Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
27.9.: Z policejního deníku: silně opilý cyklista boural a skončil v nemocnici; opilí řidiči za volantem bourali

27.9.: Vernisáž výstavy Ka3ka3: Na dotek modrého světla v jihlavské galerii ve čtvrtek 30. září

27.9.: U Velké Bíteše na 153. kilometru dálnice D1 ve směru na Brno bourala cisterna, provoz je omezen

27.9.: Budete v době voleb v nemocnici? Existuje několik možností, jak i zde můžete odevzdat svůj hlas

26.9.: Z policejního deníku: krádež nářadí za 50 tisíc; krádež kola; řidič s 1,78 promile v dechu boural

26.9.: Přednáška o moravských šibenicích v jihlavském muzeu

25.9.: Ve vodách Velkého Dářka na Žďársku se objevila bochnatka americká, nevábně vypadající sladkovodní živočich

24.9.: Z policejního deníku: hledaný muž skončil ve vězení; krádež věcí z auta za 12 tisíc, policie nabádá, buďte opatrní, cenné věci ve vozech nenechávejte

24.9.: V zoologické zahradě v Jihlavě se narodil párek pand červených

24.9.: V třebíčské nemocnici lékaři v rámci dne melanomu odhalili šest kožních prekanceróz

24.9.: Táborská zoo děkuje za záchranu zraněného káněte, ne každý je ke zvířecímu utrpení lhostejný

24.9.: Houbařská vycházka na Velký Špičák v sobotu

23.9.: Z policejního deníku: kriminalisté dopadli distributora pervitinu; zloděj ukradl z chalupy nádobí a hodiny; opilá řidička bourala

23.9.: Trikolora, Svobodní a Soukromníci vyzvali své příznivce ve volebních komisích k vlastnoruční dokumentaci výsledků voleb!

23.9.: Trasa dálnice D1 v úseku Koberovice – Humpolec po svatém Václavu již bez omezení

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Staré Hory
Stojíme na místě, kde začíná slavná historie jihlavského dolování. Na stráních nad řekou šumí les a pod námi se zrcadlí řeka Jihlava. Přes brod přejíždí jezdec, aby na druhé straně řeky nalezl přístřešek hrnčíře a v něm střepy hrnců, které se nalézají v peci místo hotových nádob. Prokletá hlína, říká hrnčíř, ale neznámý jezdec zajásá. Ve svitu loučí se leskne stříbro. Hodně stříbra. Ostatní už můžeme domýšlet. Netrvalo dlouho a kolem dokola se hloubí první šachty. První a nejstarší. Staré Hory či Hůry, Altenberg. Běží čtyřicátá léta třináctého století.
Dnes vás do těchto míst dopraví trolejbus či autobus. Na místech starých důlních děl vyrostly tovární haly a na opačné straně řeky, směrem k městu, celé veliké sídliště Na Dolině. Vše zůstalo hluboko pod zemí. Nad spletí chodeb a šachet pulsuje zcela jiný život. Jen odborník ví, kde jsou poslední odvaly nad šachtou, kde jsou výtoky důlních vod na obou březích řeky Jihlavy...
Není to tak dávno, psal se rok 1942, a kousek od silnice se propadla jedna ze šachet. Svědectví o tom podal pan J. Dáňa v roce 1957, když na tomto místě chtělo JZD postavit novou sýpku. Tehdy do zápisu uvedl, že se zde "...propadla kruhová svislá šachta v průměru asi 3 metry se svislými rovnými stěnami do značné hloubky, neboť svědek vhodil do otvoru kámen a neslyšel dopadnutí. Zavezení tehdy urychleně provedla pracovní skupina bývalého německého RAD, takže nebylo možno zjistit ani přibližnou kubaturu závozu". Podle popisu místa můžeme soudit, že šlo o pravý břeh nad řekou Jihlavou, někde v místech pod dnešním strážním domkem Českých drah u přejezdu ve Starých Horách.
Dnes je tato část zastavěna především dvěma průmyslovými podniky. Mezi nimi, jako dominanta, stojí stříbrná koule vodojemu. Kdysi zde stávala u polní cesty, uprostřed lipové aleje, stará barokní kaplička. Bylo to v období po válce, byla vždy otevřená, na oltáři čerstvé květiny ve vázách a kolem dokola ticho a klid. Jen přejíždějící vlak občas zabouřil. Sem se schovávala většina lidí, kteří utíkali z nedalekého koupaliště před deštěm. Často zde byla dobrá desítka zmoklých, čekajících pak trpělivě, až déšť pomine... Kaple byla zasvěcena Nejsvětější Svaté Trojici. Stála zde dobrých dvěstě let. Jednoho dne zmizela a byla pryč. Vadila nové době... Novým dobám občas vadí to staré. A nikdo se ani tehdy neptal, proč? Proč tady vlastně stála.
A opět je to nedávno, co během odstěhování jihlavského archivu se docela náhodou dostal na světlo starý plán bývalého jesuitského mlýna na řece Jihlavě, stojící kousek od Starých Hor. Byl pořízen asi v roce 1778 měřičem Franzem Zeidlerem.
Krásná kolorovaná kresba na papíře podlepená plátnem. Geometrischer Grund Riss den zum K.K. Cameral Guth Jamni gehörigen und bey Iglau Situirten, sogenanten Mühl und Schmitlauer Hofs. Dlouhý název. Mlýn totiž patřil k jesuitskému majetku, ke statku v nedaleké vsi Jamné. Při podrobnějším studiu tohoto plánu zjistíme, že roku 1778 stál na místě kaple pouhý kříž a co je velkým překvapením, hned vedle něj byla šachta. Zcela zřetelně je zde zobrazena těžní jáma s havířským kladívkem a nápisem SILBER BERGW, čili bergwerk - stříbrný důl. Z archivních pramenů víme, že posledním těžařem na počátku 18. století byl v těchto končinách Ludwig Kharner z Löwenfeldu. Ruda byla údajně v jeho šachtě hojná, i když na stříbro nepříliš bohatá. Právě proto těžba brzy skončila. Plán buď dokumentuje tuto Kharnerovu šachtu a nebo pozdější průzkumnou šachtici, kdy od další těžby bylo nakonec také upuštěno. Ať už je to tak či onak, je plán zajímavým svědectvím o posledním dolování ve Starých Horách na samém konci 18. století. A kaple? Ta mohla být postavena jako připomínka závěrečných pokusů těžby stříbra nejen ve Starých Horách, ale i v okolí Jihlavy vůbec.
Zde se odehrál děj pověsti o nálezu stříbra ve střepech hrnčíře, kdy poskytl útulek obchodníkovi putujícímu z Vídně do Prahy. Odtud prý vzešla všechna budoucí sláva královského horního města Jihlavy. Mělo se tak stát v roce 799. Ve skutečnosti to bylo o 450 let později. Antiquus mons, Stará Hůra, Altenberg. Pojmenování staré slovanské osady při řece Jihlavě, o které je první písemná zmínka až v roce 1315 a to v souvislosti s budováním zařízení na odvodnění stříbrných dolů.
Ves však nepochybně vznikla už na počátku 13. století a krátce na to se stala důležitou hornickou osadou, kolem které se soustředila celá řada významných a rozsáhlých důlních děl. Poslední pokusy o těžbu zde probíhaly ještě ve II. polovině 18. století. Dnes už bychom pozůstatky po dolování hledali velice obtížně. V jihlavském archivu je však zajímavá zmínka o velkém propadu staré štoly v roce 1942, kdy pracovní skupina německého RAD musela provést její zasypání, což si prý vyžádalo mnoho nákladních aut. Podle svědka měla šachta kruhový otvor o průměru 3 m a vhozený kámen nebylo slyšet při dopadu, tak prý byla hluboká. Odborníci hovoří o hloubce zdejších dolů kolem 100 metrů.
V roce 1540 proslavila Staré Hory Freyova papírna, v roce 1588 zase Stolzhagenova tiskárna a nakonec v roce 1843 zřízená Kernova továrna na sukna, která byla v období okupace přeměněna na průmyslový podnik BMV na opravy leteckých motorů.
Zajímavým průvodcem po historii této bývalé samostatné obce, která je dnes součástí města Jihlavy by mohla být Pamětní kniha československé státní obecné školy Stará Hůra, založené 31. ledna 1921 správcem školy Rudolfem Smrčkou. Vypovídá o mnohém, o dramatickém střetu Čechů a Němců při zakládání české školy, které byla přidělena v roce 1920 budova školy německé, o vážnosti, které požívali tehdejší čeští učitelé a o jejich péči při výchově dětí, při zakládání knihovny a při dosazování českých zájmů v nově se rodící ČSR a především v místě jejich působení, ve Starých Horách, kde při sčítání lidu v roce 1921 bylo v obci 289 obyvatel v 21 domech, z toho 188 Němců, 83 Čechů a 18 občanů jiné národnosti. Tento počet se k roku 1930 výrazně obrací ve prospěch Čechů, kterých se zde přihlásilo 331, Němců 147 a 5 občanů uvedlo jinou národnost. Situace v Evropě se však dramatisuje. Hitlerovské Německo zbrojí a chystá válku. Dne 23. září 1938 je vyhlášena v ČSR mobilisace. Místní starohorská škola je zabrána pro vojenské účely. Následuje Mnichov a okupace ČSR. Dnem 15. března 1939 je i zdejší škola znovu zabrána, tentokrát německými představiteli a předána německému vojsku. Česká škola i česká školní kronika se končí...
Všechno jednou skončí. Skončila i II. světová válka, největší a nejstrašnější v dějinách lidstva. Německo je poraženo. Němci jsou vyhnáni z domovů a soustřeďováni ve sběrných táborech. Jeden z nich byl ve Starých Horách. Tisíce Němců z Jihlavy a okolí odtud nastupovalo cestu do tehdy rozděleného Německa. Většina do Bavorska. Pamatuji si dodnes plot z ostnatých drátů. Nikdo se k němu nesměl přibližovat. Jen pohledy mohly přelétat. Bylo to tady prazvláštní místo... Dodnes zůstaly části tohoto plotu na obou stranách. Jak kdysi napsal malý chlapec: VÁLKA JE VŮL! A já bych to ještě dnes dvakrát podtrhl!!
Ladislav VILÍMEK

Z jihlavských čtvrtí:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav VILÍMEK...
Dnes je pondělí 27. září
(14. září kalendáře iuliánského)
• 2021 rok křesťanského letopočtu
• 7510 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 27. 9.:
Pondělí po neděli osmnácté po Svatém Duchu Sv. Kosmy a Damiána, mučedníků a patronů zemí Koruny české
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 14. 9. (27. 9.):

  :


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: