Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
2.5.: Řidič osobního auta v Čáslavicích srazil ženu a dvě děti; žena na následky zranění zemřela

2.5.: Za kováři, mobilními výhněmi i velkým bucharem na Šlakhamr v sobotu

2.5.: Z policejního deníku: zloděj ukradl ze sklepa kola s pneumatikami; opilí řidiči bourali

2.5.: Táborská zoo 12. června otevře záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy

2.5.: Putování jarní přírodou doprovázené ptačím zpěvem v Jihlavě

1.5.: Závody automobilů do vrchu v Náměšti nad Oslavou nabídnou také dakarský speciál

1.5.: Vysočinská muzea budou mít nový depozitář

1.5.: Vlčí bratři z táborské zoo oslaví v sobotu narozeniny

1.5.: Jak zákeřného vraha bukovské ženy za jeho čin utloukly motykami a vidlemi

30.4.: Žďárské muzeum slaví devadesáté narozeniny, připravilo výstavu o historii tvrze

30.4.: Z policejního deníku: policisté dopadli lupiče; řidička skončila s náklaďákem ve zdi domu, poškodila i další auta

30.4.: Výstava Pábení - citlivý smysl pro detail v abstraktním světě barev

30.4.: U Horní Cerekve hořel les, plameny pomáhal hasit i vrtulník

30.4.: Na rockovém majálesu v Bystřici nad Pernštejnem vystoupí osm rockových a metalových kapel

29.4.: Žena, kterou ve žďárském útulku pokousal pes, zemřela

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Z jihlavských archivů:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek
Adolf Kosárek

Věnujme alespoň malou vzpomínku malíři Adolfu Kosárkovi. Letos si 30. října připomínáme 140. výročí jeho úmrtí a příští rok uplyne celých 170 let od jeho narození. Při pohledu na tato výročí si snadno spočítáme těch pouhých třicet let jeho života.

Adolf Kosárek - Bouře v horách
Narodil se v nedalekém Herálci dne 6. ledna 1830 v rodině důchodního na panství Trauttmannsdorfů. Prý na zdejším zámku. A proto také ta pamětní deska umístěná při vstupu do zámecké budovy. Autorem byl J. Hyliš. Proč byl? Protože v den návštěvy zbylo na obdélníkové desce pouze jméno malíře a dva letopočty. Bronzový portrét někdo jednoduše ukradl. Za bronz se dá totiž utržit ve sběrných surovinách slušný peníz... Ale letos už je zase vše na svém místě. Replika je "jako živá".
Prohlídku zámku si ponecháme na samostatné vyprávění. Zámecký park však stojí za procházku teď hned. Nádherné stromy, o které je díky vedení zvláštní internátní školy, sídlící dnes v zámku, dobře postaráno, jsou chloubou celého areálu. Jejich obdivuhodná mohutnost a značné stáří jsou jistým předpokladem, že stály u kolébky našeho malíře. Snad právě šumění jejich listí ve větru či při podzimním opadávání navždy uchvátily Kosárkovu paletu. Jak jinak si vysvětlit, že není obrazu, kde by na první pohled neupoutal naši pozornost mohutný strom. Odborníci ho řadí k našim nejtypičtějším krajinářům poloviny minulého století. Krajina ze středních Čech, Krajina u Pardubic, Krajina ze Šumavy, Poustevna na horách a mnoho dalších děl je dokladem nevšedního malířova talentu. Dokonce Jan Neruda ocenil ve svých vřelých článcích veliké umění tohoto předčasně zesnulého umělce.
Díky talentu a píli studoval nejprve soukromě, sám uprostřed polí, lesů a luk. Pak za pomoci arcibiskupa Schwarzenberga, který mu poskytl prostředky ke studiu na akademii u profesora Haushofera, vystudoval a usadil se natrvalo v Praze. Česká krajina, tak nazval jeden ze svých obrazů a nejen ten, většina ostatních je oslavou naší české krajiny. Krajiny a krásy uprostřed zeleně či holé kůry stromů. Putovat od jednoho obrazu ke druhému a vzdát hold malíři a životu...
Adolf Kosárek podlehl plicní chorobě před 140 lety v Praze dne 30. října 1859.

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)