úřadu Jihlava, že na základě příkazu Židovské náboženské obce v Praze je ustanoven pan Mojžíš Ingber, rabín v Třebíči, zástupcem již zmíněného Dr. A. Grünfelda, rabína v Jihlavě, a nyní citace z dopisu:
"...do té doby, dokud mu nebude umožněno se svého úřadu znovu ujmouti", Rabín Grünfeld se již do Jihlavy nevrátil. Dne 19.7.1941 byl v Pirně u Drážďan zavražděn. V již zmíněném dopise je ještě poznámka, že k datu 1.12.1940 má Třešť společný rabinát v Jihlavě.
První poválečná zmínka o rabínovi je z dopisu adresovaného Okresnímu národnímu výboru v Jihlavě ze dne 6.11.1948. Je v něm zpráva o zřízení společného rabinátu pro Kolín, Poděbrady, Hradec Králové, Pardubice a Jihlavu. Rabínem byl ustanoven Dr. E. Feder s úředním bydlištěm v Kolíně. Tento stav měl trvat do 31.10.1953.

Ladislav VILÍMEK


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)