Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
2.5.: Řidič osobního auta v Čáslavicích srazil ženu a dvě děti; žena na následky zranění zemřela

2.5.: Za kováři, mobilními výhněmi i velkým bucharem na Šlakhamr v sobotu

2.5.: Z policejního deníku: zloděj ukradl ze sklepa kola s pneumatikami; opilí řidiči bourali

2.5.: Táborská zoo 12. června otevře záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy

2.5.: Putování jarní přírodou doprovázené ptačím zpěvem v Jihlavě

1.5.: Závody automobilů do vrchu v Náměšti nad Oslavou nabídnou také dakarský speciál

1.5.: Vysočinská muzea budou mít nový depozitář

1.5.: Vlčí bratři z táborské zoo oslaví v sobotu narozeniny

1.5.: Jak zákeřného vraha bukovské ženy za jeho čin utloukly motykami a vidlemi

30.4.: Žďárské muzeum slaví devadesáté narozeniny, připravilo výstavu o historii tvrze

30.4.: Z policejního deníku: policisté dopadli lupiče; řidička skončila s náklaďákem ve zdi domu, poškodila i další auta

30.4.: Výstava Pábení - citlivý smysl pro detail v abstraktním světě barev

30.4.: U Horní Cerekve hořel les, plameny pomáhal hasit i vrtulník

30.4.: Na rockovém majálesu v Bystřici nad Pernštejnem vystoupí osm rockových a metalových kapel

29.4.: Žena, kterou ve žďárském útulku pokousal pes, zemřela

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Z jihlavských archivů:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek
Byl jednou jeden dům

Kdo z návštěvníků Jihlavy by neznal nárožní dům číslo 2 ve Znojemské ulici. Krásné renesanční malby s figirálními motivy na fasádě však trpí vlivem počasí a narůstající frekvence. Barvy blednou a blíží se čas, kdy opět nastoupí na lešení restaurátoři, aby této jihlavské perličce navrátily původní krásu.

Kdy vlastně došlo k oné osudné přestavbě, při níž byly zničeny části renesančních maleb z počátku druhé poloviny 16. století včetně porušení původní renesanční podoby tohoto sladovnického domu. Podíváme-li se do stavebních spisů Státního okresního archivu v Jihlavě, vidíme, že majitelem domu byla od počátku 19. století rodina Schwarzova, naposledy pak Vinzenz. Ten v roce 1828 prodal dům doktorovi Jakobu Sitkovi, který v tomtéž roce požádal jihlavského stavitele Mathiase Plotta o rozsáhlou přestavbu. Ta se týkala nejen interiérů, ale celého objektu, který byl zvýšen a klasicistně upraven. Veliký barevný plán provedený na ručním papíru se dodnes dochoval a čtenáři se mohou na jeho část nyní podívat.
A úplně na závěr. Ten dům byl snad předurčený pro doktory. V roce 1828 zde pobýval již zmíněný doktor Jakob Sitka, v roce 1905 lékař - dentista Alber Pokorný, v roce 1924 doktor Ludvík Wermuth a po válce zde pamatuji ordinaci laskavého pana doktora Peňáze.
Buď jak buď, dům to byl a je stále stejně krásný...

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)