Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
18.6.: Zastupitelstvo Kraje Vysočina deklarovalo finanční podporu výstavbě budoucího kamenného hospice na Vysočině

18.6.: Jihlava si připomněla památku tří nevinně popravených spoluobčanů komunistickým režimem

17.6.: Čistá Vysočina – přírodě se letos ulevilo o dalších 100 tun odpadků

17.6.: Václav Klaus z Hillsdale College Cruise

17.6.: Rozšíření Hradební ulice v Jihlavě se minimálně o měsíc zpozdí kvůli špatné kanalizaci

17.6.: Opilý muž napadl svoji partnerku; policisté násilníka vykázali z domu

17.6.: Na vranovském zámku otevře správa parku Podyjí tradiční výstavu, tentokrát kresby Petra Nesvadby

17.6.: Havíření bude největší kulturní událostí Vysočiny; do Jihlavy přijede na tisíc hostů z ČR i zahraničí

17.6.: Farníci z Jihlavska se složili na dar rodině z Komárovic

17.6.: Dopravní omezení při jihlavském Havíření 2019; hlavní program se odehraje ve Smetanových sadech a ulicích kolem centra města

16.6.: Na stavbě parkoviště v Jihlavě u hřbitova se již pracuje, dokončeno by mělo být do konce října

16.6.: Muzeum autíček v Přísece pořádá v sobotu den otevřených dveří

16.6.: Den otevřených dveří na Vodním ráji v Jihlavě nabídne i útroby bazénů

15.6.: Česká pop - jazzová skupina Lady Praga míří do Jihlavy

15.6.: Test opalovacích přípravků pro děti odhalil propadák

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
8) Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

7) Zloděj od svatého Jana…

6) Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

5) Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

4) Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

3) Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

2) Kalamita na lince A

1) Děda, jehož se Husák bál

Dřevěné mlýny, Bedřichov

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Kosov
Ves Kosov byla založena někdy ve druhé polovině 12. století a patřila desátkem ke kostelu sv. Jana Křtitele ve Staré Jihlavě. Poprvé se připomíná na listině z roku 1233, kde byla zapsána pod názvem Kossowe. Přitom nelze pominout, že se nacházela v těsné blízkosti strategické komunikace nazývané Česká cesta, což dokládá katastrální plán této vsi vypracovaný v roce 1779, kde můžeme číst mimo jiné i pomístní název Bey Böhmen Steig - U české stezky. Jednalo se o důležitou odbočku od haberské cesty, která pak směřovala k Třebíči a dále do nitra Moravy. Lze ještě poznamenat, že ves Kosov nese všechny znaky tzv. okrouhlice a půdorys tohoto typu si podržela prakticky až dodnes.
My se nejdříve vydáme k jedinému zdejšímu křížovému kameni. Poprvé jej zaznamenal JUDr. Emanuel Schwab ve svému soupise 100 alte Steinkreuze und Kreuzsteine publikovaném v roce 1935. Tehdy poznamenal, že se kámen nachází na rozcestí u kříže, při staré cestě vedoucí do Malého Beranova. Na jeho čelní ploše měl být vedle vyobrazeného kříže nápis HILGE a letopočet 1707. Naposledy byl kámen popsán r. 2003 v publikaci Zdeňka Jaroše Pamětní kameny na Jihlavsku. Ten však vedle letopočtu 1707 uvádí jméno GILGE.
Nedaleko odtud pak stojí velký kamenný polní kříž postavený Annou Schwarzovou z Kosova v roce 1877. Podle farní kroniky byl posvěcen jihlavským farářem Zodlem od sv. Jakuba dne 19. 5. následujícího roku spolu s dalšími dvěma kříži stojícími u Kosova a nikoliv 26. 8. 1877, jak je uvedeno v Nemovitých památkách Jihlavy.
Pokud jde o pověst, žádná se o kosovském křížovém kameni netraduje. Něco málo se však přece jenom objevilo. V roce 1777 byl v sousedních Handlových Dvorech zrušen dvůr a následujícího roku byly jeho pozemky rozděleny na pět dílů, které spolu s usedlostmi byly předány pěti poddaným do dědičného pachtu. Jeden z gruntů čp. 3 obdržel tehdy Martin Gilk, jehož příjmení bylo na mapě z r.1779 zapsáno jako Jilch. V roce 1849 pak na gruntě seděl Johann Gilch. Jméno na kameni tak připomíná nějakou nešťastnou událost, která někoho z rodu Gilchů toho roku potkala. Pokud jde o polní kříž postavený rodinou Schwarzovou, ta už v roce 1778 vlastnila v Kosově grunt čp.3 a hospodařila na něm až do počátku 20. století.
Na katastru Kosova stávalo jedno z jihlavských popravišť. Je vyobrazeno na plánu Jihlavy a okolí z roku 1647. Vedle názvu Galgen můžeme zřetelně vidět kamennou podezdívku velké čtvercové šibenice. V 18. století se v těchto místech rozkládala rámová pole jihlavského soukenického cechu. Staral se o ně mimo jiné jistý Karl Höck. Ten tady nechal postavit kapli, kterou v roce 1825 zachytil plán města Jihlavy coby Hökische Kapelle. Dnes po ní není ani památky.
Už už by se zdálo, že naše procházka kolem Kosova může končit, když jsem si vzpomněl na zažloutlé stránky Vlastivědného sborníku kraje jihlavského a na pověst o lakomci z Kosova. Tady je :
Před lety žil v Kosově sedlák Raichtrman. Studené mraky podzimku navlhčovaly strniska. Na obchůzce přistihl stařenu žebračku u svého pole, jak chystá okrajovati řepu, aby ukojila hlad. Vytrhl ji řepu a tou bušil do té vetché hlavy tak dlouho, až vypustila duši. Umírajíc klnula lakomci, že za hříšný čin nebude míti v hrobě pokoje. Brzy sám se odebral na věčnost a kletba se splnila. Ze záhrobí denně přicházel za noci do starého obydlí v podobě černého psa. Neklid ve statku stupňován byl odvazováním všeho dobytka. I se synem hovořil a prozradil mu, proč nemá v zemi pokoje. Strašidelný nepokoj ve statku ustal, když mrtvolu vykopali, do domu odvezli a tam několikrát zažehnali.
Pověst zaznamenal v roce 1923 jeden žák z Puklic. A dost možná, že se nepřímo váže i k našemu křížovému kameni, který je nepochybně připomínkou jakési nešťastné události končící smrtí. Přitom kosovskému gruntu čp. 1 se ještě ve 20. století říkalo "Reichthoma". Býval jedním z největších a tak není divu, že jeho majitel byl prostými lidmi spojován s lakotou a po dvou stoletích mu lidská fantasie přisoudila i podíl na smrti staré žebračky.
Ladislav VILÍMEK

Z jihlavských čtvrtí:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav VILÍMEK...
Dnes je úterý 18. červen
(5. červen kalendáře iuliánského)
• 2019 rok křesťanského letopočtu
• 7508 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 18. 6.:
Úterý po neděli první po Svatém Duchu Sv. Efrema Syrského, jáhna, vyznavače a Učitele Církve
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 5. 6. (18. 6.):

  :


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: