Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
18.1.: Pozorování úplného zatmění Měsíce 21. ledna 2019 od 4.33 hodin z jihlavské brány

17.1.: V Zadní synagoze v Třebíči představí výstavu Proměny třebíčské židovské čtvrti

17.1.: Posledním dnem pro podání přiznání k dani silniční za rok 2018 je 31. leden 2019

17.1.: Na autobusovém nádraží v Třebíči probíhá rekonstrukce toalet

17.1.: Město připravuje revitalizaci okolí viaduktu

16.1.: „Masaryk“ se cestou do Brna zastavil v Pelhřimově

16.1.: Válečné hroby nyní i v chytrém telefonu

16.1.: V jihlavském muzeu bude otevřena výstava s titulem Kočárky babičky Boženky

16.1.: V Třebíči v neděli vystoupí dechová hudba Straňanka ze Strání

16.1.: Kapela Mandrage vystoupí v rámci klubového turné 1. února ve Frýdku-Místku

16.1.: Cenu Křesadlo v Pelhřimově získá dobrovolnice Marta Machová

15.1.: Výstava fotografií Jana Suchardy z Islandu na zámku v Třebíči

15.1.: U Ždírce nad Doubravou zemřel po střetu s náklaďákem řidič osobního auta

15.1.: Sparta vers pánové z Vysočiny

15.1.: Přednáška o astronomických úkazech v roce 2019 v jihlavském muzeu

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
8) Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

7) Zloděj od svatého Jana…

6) Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

5) Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

4) Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

3) Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

2) Kalamita na lince A

1) Děda, jehož se Husák bál

Dřevěné mlýny, Bedřichov

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Staré Hory
Stojíme na místě, kde začíná slavná historie jihlavského dolování. Na stráních nad řekou šumí les a pod námi se zrcadlí řeka Jihlava. Přes brod přejíždí jezdec, aby na druhé straně řeky nalezl přístřešek hrnčíře a v něm střepy hrnců, které se nalézají v peci místo hotových nádob. Prokletá hlína, říká hrnčíř, ale neznámý jezdec zajásá. Ve svitu loučí se leskne stříbro. Hodně stříbra. Ostatní už můžeme domýšlet. Netrvalo dlouho a kolem dokola se hloubí první šachty. První a nejstarší. Staré Hory či Hůry, Altenberg. Běží čtyřicátá léta třináctého století.
Dnes vás do těchto míst dopraví trolejbus či autobus. Na místech starých důlních děl vyrostly tovární haly a na opačné straně řeky, směrem k městu, celé veliké sídliště Na Dolině. Vše zůstalo hluboko pod zemí. Nad spletí chodeb a šachet pulsuje zcela jiný život. Jen odborník ví, kde jsou poslední odvaly nad šachtou, kde jsou výtoky důlních vod na obou březích řeky Jihlavy...
Není to tak dávno, psal se rok 1942, a kousek od silnice se propadla jedna ze šachet. Svědectví o tom podal pan J. Dáňa v roce 1957, když na tomto místě chtělo JZD postavit novou sýpku. Tehdy do zápisu uvedl, že se zde "...propadla kruhová svislá šachta v průměru asi 3 metry se svislými rovnými stěnami do značné hloubky, neboť svědek vhodil do otvoru kámen a neslyšel dopadnutí. Zavezení tehdy urychleně provedla pracovní skupina bývalého německého RAD, takže nebylo možno zjistit ani přibližnou kubaturu závozu". Podle popisu místa můžeme soudit, že šlo o pravý břeh nad řekou Jihlavou, někde v místech pod dnešním strážním domkem Českých drah u přejezdu ve Starých Horách.
Dnes je tato část zastavěna především dvěma průmyslovými podniky. Mezi nimi, jako dominanta, stojí stříbrná koule vodojemu. Kdysi zde stávala u polní cesty, uprostřed lipové aleje, stará barokní kaplička. Bylo to v období po válce, byla vždy otevřená, na oltáři čerstvé květiny ve vázách a kolem dokola ticho a klid. Jen přejíždějící vlak občas zabouřil. Sem se schovávala většina lidí, kteří utíkali z nedalekého koupaliště před deštěm. Často zde byla dobrá desítka zmoklých, čekajících pak trpělivě, až déšť pomine... Kaple byla zasvěcena Nejsvětější Svaté Trojici. Stála zde dobrých dvěstě let. Jednoho dne zmizela a byla pryč. Vadila nové době... Novým dobám občas vadí to staré. A nikdo se ani tehdy neptal, proč? Proč tady vlastně stála.
A opět je to nedávno, co během odstěhování jihlavského archivu se docela náhodou dostal na světlo starý plán bývalého jesuitského mlýna na řece Jihlavě, stojící kousek od Starých Hor. Byl pořízen asi v roce 1778 měřičem Franzem Zeidlerem.
Krásná kolorovaná kresba na papíře podlepená plátnem. Geometrischer Grund Riss den zum K.K. Cameral Guth Jamni gehörigen und bey Iglau Situirten, sogenanten Mühl und Schmitlauer Hofs. Dlouhý název. Mlýn totiž patřil k jesuitskému majetku, ke statku v nedaleké vsi Jamné. Při podrobnějším studiu tohoto plánu zjistíme, že roku 1778 stál na místě kaple pouhý kříž a co je velkým překvapením, hned vedle něj byla šachta. Zcela zřetelně je zde zobrazena těžní jáma s havířským kladívkem a nápisem SILBER BERGW, čili bergwerk - stříbrný důl. Z archivních pramenů víme, že posledním těžařem na počátku 18. století byl v těchto končinách Ludwig Kharner z Löwenfeldu. Ruda byla údajně v jeho šachtě hojná, i když na stříbro nepříliš bohatá. Právě proto těžba brzy skončila. Plán buď dokumentuje tuto Kharnerovu šachtu a nebo pozdější průzkumnou šachtici, kdy od další těžby bylo nakonec také upuštěno. Ať už je to tak či onak, je plán zajímavým svědectvím o posledním dolování ve Starých Horách na samém konci 18. století. A kaple? Ta mohla být postavena jako připomínka závěrečných pokusů těžby stříbra nejen ve Starých Horách, ale i v okolí Jihlavy vůbec.
Zde se odehrál děj pověsti o nálezu stříbra ve střepech hrnčíře, kdy poskytl útulek obchodníkovi putujícímu z Vídně do Prahy. Odtud prý vzešla všechna budoucí sláva královského horního města Jihlavy. Mělo se tak stát v roce 799. Ve skutečnosti to bylo o 450 let později. Antiquus mons, Stará Hůra, Altenberg. Pojmenování staré slovanské osady při řece Jihlavě, o které je první písemná zmínka až v roce 1315 a to v souvislosti s budováním zařízení na odvodnění stříbrných dolů.
Ves však nepochybně vznikla už na počátku 13. století a krátce na to se stala důležitou hornickou osadou, kolem které se soustředila celá řada významných a rozsáhlých důlních děl. Poslední pokusy o těžbu zde probíhaly ještě ve II. polovině 18. století. Dnes už bychom pozůstatky po dolování hledali velice obtížně. V jihlavském archivu je však zajímavá zmínka o velkém propadu staré štoly v roce 1942, kdy pracovní skupina německého RAD musela provést její zasypání, což si prý vyžádalo mnoho nákladních aut. Podle svědka měla šachta kruhový otvor o průměru 3 m a vhozený kámen nebylo slyšet při dopadu, tak prý byla hluboká. Odborníci hovoří o hloubce zdejších dolů kolem 100 metrů.
V roce 1540 proslavila Staré Hory Freyova papírna, v roce 1588 zase Stolzhagenova tiskárna a nakonec v roce 1843 zřízená Kernova továrna na sukna, která byla v období okupace přeměněna na průmyslový podnik BMV na opravy leteckých motorů.
Zajímavým průvodcem po historii této bývalé samostatné obce, která je dnes součástí města Jihlavy by mohla být Pamětní kniha československé státní obecné školy Stará Hůra, založené 31. ledna 1921 správcem školy Rudolfem Smrčkou. Vypovídá o mnohém, o dramatickém střetu Čechů a Němců při zakládání české školy, které byla přidělena v roce 1920 budova školy německé, o vážnosti, které požívali tehdejší čeští učitelé a o jejich péči při výchově dětí, při zakládání knihovny a při dosazování českých zájmů v nově se rodící ČSR a především v místě jejich působení, ve Starých Horách, kde při sčítání lidu v roce 1921 bylo v obci 289 obyvatel v 21 domech, z toho 188 Němců, 83 Čechů a 18 občanů jiné národnosti. Tento počet se k roku 1930 výrazně obrací ve prospěch Čechů, kterých se zde přihlásilo 331, Němců 147 a 5 občanů uvedlo jinou národnost. Situace v Evropě se však dramatisuje. Hitlerovské Německo zbrojí a chystá válku. Dne 23. září 1938 je vyhlášena v ČSR mobilisace. Místní starohorská škola je zabrána pro vojenské účely. Následuje Mnichov a okupace ČSR. Dnem 15. března 1939 je i zdejší škola znovu zabrána, tentokrát německými představiteli a předána německému vojsku. Česká škola i česká školní kronika se končí...
Všechno jednou skončí. Skončila i II. světová válka, největší a nejstrašnější v dějinách lidstva. Německo je poraženo. Němci jsou vyhnáni z domovů a soustřeďováni ve sběrných táborech. Jeden z nich byl ve Starých Horách. Tisíce Němců z Jihlavy a okolí odtud nastupovalo cestu do tehdy rozděleného Německa. Většina do Bavorska. Pamatuji si dodnes plot z ostnatých drátů. Nikdo se k němu nesměl přibližovat. Jen pohledy mohly přelétat. Bylo to tady prazvláštní místo... Dodnes zůstaly části tohoto plotu na obou stranách. Jak kdysi napsal malý chlapec: VÁLKA JE VŮL! A já bych to ještě dnes dvakrát podtrhl!!
Ladislav VILÍMEK

Z jihlavských čtvrtí:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav VILÍMEK...
Dnes je pátek 18. leden
(5. leden kalendáře iuliánského)
• 2019 rok křesťanského letopočtu
• 7508 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 18. 1.:
Pátek po neděli první po Zjevení Páně Sv. Prisky, panny a mučednice
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 5. 1. (18. 1.):

  :


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: