Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
30.5.: Studie revitalizace jihlavského náměstí posbírala přes 80 podnětů

30.5.: Na Vysočině na Žďársku přibyl jeden nový případ nemoci covid-19

30.5.: Filmový klub v Jihlavě uvede finský snímek Neznámý voják

29.5.: V pondělí začínají maturity, na Vysočině bude skládat zkoušku z dospělosti 3801 studentů

29.5.: Unikátní kufry doktora Stingla jsou novými exponáty Muzea rekordů a kuriozit v Pelhřimově

29.5.: Patronka hospice v Třebíči svatá Zdislava slaví 800 let od narození a 25 let od svatořečení

29.5.: Opilý řidič ve Žďáře nad Sázavou boural

29.5.: Magdalena Křenková představí ve Staré Říši svou sbírku básní

29.5.: Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy slaví jubileum, lidé mohou jít na vycházku

28.5.: Rušení nočního klidu v Pelhřimově skončilo napadením policisty

28.5.: Přetížený náklad museli přeložit; přísné pokuty pro řidiče a sankce ve správním řízení čeká také dopravce

28.5.: Nemocnice v Třebíči bude mít opravené operační sály

28.5.: Kompenzace pro OSVČ připraví Jihlavu o dalších asi 50 milionů korun

28.5.: Kino ve Velkém Meziříčí bude po koronavirové pauze promítat na novém plátně

28.5.: Jihlavští zdravotníci pomáhají ve školách, rozvážejí dezinfekce a ukazují správné mytí rukou

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

Vzpomínka na Bosého Laca

Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

Zloděj od svatého Jana…

Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Horní Kosov
Kdo by dnes hledal vesnici s návsí, rybníky a poli, má smůlu. Splynula s městem Jihlavou a stala se předměstím. Nedávno tu dominoval rozlehlý objekt Semenářského státního statku, velkokapacitní kravín pro 700 dojnic. Továrna na mléko a zápach. Dnes v jižní části panelákové sídliště a na opačné straně výstavba honosných vilek požírajících jedna pole za druhým.
Vraťme se tedy do doby dávno minulé. Listujme ve starých jihlavských městských knihách, listinách a plánech uložených ve Státním okresním archivu v Jihlavě. Ves byla založena někdy na počátku 13. století a později vždy patřila ke kmenovým vsím královského města Jihlavy. Vůbec první písemná zmínka o ní pochází podle některých historiků z roku 1233, kdy je ještě uváděna jako Bobikozle či Pobikozli. V první jihlavské městské knize se objevuje v roce 1359 - Michael de Obergos a později v roce 1367 - Hensel de Obergas. Německy tedy Obergoss, v překladu Horní ulice, což bylo později od roku 1881 uváděno česky jako Horní Kosov. Dodejme ještě, že již zmíněný Michael byl významnou osobností v tehdejším Horním Kosově a snad i důlním podnikatelem, který udržoval čilé obchodní styky s jihlavskými Židy Scheblinem a Baruchem. Nebylo to nic mimořádného, neboť v celém okolí se pilně od poloviny 13. století dolovalo.
Abychom si mohli lépe připomenout Horní Kosov co by vesnici, podívejme se společně do ručně malovaného plánu zdejšího katastru z roku 1778, který se dochoval v jihlavském archivu. Jednotlivé grunty jsou seřazeny při jedné straně cesty a tvoří tzv. ulicovku, což je tvar vsi, která vznikala při místní cestě a končila zpravidla zástavbou na jejím konci. V našem případě procházela podél cesty ještě řada malých rybníčků souvisejících bezpochyby s dolováním v bezprostřední blízkosti vsi. Ulicovky se datují do starého sídelního území a vznikaly patrně ještě před německou kolonisací. Mohl by to být i náš případ, pokud Pobikozle jsou totožné s Horní uličí čili Horním Kosovem. Jinak Pobikozle můžeme s určitostí datovat na počátek 13. století. Další zajímavostí je, že tento typ vsi se změnil později, v důsledku domovní zástavby na opačné straně cesty, na typ návesní. Část rybníčků byla zasypána a význam samotné návsi byl zdůrazněn výstavbou kaple Nejsvětější Trojice. To vše se událo až koncem 18. století.
Vraťme se však k dolování, které proslavilo Jihlavu a okolí a přineslo vzruch do této části Vysočiny. Právě kolem Horního Kosova probíhalo nejslavnější pásmo jihlavských dolů táhnoucí se od Starých Hor k dnešní nové nemocnici a dále kolem hřbitova, Pístova, Rančířovského lesa, až k chatové oblasti u Okrouhlíku. Největší kutiště, což dokládá výše zmíněný plán, se nazývalo ZECH - GRUND (Těžební Pole) a bylo poseto desítkami šachet a šachtic v prostoru pod bývalou prachárnou, kde se dnes rozkládá část zahrádkářské kolonie a kde pokračuje intensivní výstavba nové nemocnice. Staré důlní mapy se nedochovaly a odborníci se domnívají, že těžba probíhala natolik živelně, že nebyl čas se tím zabývat. Na pozdějších mapách a plánech, rovněž uložených v jihlavském archivu, je mohutnost a rozsah těžby dobře patrný. V 18. století provedl první známé mapování Johann Christoph Urban: Jak bylo řečeno, dolovalo se zde od druhé poloviny 13. století. Písemná zpráva z roku 1413, vztahující se přímo k Zechgrundu, se týká kverků Kunze Messerera a Vörndela Beckera, kteří zde otevřeli novou šachtu. S koncem 18. století přichází i konec dolování. Pozůstatky důlních děl postupně a neúprosně mizejí, šachty jsou zasypávány, potůček v údolí zmizel do potrubí a z rybníků zůstal dnes jediný. Kdysi jich tu bývalo ve dvou kaskádách šestnáct. Dobře se pamatuji na jednu z poválečných vlastivědných vycházek, kde nám byly v místech dnešního sídliště Na Dolině ukazovány v polích mohutné, snad deset metrů hluboké krátery čili pozůstatky šachetních otvorů. Až se zanedlouho údolím protáhne dálniční přivaděč, zmizí poslední kousky původního terénu. Slávu jihlavských dolů pohltí neúprosně asfalt, beton a ruch 21. století.
Co dodat závěrem? Horní Kosov či Obergoss byl v minulosti vždy jen malou vsí. V polovině 15. století zde bylo zaregistrováno jen šest osedlých, později sedm. V roce 1616 osm, 1662 sedm, 1778 devět a v roce 1945 uvádí Anton Altrichter 18 popisných čísel. Alois Josef Pátek ve své Vlastivědě Moravské, Jihlavský okres, vydané v roce 1901 píše, že na počátku 20. století měla ves 11 domů a 165 obyvatel, náležela k Hosovu, přiškolena byla do Jihlavy, rovněž tak farou, poštou a telegrafem. O sto let později se až sem "prostavěla" Jihlava. Pokrok a Jihlavu, jak vidno, nelze ničím zastavit.
Ladislav VILÍMEK

Z jihlavských čtvrtí:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav VILÍMEK...
Dnes je sobota 30. květen
(17. květen kalendáře iuliánského)
• 2020 rok křesťanského letopočtu
• 7509 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 30. 5.:
Svatvečer svatodušní Sv. Felixe, papeže a mučedníka Sv. Zdislavy Berkovny, vdovy
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 17. 5. (30. 5.):

  :


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: