Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
3.8.: Zbraňová amnestie skončila, lidé na Vysočině odevzdali 175 zbraní a 8131 kusů střeliva

3.8.: Z policejního deníku: zfetovaný recidivista se vloupal na soukromý pozemek; zloděj ukradl věci za 30 tisíc; opilá žena bourala s autem

3.8.: V Jihlávce se střetlo auto s vlakem, řidič utrpěl zranění, provoz na trati je zastaven

3.8.: Rozhovor s Jindřiškou Šmejkalovou: Duševní onemocnění může postihnout kohokoliv

3.8.: Práce na obchvatu Osové Bítýšky by mohly být do konce srpna dokončeny

3.8.: Na Vysočině se letos stalo 2622 dopravních nehod, čtrnáct lidí zemřelo

3.8.: Krytá část Vodního ráje v Jihlavě je po požáru do odvolání uzavřena

3.8.: Komentovaná prohlídka výstavy Element sklo - Matérie fantazie v jihlavské galerii

3.8.: Kandidátní listiny do sněmovních voleb předložilo na Vysočině 19 stran, hnutí a koalic

2.8.: Zahájení opravy silnice I/19 v Pohledu se o týden posunuje, práce začnou v pondělí 9. srpna

2.8.: Z policejního deníku: mladík, po kterém bylo vyhlášeno pátrání, byl nalezen opilý; opilec ohrožoval provoz na trati; vloupání do chaty

2.8.: V dodávce, která bourala na dálnici, bylo nacpáno šestnáct osob

2.8.: V areálu Vodního ráje v Jihlavě hořela sauna, škoda je 1,5 milionu korun

2.8.: U Velkého Beranova skončilo osobní auto na střeše, zaklíněnou zraněnou osobu vyprostili hasiči

2.8.: Studenti medicíny jsou zváni na stáž do nemocnice v Pelhřimově; hlásit se mohou do 16. srpna

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Glosy Iglau.cz:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Kyrie eleison...
Sdílet článek
Tak je ten každoroční podivný obyčej oslav svátku země, která už drahných 14 roků není na žádné mapě, za námi. A ani tentokrát se obyvatelé i představitelé Česka nedopustili sebemenší nápaditosti. Pokud by člověk nevlastnící po 18 let televizi pojednou po letech včera pohlédl na některé nedělní pořady, snadno by nabyl dojmu, že se nachází stále na konci 80. let. Kladení věnců a přísahy vojsk; servilní, sterilní a občas i senilní projevy a zejména všudypřítomný naftalinový odér jakéhosi polotrapného povinného národovectví...
Marně přemýšlím rok co rok, proč se toto říjnové výročí oslavuje s takovou pompou, zatímco například svátek svatého Václava či Nový rok (kdy aspoň v roce 1993 skutečně vznikl tento náš dnešní státní útvar) prošumí zpravidla bez povšimnutí politiků i veřejnosti. Co je pro Čecha 21. století tak přítažlivého na dnu, kdy po tisíci letech České země přišly o svoji svatou královskou korunu, aby namísto toho na troskách středoevropské křesťanské monarchie obyvatelé Česka začali budovat výrazně neústrojnější a života dlouhodobě neschopný státní útvar - národnostní pejskokočičí dort, namíchaný tak akorát pro budoucí nevolnost? Kdo ví?
Jedno začíná být ale jisté. Stejně jako neumíme své vnitřní hodnoty většinou pojmenovat - natožpak bránit - tak je neumíme ani oslavovat. Neb vlastně žádné nemáme. Nevíme kdo jsme a kam jdeme, protože už netušíme odkud jsme to vyšli. Většina z nás nikdy ani trošičku kacířsky nezapochybovala o tom, že státnost možná ani nutně nemusí být puč zahraniční Maffie či chaotické počínání jakéhosi nikým nezvoleného národního výboru (mimochodem zatímco v posledních volbách na našem území v roce 1911 řádně zvolení poslanci ve skutečnosti v týchž dnech rozhodovali ve Vídni o zcela jiném státním útvaru...), či že za státní tradice lze u nás označit cokoli, jen ne cit k svobodě jednotlivce a vědomí kořenů...
A tak na prahu toho 90. roku republikánství nezbývá, než se namísto dalšího ironického kousání raději podívat trochu dále než o 89 let zpět a začít hledat. A začít u sebe a úplně z gruntu. Nejlépe rovnou s prosbou předků: "...naplň námi chór nebeský, Kyrie eleison!"
Leo ŠVANČARA
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je středa 4. srpen
(22. červenec kalendáře iuliánského)
• 2021 rok křesťanského letopočtu
• 7510 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 4. 8.:
Středa po neděli desáté po Svatém Duchu Sv. Dominika, vyznavače, zakladatele Řádu
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 22. 7. (4. 8.):

  Další glosy:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: