Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
16.6.: Na stavbě parkoviště v Jihlavě u hřbitova se již pracuje, dokončeno by mělo být do konce října

16.6.: Muzeum autíček v Přísece pořádá v sobotu den otevřených dveří

16.6.: Den otevřených dveří na Vodním ráji v Jihlavě nabídne i útroby bazénů

15.6.: Česká pop - jazzová skupina Lady Praga míří do Jihlavy

15.6.: Test opalovacích přípravků pro děti odhalil propadák

15.6.: Stavba cyklostezky R 08 v Jihlavě nabírá zpoždění

15.6.: Mezi obcemi Velký Ratmírov a Deštná na Jindřichohradecku se pohybuje puma

15.6.: Kynologové ze Zakarpatí se učí od vysočinských policistů

15.6.: Darovat krev je nesobecký čin, který zachraňuje životy

14.6.: Záchranáři na Vysočině mají osm nových sanitek

14.6.: V Třebíči - Kočičině jsou nové povrchy

14.6.: Svatojánská slavnost na v Třebíči

14.6.: Prezident Miloš Zeman s manželkou Ivanou navštíví Vysočinu, poté stráví část dovolené v Novém Veselí na Žďársku

14.6.: Noviny jihlavské radnice s koncem tohoto roku skončí a nahradí je nový městský měsíčník

13.6.: Vzdělávací a výcvikové středisko krajských záchranářů v Jihlavě by mělo být na podzim dokončeno

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
8) Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

7) Zloděj od svatého Jana…

6) Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

5) Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

4) Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

3) Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

2) Kalamita na lince A

1) Děda, jehož se Husák bál

Dřevěné mlýny, Bedřichov

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Handlovy Dvory
Nevelká náhorní planina východně od Jihlavy bývala pokryta lučinami a roztroušenými stromy a keři. Jižní vrcholek tohoto návrší pokrýval les a odtud vytékal do podmáčeného údolíčka směrem k severu malý bezejmenný potůček, který se mezi romantickými skalisky asi po 1,5 km vléval do řeky Jihlavy. Západní stranu tohoto teritoria lemovaly starými stromy řídce porostlé strmé stráně spadající k potoku nazvanému později Klein Igl Fluss, dnešní Jihlávce.
Prostor jakoby nedotčený přítomností člověka, kterému se při počáteční kolonisaci této části Vysočiny zdejší větrná pláň patrně nezamlouvala. Alespoň tak můžeme soudit podle nejstarších písemných zpráv. Ale, chyba lávky. Právě tudy probíhala prastará stezka z Čech do nitra Moravy. Šlo o jakousi odbočku od Haberské stezky, ale neméně důležitou. Po prostudování všech dostupných map a následných leteckým průzkumem lze předpokládat, že se od Haberské stezky oddělovala v místech dnešního Jánského kopečku t.j. v místě pozdějšího vzniku slovanské osady, kde se nacházel nejpříznivější brod pro přechod přes řeku Jihlavu, která později dala této vsi jméno a která vznikla někdy ve druhé polovině 12. století.
Průběh stezky můžeme sledovat i dále. Procházela totiž námi sledovaným katastrem bývalých Handlových Dvorů, osady, která v té době a v té podobě jak ji známe z konce 18. století ještě na svém místě nestála. V blízkosti jejího budoucího stanoviště však kdosi vybudoval dva malé hrádky či opevnění, jejichž vznik můžeme klást do závěru 12. a počátku 13. století. Jeden byl zbudován blíže řeky Jihlavy a druhý v jižní části na návrší. Oba sloužily k ochraně karavan i osamělých poutníků, neboť stály v těsné blízkosti zmíněné stezky.
V tomto okamžiku mnohé napadne, jak se tato malá sídliště vlastně nazývala. Dodnes se příkladně nepodařilo lokalisovat několik vsí z počátku 13. století, které se nacházely v těsném sousedství tehdejší desátkové vsi Jihlavy. Mohla to být Helhota neboli Lhota a nebo dvě malé vsi Stibor nebo Bukowe. Kdo ví. Jedno je však jisté. Zmíněná cesta musela být ještě dlouho a hojně využívána, což konečně dokládá i jeden z dochovaných pomístních názvů zapsaných na katastrální mapě vsi Kosov z roku 1779, která byla už ve druhé polovině 12. století vysazena v těsné blízkosti této strategické komunikace a od samého založení byla nazývána Kossowe. Tak tedy: Bey Böhmen Steig - U české stezky. Nemýlíte se, německy zapsaný pomístní název v této krajině už cosi dokazuje. Nemůže být pochyb o tom, že právě tudy probíhala frekventovaná cesta směrem ke Třebíči a dále do nitra Moravy. Není jistě bez zajímavosti, že ves Kosov má všechny znaky okrouhlice a půdorys tohoto typu si podržela nejen v době pořizování mapy v roce 1779, ale prakticky dodnes.
Vraťme se však zpět do Handlových Dvorů. Základem osady či vsi se stal Handlův hospodářský dvůr postavený někdy ve druhé polovině 17. století na příhodném místě blíže Jihlavy, tehdy už vedle císařské silnice do Brna. Důležitou součástí byl nedaleký malý rybník pro napájení dobytka a dostatek zelených luk vhodných k pastvě. Přesto se jeho majitel Josef Handel odhodlal v roce 1721 k odprodeji celého dvoru městu Jihlavě a to za úctyhodnou částku 10.000 zlatých, což byl v oné době velmi vysoký obnos. Vše nasvědčuje tomu, že město Jihlava touto koupí překazilo jiný obchod, který hodlal realisovat movitý a podnikavý hrabě Pachta vlastnící i tou dobou sousední pozemky přináležící k Dřevěným Mlýnům.
V roce 1777 byl zdejší dvůr zrušen a následujícího roku rozdělen na pět dílů, které byly spolu s usedlostmi předány pěti poddaným do dědičného pachtu. Pozemky tehdy obdrželi Jan Lukschanderl s číslem 1, Martin Röder č. 2, Martin Gilk č. 3, August Schneller č. 4 a Josef Hanl č. 5. Některé další pozemky užíval mlynář ze sousedního Goskova mlýnu na druhé straně řeky Jihlavy, Ludwig Eigl z jihlavského soukenického cechu a část připadla vzniklé obci. Tyto skutečnosti uvádí německý historik dr. Anton Altrichter ve své publikaci Dörferbuch der Iglauer Sprachinsel. Poněkud odlišný pohled lze vyčíst z katastrální mapy, která byla pořízena v roce 1778. Podle ní pop. číslo 1 obsadil Augustin Schneller, č. 2 Johann Lukschanderle, č. 3 Martin Röder, č. 4 Martin Jilch, č. 5 Joseph Hanl (nikoliv Handl) a část pozemků spravoval jistý Freymann z Jihlavy.
Pokud jde o pojmenování vsi, vzniklo zcela přirozeně od příjmení Handl, Handel, což by měl být údajně majitel prvního dvoru - Handelhof nebo také Handelsdorf, Handlův Dvůr či Ves, později Handlovy Dvory. Při pořizování výše zmíněného katastrálního plánu však geometr či kreslič zapsal název vsi nepřesně Hahnldorffer, což by v překladu znamenalo Kohoutí Ves. To jen tak na okraj, coby historickou perličku. Jinak město Jihlava si v této vsi vyhradilo natrvalo užívání části pozemků a také kaskády bývalých hornických rybníčků táhnoucích se takřka polovinou celého katastru od jihu k severu v počtu asi deseti. Dodnes zůstal jenom jediný poblíž školy na Březinkách. Bez zajímavosti není ani pomístní název louky jižně od Handlových Dvorů při úpatí návrší - Weinnerische Wiessen. Na opačné straně tohoto kopce pod obcí Helenín je poznamenáno das Wein - gebürg. Zkrátka a dobře, vše nasvědčuje tomu, že se zde ve středověku pěstovala vinná réva. A protože je v okolí podobných míst několik, nebyla kvalita hroznů až tak špatná, jak si stěžuje jeden z místních kronikářů. Jinak celková výměra katastru Handlových Dvorů činila tehdy 450 měr.
Mapa Jihlavy a okolí z roku 1825 zde zaregistrovala 13 objektů patřícím stále jen 5 popisným číslům, na nichž v roce 1849 hospodařili Paul Ganswohl, Jacob Röder, Johann Gilch, Johann Schneller a Johann Streichsbier. O pozemky soukenického cechu se starali Karl Höck a Jacob Krumm.
Po roce 1850 přestaly být Handlovy Dvory poddanskou vsí města Jihlavy, ale připojeny k městu přesto setrvaly až do roku 1867, kdy se staly samostatnou obcí spravující ještě samotu Pančava a osadu Helenín. Až do roku 1915 starostovali v obci jen něměčtí sedláci z Handlových Dvorů. Potom však došlo k nebývalému rozvoji Helenína, kam byl nakonec úřad starosty v roce 1919 přeložen. Dne 7.12.1921 obdrželo Okresní hejtmanství žádost o změnu a přemístění také sídla obce do Helenína, což bylo Ministerstvem vnitra a výnosem Zemské správy politické v Brně dne 17.3.1925 pod čj. 33974 potvrzeno. Vlastní akt převzetí politické správy obcí Helenín proběhl 24.10.1923. Při této příležitosti byl úředně ustanoven název obce Helenín, která do té doby běžně užívala lidového pojmenování Helenov. Německý název zůstal i nadále Helenenthal. Celková rozloha nové obce činila 308 ha 52 arů.
V roce 1924 byla v Handlových Dvorech evidována tato popisná čísla: č. 1 patřící Zemskému chorobinci založenému roku 1902, dnešní psychiatrické léčebně, č. 2 a 3 spravovala Regina Schmiedová, č. 4 August Kalliwoda a č. 5 bývalá pazderna obdržela novostavba domu při silnici. Opodál byla později postavena Franzem Eiglem hospoda s čís. 6. Dále do správy obce připadlo několik popisných čísel ze sousedního Kosova včetně bývalého hornického domku zv. Berghäusel, stojícího v místech velkého a dnes už zcela aplanovaného kutiště na historickém návrší Der Amaisberg neboli Mravenčí Důl. Nezbývá než dodat, že právě odtud směřovalo k řece Jihlavě mírné údolí s onou kaskádou hornických rybníčků nazývané postaletí Berg Graben (důlní příkopy čili kutiště), v jehož severním cípu při pravém břehu řeky Jihlavy bylo na třech místech velmi intensivně dolováno. Důlní činnost souvisela s těžbou stříbrných a zlatých rud kolem dnešní školy na Březinkách, samoty Člunek a obce Helenín, kde probíhala s přestávkami od 16. století až do roku 1783. V současnosti se v jižní části rozkládá velká zahrádkářská kolonie, zatímco severní, pod státní silnicí, je zastavěna panelovým sídlištěm, hotelem, kotelnou a školou.
Ještě v roce 1930 tvořily Handlovy Dvory malou ves skládající se ze čtyř popisných čísel. Čís. 1 a 3 vlastnila rodina rolníka Franze Schmida. Čís. 2 patřilo Zemskému chorobinci v Jihlavě a na čís. 4 hospodařil rolník August Kalliwoda s rodinou. V roce 1936 byla celá osada elektrifikována.
Regulační plán města pořízený ing. arch. Bohuslavem Fuchsem koncem třicátých let 20. století počítal s moderní domovní zástavbou po celém katastru Handlových Dvorů. Domovní bloky byly seřazeny do pravidelných obdélníků oddělených komunikacemi a zelenými pásy a směřovaly od dnešní státní silnice na Brno až ke Kalvárii. Středem údolí byla plánována hlavní komunikace, která po mostě přes řeku Jihlavu poblíž továrny Ajax a podjezdem pod železniční tratí směřovala přes Havlíčkovu ulici dále dnešní ulicí Jiřího z Poděbrad až na Sokolovskou, kde navázala na státní silnici ve směru na Prahu. Prakticky se jednalo o napřímení dnešní Okružní ulice a vyvedení nežádoucí dopravy mimo stávající městskou zástavbu. V místech dnešního sídliště Březinova počítal arch. Fuchs se zřízením sportovního areálu, centrálního objektu s parkovým okolím a ve východní části k Helenínu s výstavbou jakési zahradní čtvrti. Původní objekty Handlových Dvorů se měly stát součástí zelené zóny a byly isolovány v uzavřeném cípu utvořeném další obvodovou komunikací kolem jižního okraje Jihlavy.
Dne 1.4.1951 se obec Helenín spolu s Pančavou a Handlovými Dvory staly místními částmi Jihlavy. Započala nová etapa jejich rozvoje. Od sedmdesátých let 20. století ubývalo zdejších polí a luk, až konečně jednoho dne byla stará zástavba Handlových Dvorů zcela pohlcena městem. Dnes bychom po ní marně pátrali. Snad jenom část původního Handlova gruntu ještě vzdoruje a doposud si zachovává svůj venkovský ráz, jak si už v roce 1925 smutně posteskl místní kronikář. Jedním z posledních jeho vlastníků byla německá rodina rolníka Kalliwody, která zde 14. května 1905 zasadila tzv. Schillerův dub na památku 100. výročí úmrtí tohoto nejen německého, ale světového básníka. Malé oslavy se tehdy na nevelkém plácku mezi stavením a silnicí zúčastnili učitelé a žáci helenínské školy a další hosté. A světe div se, ten strom tady stojí dodnes.
Ladislav VILÍMEK

Z jihlavských čtvrtí:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav VILÍMEK...
Dnes je pondělí 17. červen
(4. červen kalendáře iuliánského)
• 2019 rok křesťanského letopočtu
• 7508 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 17. 6.:
Pondělí po neděli první po Svatém Duchu Sv.Řehoře Barbadici, biskupa a vyznavače
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 4. 6. (17. 6.):

  :


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: