Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
8) Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

7) Zloděj od svatého Jana…

6) Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

5) Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

4) Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

3) Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

2) Kalamita na lince A

1) Děda, jehož se Husák bál

Dřevěné mlýny, Bedřichov

Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Z jihlavských popravišť
Sdílet článek
Jedno z mnoha jihlavských popravišť. Dnes lokalita určená ke stavbě rodinných domků, popraviště na Krkavčím vrchu. Tento zdaleka viditelný jihlavský kopec nad Telečskou ulicí nad Skalkou se proměnil v popravčí vrch v roce 1582. A dodnes jsou zde uprostřed pole umístěny železné kříže. Toto výjimečné jihlavské popraviště na Krkavčím vrchu se specialisovalo zejména na popravy příslušnic něžného pohlaví.
image-1
Byly zde věšeny, topeny či zaživa upalovány ženy, které spáchaly nějaký hrozný zločin. Tak zde byla například v sudu utopena matka spolu s bylinkářkou, které podáním jedovatého odvaru otrávily dvě děti. A ještě před Bílou Horou zde byla zbavena života jedna mladá jihlavská žena, která zavraždila své vlastní dítě a tento hrůzný čin se pokusila před soudem zatajit. Zmíněná krkavčí matka byla zaživa zakopána pod šibenicí na Krkavčím vrchu v roce 1613.
Tento krkavčí kámen, Rabstein, později Merfortův kopec nese své jméno podle hospodáře Merforta, který jakožto majitel zdejšího dvora nechal na vrcholu kopce v polovině 19. století postavit kříž. Ten byl za minulého režimu odstraněn, nicméně dnes je na jeho místě na vrcholu umístěn kříž jiný, kamenný, použitý z kteréhosi jihlavského hřbitova. Kříž, viditelný z mnoha míst ve městě, je na svém místě na vrcholu Krkavčího kamene umístěn zcela patřičně. Právě zde totiž kdysi končilo svůj smutný život mnoho odsouzenců, kteří zde byli pro výstrahu popravováni za své skutečné či domnělé zločiny.
Díky dalekému rozhledu z vrcholu Krkavčího kamene bývalo toto popravčí místo s oblibou využíváno zejména pro hromadné exekuce. Například v roce 1604 přímo na tomto místě setnul kat hlavy třem jízdním lupičům okrádajícím okolo Jihlavy pocestné. O rok později zde byli pro změnu zbaveni hrdla vrazi, kteří u Stonařova oloupili a zavraždili kremžského obchodníka se železem a jeho kočího. A právě dnes uplyne 420 let od premiéry tohoto jihlavského popraviště. Ta se odehrála při popravě jistého vraha Haidenmachera, který byl jako vůbec první odsouzenec na vrcholu Krkavčího kamene sťat dne 18. ledna roku 1583.
Královské město Jihlava mělo od počátku své existence vždy popravišť několik a u každého se vykonávaly různé exekuce. První popraviště se nalézalo u pranýře na horní straně dnešního Masarykova náměstí, kde bylo pro výstrahu zbaveno života mnoho delikventů, a to nejen vrahů a lapků, ale někdy i dětí.
To dokazuje v městských smolných knihách zaznamenaný případ jedenáctiletého syna jihlavského sládka Mertha Puklichta, který sloužil u soukeníka Losnizera v Křížové ulici. Soukeníkova žena chlapce ve službě často velmi tvrdě trestala, bila jej a nedůstojně ho ponižovala. Chlapec se proto rozhodl soukeníkům pomstít a nenáviděný dům zapálil. Požár byl však včas spatřen a uhašen a nešťastný hoch na horním náměstí sťat. Chlapce prý přitom sťali pouze s ohledem na jeho mládí - jinak mu totiž jako žháři hrozilo upálení na hranici.
A právě k tomuto trestání žhářů sloužilo popraviště u Dlouhého mostu, které se nalézalo shodou okolností právě poblíž dnešního sídla jihlavských hasičů. Roku 1508 zde byli například upáleni pastýř, jeho žena a dcera, poněvadž ohněm způsobili na Jihlavsku velikou škodu. Podobně zde byla upálena služka Žofie, která zase položila žhavé uhlí do slámy na půdě u soukeníka Heintze v Křížové ulici.
Dalším jihlavským popravištěm bylo tradiční místo u kostela svatého Jana Křtitele ve Staré Jihlavě na dnešním Jánském kopečku. Dne 9. prosince 1588 zde byl popravčím mečem sťat jistý student, který až kdesi v Uhrách okradl svého pána a byl dopaden právě v jedné z jihlavských hospod.
Na jižní straně města, za hradbami na oblém kopci před dnešní Skalkou, se nacházelo jiné jihlavské popraviště. Vrch se nazýval Krkavčí vrch či kámen, Rabestein a později Merfortův kopec. To podle majitele nedalekého dvora, kterému zdejší území náleželo a který zde nechal na vrcholku v polovině 19. století postavit kříž.
Toto popraviště na Krkavčím vrchu nad Skalkou bylo zřízeno v roce 1582 Často právě zde byly konány hromadné popravy, jako například v roce 1604, kdy zde kat setnul hlavy třem lupičům okrádajícím pocestné. Totéž se zde odehrálo o o rok později jiným třem vrahům, kteří u Stonařova oloupili a zavraždili kremžského obchodníka se železem a jeho kočího.
Krutě byly na tomto jihlavském popravišti trestány matky, které se dopustily vraždy svých dětí. Tak zde byla například v sudu utopena matka spolu s bylinkářkou, které podáním jakéhosi odvaru otrávily dvě děti. Jiná žena, která usmrtila své dítě a pokusila se tento hrůzný čin utajit, byla 19. října 1613 na popravišti na Krkavčím vrchu zaživa zakopána.
Dalším jihlavským popravištěm bylo místo zvané Šibeniční vrch či Galgenberg. To se nalézalo na Brněnském kopci za dnešní psychiatrickou léčebnou u cesty vedoucí do Kosova. Roku 1529 zabila žena jednoho jihlavského řemeslníka se svým milencem tovaryšem svého manžela a mrtvolu mistra pak společně ukryli ve sklepě. Po odhalení tohoto hrůzného činu byly z obou krvavých milenců trhány zaživa řemeny kůže, tovaryš byl pak na Šibeničním vrchu vpleten do kola a žena v těchto místech zaživa pohřbena přímo pod šibenicí.
Na tomto popravišti na Brněnském kopci se také skončila životní pouť chromého žebráka, který roku 1578 zabil dceru jihlavského sládka, rozpáral ji, vyňal její srdce a játra a uschoval si je v torně. Když žebrák po dopadení na mučidlech uvedl, že povraždil a rozpáral i mnoho jiných dívek a žen, byl odsouzen k exemplárnímu trestu.
Když tohoto jihlavského rozparovače vedli z vězení k exekuci, strhl se prý silný vítr a obloha nad Jihlavou potemněla. Před radnicí sadistickému vrahovi vytrhli zaživa levou stranu prsou, na dolním náměstí pak pravou a během cesty na popravu mu uštípli také všechny prsty na obou rukou. Na popravišti z žebráka strhli katovi pacholci tři řemeny kůže, pak jej vpletli do kola, zaživa mu vyřízli srdce a nakonec mu s ním sám kat dal do již mrtvé tváře políček.
Poslední jihlavské popraviště bývalo vedle Dlouhé stezky za dnešním Znojemským mostem, kde je dodnes připomíná původní gotický sloup umístěný na svahu vedle schodů. Zde popravovalo pouze občas, zato zde podle starého práva byla katům předávána těla všech jihlavských sebevrahů.
Když se například v roce 1586 oběsila na půdě jistá dívka jménem Weissová, kat její mrtvolu shodil z půdy dolů, zavezl na toto popraviště a zde ji na popel spálil. Podobně v těchto místech kat se svými pacholky zahrabal také podomka, který se v roce 1609 oběsil pro změnu na půdě domu U zlatého lva na dolním náměstí.
Leo ŠVANČARA
Sdílet článek na Facebooku


Starší:

Z jihlavských popravišť
Jedno z mnoha jihlavských popravišť. Dnes lokalita určená ke stavbě rodinných domků, popraviště na Krkavčím vrchu. Tento zdaleka viditelný jihlavský kopec nad Telečskou ulicí nad Skalkou se proměnil v popravčí vrch v roce 1582. A dodnes jsou zde uprostřed pole umístěny železné kříže. Toto výjimečné jihlavské popraviště na Krkavčím vrchu se specialisovalo zejména na popravy příslušnic něžného pohlaví.
(31.10.2018)
Číst celý článek...
Říjen 1918 v Jihlavě...
Když před 100 lety, v říjnu roku 1918, bylo po tisíciletí své existence zrušeno Království české a Markrabství moravské - a v Praze byla vyhlášena československá republika - v Jihlavě se nedělo vůbec nic. Město si dál žilo svým ustaraným životem na konci války a prakticky nikdo se zde o události ve vzdálené Praze příliš nestaral.
(29.10.2018)
Číst celý článek...
Svatý Václav mistra Šlezingera u Minoritů...
Doslova v poslední chvíli zachráněné dílo sochaře Jaroslava Šlezingera je dodnes k vidění v chrámu Nanebevzetí Panny Marie v ulici Matky Boží v Jihlavě. Je jím svatý Václav, poslední mistrovo dílo...
(27.10.2018)
Číst celý článek...
Láska, která přežila smrt o 13 let
Na počátku 16. století byl majitelem pernštejnského panství Jan z Pernštejna. Když tento šlechtic kolem roku 1526 ovdověl, oženil se podruhé s urozenou paní, Hedvikou se Šelmberka. Tato druhá láska pana Jana a jeho ženy Hedviky nakonec byla natolik silná, že přežila i jejich smrt...
(12.10.2018)
Číst celý článek...
Tajemství našich chrámů Nejsvětější Trojice
Kostely i kaple zasvěcené Nejsvětější Trojici, tedy Trojjedinému Bohu, se prakticky vždy stavěly postupně tři, aby vytvořily trojúhelník. Jedním z nich je v okolí Jihlavy velmi zajímavý trojúhelník mezi chrámem Nejsvětější Trojice na poutním vrchu Křemešníku u Pelhřimova, pod nímž pramení zázračný léčivý pramen, dále mezi chrámem Nejsvětější Trojice ve Vysokých Studnicích u Jihlavy - a nakonec mezi chrámem Nejsvětější Trojice v Babicích u Moravských Budějovic.
(5.10.2018)
Číst celý článek...
Jihlavský mučedník a patron kuřáků tabáku, Augustin Ignác Strobach
Jihlavský rodák, misionář – světec a mučedník. P. Augustin Ignác Strobach (1646-1684). Budoucí světec se narodil jihlavskému měšťanu Janu Strobachovi v ulici Matky Boží dne 12. března roku 1646 a hned téhož dne byl u svatého Jakuba pokřtěn jmény svatých Augustina a Ignáce.
(3.10.2018)
Číst celý článek...
Krátké ohlédnutí za Augustem Prokopem
Čas neúprosně utíká a tak až nyní, více jak s měsíčním zpožděním, můžeme si připomenout 170. výročí narození významného jihlavského rodáka, Augusta Prokopa. Narodil se 15. srpna 1838 v Jihlavě na dnešním Masarykově náměstí čís.54.
(29.9.2008)
Číst celý článek...
Historický kalendář Jihlavy a okolí roku 1938
1.1.: Závěr roku 1937 provázely sněhové přeháňky, obleva a mrazy. Nový rok započal sněhovou vánicí. Kronikář ve Dvorcích poznamenal : První čas po Novém roce byl v obci zdánlivý klid v soužití obou národností. Jenom zdánlivý, neboť i zdejší Němce zachvacovala vlna nacismu, především mládež. Tak bylo až do března.
(21.9.2008)
Číst celý článek...
Jihlavský folklor: pozapomenutá kapitola?
Jihlavsko je prakticky jediným regionem Vysočiny, který dodnes nemá svůj vlastní folklor. Pokusy naroubovat do této oblasti horácké zvyky ze sousedních regionů - například z Telečska či Žďárska - se setkaly s nezdarem a tak je hlavní město Vysočiny v této oblasti prakticky bez minulosti, bez tradic a bez kořenů.
(17.8.2008)
Číst celý článek...
Jihlavské hřbitovy...
Jihlavské hřbitovy. Dodnes většina z nás chodí uličkami a náměstími, aniž bychom tušili, že mnohdy vstupujeme na místa posledního odpočinku mnoha generací našich předků. A tak je dodnes dávno zapomenutý hřbitov skryt na Jánském kopci - v okolí nejstaršího jihlavského kostela Jana Křtitele - ve Smetanových sadech, kolem kostelíka sv. Ducha a nebo kolem chrámu sv. Jakuba. Stejně tak, jako na Minoritském náměstí u kostela Nanebevzetí Panny Marie.
(30.10.2007)
Číst celý článek...
Posvícení - po jihlavsku Kirmes
Podle Ottova slovníku naučného z r. 1903 je posvícení výroční podzimní slavnost, která se koná na památku posvěcení chrámu. Posvícení se podle tohoto zdroje vyvinulo z pohanského obyčeje oslavovat šťastnou sklizeň a příchod zimy. Na Vysočině bylo posvícení nazýváno místy hody, v jihlavském jazykovém ostrově pak Kirmes...
(16.10.2007)
Číst celý článek...
Největší povodeň v dějinách Jihlavy
Oteplování planety, blížící se soudný den či změna klimatu. Tak to jsou pouze jedny z mála oblíbených vysvětlení nejrůznějších klimatických katastrof. Toto řádění živlů se nám, lidem moderního věku, jeví občas svým rozsahem nebývalé. Zřejmě je tomu tak i proto, že lidský život je krátký a málokdo tak může pamatovat, že k podobným událostem docházelo v průběhu dějin vždy a čas od času dokonce i opakovaně.
(7.10.2007)
Číst celý článek...
Překročili jsme hranice nám neznámého světa a života...
V době doznívajícího léta uplývá 40 let od skonu mimořádně disponované osobnosti a výjimečného zjevu moderně se již rozvíjející "nové vědy parapsychologie" Břetislava Kafky (14. května 1891 - 27. srpna 1967). "Jako badatel v oboru dosud neznámých jevů hypnosy, telepatie, jasnovidnosti apod. po více jak čtyřicet let jsem se zabýval touto disciplinou...", píše svým brilantním intelektem s pojmovou pregnantností "vidění geniova" (A. Schopenhauer) - Břetislav Kafka ve své knize PARAPSYCHOLOGIE, která vychází až v roce 1992 v pozoruhodně objevitelském nakladatelství ROAD Praha.
(27.8.2007)
Číst celý článek...
Historie jihlavských plováren
Kam asi jinam chodívali lidé v létě z rozpáleného města, než k vodě. Osvěžit se a zaplavat si do blízké řeky Jihlavy, říčky Jihlávky nebo se vydat k nedalekým rybníkům. Mezi nejpopulárnější patřil a doposud bezesporu patří Okrouhlík a Pávovský, německy Scheibenteich a Krummteich. Jejich věhlas se šířil už od poloviny 19. století.
(21.7.2007)
Číst celý článek...
Deo gratias...
Nové Motu proprio „Summorum pontificum“ o římské liturgii, které vydal Benedikt XVI. v sobotu 8. července, je - troufám si říci - tou nejlepší zprávou v oblasti katolické liturgiky za poslední léta. Už nebude kacířstvím slavit mši tak, jak ji neměnně slavily nesčíslné generace našich předků po moho staletí!
(9.7.2007)
Číst celý článek...
Jan Hus...
Nejznámějším českým církevním reformátorem je bezesporu někdejší mistr pražské university, kněz Jan Hus.
(6.7.2007)
Číst celý článek...
Cyril a Metoděj - patroni Evropy
První světci našeho národa. Bratři ze Soluně, věrozvěstové Cyril (Konstantin) a Metoděj.
(5.7.2007)
Číst celý článek...
Z historie jihlavských poutí
Výstavbě královského města Jihlavy předcházela stejnojmenná ves stojící při brodu přes řeku Jihlavu. Díky vyjímečné poloze na Haberské stezce a na hranicích Čech a Moravy byla ves i střediskem farního obvodu. Již před rokem 1233 tady stál farní kostel sv. Jana Křtitele...
(3.7.2007)
Číst celý článek...
Poutě a léto...
Už od prvního století měli křesťané v neobyčejné úctě hroby mučedníků. Přicházeli k nim a zde se modlili za přímluvu mučedníků u Božího trůnu...
(3.7.2007)
Číst celý článek...
Jak komunisté slavili Boží Tělo...
Svátek Božího Těla byl jedním z prvních, na které si počátkem padesátých let hodlal nastupující komunistický režim důkladně posvítit. Na stolech církevních tajemníků narůstaly stohy zpráv a hlášení informátorů o konání průvodů Božího těla na venkově Vysočiny.
(25.6.2007)
Číst celý článek...
Stěhování pomníku z Jihlavy do Hlinska
V každém městě kraje lze spatřit nějaký ten pomník. Jeden obrůstá zelení v parku, jiný šedne na náměstí, přičemž nemálo pomníků již dávno bylo zlikvidováno či roztaveno. Není ovšem mnoho takových pomníků či soch, které za dobu své existence zdobily náměstí či ulice dvou měst.
(23.6.2007)
Číst celý článek...
Čarodějnice neboli Filipojakubská noc
Již tradičně se 30. dubna v českých zemích pálí čarodějnice, slaví se Filipojakubská nebo Valpuržina noc. Prapůvodními zakladateli této tradice jsou Keltové, kteří právě poslední dubnový den zapalovali ohně. Podle nich dostal svátek název Beltine čili zářící oheň.
(30.4.2007)
Číst celý článek...
Mor...
Slovem mor se na počátku středověku původně označovaly všechny prudce probíhající a nakažlivé nemoci s vysokou úmrtností. Postupně se však v našich zemích ustálil tento název pro mor dýmějový.
(27.4.2007)
Číst celý článek...
Popeleční středa...
Popeleční středou, která letos připadá na 21. únor, vstupují křesťané do čtyřicetidenního postního období, jehož smyslem byla odedávna duchovní očista člověka.
(21.2.2007)
Číst celý článek...
Silentium...
Vzpomínám si, jak jsem kdysi jako malý ministrant u svatého Jakuba jednou dostal na dva týdny "dištanc" za opakovaný hlasitý smích v sakristii před bohoslužbou. Na stěnách tam totiž tehdy všude visely přísné barevné nápisy: "SILENTIUM - TICHO".
(21.2.2007)
Číst celý článek...
Dnes je čtvrtek 15. listopad
(2. listopad kalendáře iuliánského)
• 2018 rok křesťanského letopočtu
• 7507 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 15. 11.:
Čtvrtek po neděli páté přebývající po Zjevení Páně Sv. Alberta Velikého, biskupa, vyznavače a Učitele Církve Sv. Leopolda, vzynavače
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 2. 11. (15. 11.):
Mč. Akindin, Pigasij, Athonij, Elpidifor, Anempodist a s nimi 7000 umučených

  :


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: