Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
3.12.: Z policejního deníku: muž a žena zaplatili za zboží, nemají nic; opilá řidička dvakrát bourala

3.12.: Vyřízení parkovací karty bude v Třebíči jednodušší

3.12.: Policisté prověřují krádež mobilu; pátrají po muži a ženě z fotografií

3.12.: Na Českém mlýně v Jihlavě se začalo zasněžovat

3.12.: Meteorologové varují na Vysočině před ledovkou

3.12.: Kácení stromů zahájí rekonstrukci plynovodu pod Ledečskou ulicí v Havlíčkově Brodě

3.12.: Filmový klub v Jihlavě uvede islandský snímek Ada

3.12.: Do Edenu v Bystřici nad Pernštejnem zavítají v neděli andělé, čerti a přijde i Mikuláš

3.12.: Aby byl advent skutečně bezpečný; policisté v průběhu adventu upozorňují na rizika spojená s vánočními svátky

2.12.: Z policejního deníku: zloděj se vloupal do auta, ukradl kufr s notebookem; opilý muž se dobýval do ubytovny, i když tam nebydlí

2.12.: Výstava Krajka psaná paličkami v jihlavském muzeu

2.12.: Vánoční výstava Ladových reprodukcí v Horáckém muzeu v Novém Městě na Moravě

2.12.: Letos při nehodách zemřelo 26 osob; počet dopravních nehod se od začátku roku na Vysočině mírně zvýšil

2.12.: Fotosoutěž o volné vstupenky do táborské zoologické zahrady vrcholí

1.12.: Z policejního deníku: žena zaplatila za zboží, nemá nic; opilci skončili na záchytce

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Popice
Naše dnešní zastavení v Popicích věnujeme dvěma křížovým kamenům a potom se společně vydáme k hromadám na první pohled docela obyčejných kamenů, které mají zajímavou historii a patrně proslavily Popice více, než je na první pohled zřejmé.
Začněme najdříve u křížového kamene stojícího dodnes poblíž osamělého smrku, nedaleko domu čp.15. Jde o jednostranně opracovanou žulovou desku se zaoblenými hranami. Uvnitř orámování se nachází reliéf tlapatého kříže a pod jeho levým příčným ramenem reliéf meče s hrotem směřujícím k zemi. Není jistě bez zajímavosti, že unikl pozornosti všech starších badatelů, MUDr. Fritze nevyjímaje, byť mu byl v roce 1894 velmi blízko. První zmínku o kameni tak přinesla obecní kronika. Podobných kamenů s vyobrazením meče najdeme na Jihlavsku několik. Všechny ukazují na tragickou událost končící smrtí. Kdo byl vrahem a nebo obětí, to už se nikdy nedovíme ...
O něco blíže k rozluštění podobné otázky se nabízí druhý zdejší kámen, žel, někdy v průběhu druhé poloviny 20. století zmizel a stále je nezvěstný. Stával při cestě poblíž rybníku Scheibenteich, dnes Horní Okrouhlík. Poprvé byl registrován před rokem 1895, kdy neznámý kreslíř pořídil jeho obrázek pro MUDr. Leopolda Fritze. Přesto popis tohoto kamene ve Fritzově seznamu 100 křížových kamenů a křížů schází. Zhoršující se zdravotní stav tehdy nedovolil Fritzovi další bádání a 19. října 1895 zemřel. Při pohledu na dochovanou kresbu můžeme vidět, že jde o tradiční křížový kámen ve tvaru jednostranně opracované desky se zaoblenými hranami. Na čelní ploše je vyobrazen reliéf tlapatého kříže, na jehož příčném rameni je vyryt letopočet 1614. Při horním okraji lze rozeznat vrypy písmen jakéhosi nápisu. Kámen byl vyobrazen celý a tak jeho délku můžeme odhadnout na cca 110 cm a šířku 60 cm. Patrně byl vykopán nebo vyvrácen a později znovu zasazen, neboť další badatel, JUDr. Emanuel Schwab, zachytil kámen v roce 1935 na již zmíněné cestě poblíž rybníku Horní Okrouhlík. Podařio se mu přečíst dokonce část nápisu : Anno 1614 den 10 Octobre ist Jacob Rior Popiczer IVOD.es ...gu...in...we...so. Zkrátka a dobře, uvedeného dne 10. října roku 1614 zemřel na tomto místě vážený popický občan. Jak se celá tragická událost odehrála, to zůstane navždy zahaleno rouškou tajemství.
Bez zajímavosti nebyl ani pohled na rukopisnou katastrální mapu Popic z roku 1780 a na mapu stabilního katastru z roku 1835. Kruhový půdorys vsi dokazuje, že jde o venkovské osídlení typu lesní návesní vsi s paprskovitými záhumenicemi. Založení Popic můžeme proto klást do první poloviny 13. století. Zakrátko potom došlo v jejím okolí k nálezům stříbronosných rud a ves zažila příliv německy hovořících horníků a jejich doprovodu. Část jednoho vytěženého kutiště byla odkázána kláštěru premonstrátů v Želivu. Postaral se o to v Jihlavě pobývající moravský mincmistr Dětmar ve své závěti. Proto 27. ledna 1288 přijel do Jihlavy želivský opat Jakub, aby spolu s rychtářem Bertoldem a radními pořídili v této věci písemné ujednání, po němž následovala společná obhlídka a vytýčení onoho místa nacházejícího se na lesnatém návrší In Kronhübl, na Korunním vrchu. Přitom nelze přehlédnout, že jak český název nedalekého Kostelce, tak také český název Popovic či Popic, oba souvisejí s kostelem. Slovo "pop" totiž označovalo ve starší době nižšího kněze, který Popice nepochybně navštěvoval a zdejší lidé pak docházeli za ním na bohoslužby do Vílance, kde fara se připomíná už v roce 1327. Dokladem je pomístní název Kirchsteigäcker, zaznamenaný v roce 1835 při cestě do Vílance.
Za zmínku stojí i zdejší návesní kaple Nanebevzetí Panny Marie. V roce 1780 stál na návsi pouze dřevěný kříž. Někdy v závěru 18. století došlo patrně k výstavbě nevelké barokní kaple, jejíž obdélníkový půdorys zachytil plán z roku 1835. Další přestavby se kaple dočkala v následujícím století. Stávající prostor byl prodložen a do zvonice byl zavěšen nový 40 kg zvon.
Ladislav VILÍMEK

Z jihlavských čtvrtí:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav VILÍMEK...
Dnes je sobota 4. prosinec
(21. listopad kalendáře iuliánského)
• 2021 rok křesťanského letopočtu
• 7510 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 4. 12.:
Sobota po první neděli adventní Sv. Petra Chrysologa, biskupa, vyznavače a Učitele Církve Sv. Barbory, panny a mučednice
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 21. 11. (4. 12.):
Pror. Nahum; ct. Filaret (Dobromil) Milosrdný

  :


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: