Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
22.10.: Čmuchalové 01: Mladí detektivové mají stopu!

22.10.: Vysočina začala s rekordním sázením lip; slaví tak 100 let republiky

22.10.: V Telči předají ceny žákům, studentům a školským zařízením

22.10.: Slavnostní koncert k 100. výročí vzniku Československa ve Velké Lhotě

22.10.: Pěstitelé potvrzují pokles výnosů brambor

22.10.: Průvodce zdravým stravováním v Jihlavě

22.10.: Kůrovcová kalamita na Vysočině v číslech; 150 tisíc kůrovců stačí na napadení až osmi nových zdravých stromů

21.10.: Výsadba ovocných stromů na ovčí pastvině

21.10.: Největší česká medaile a Světová růže pro pelhřimovské Muzeum rekordů

20.10.: Kraj Vysočina vydává nástěnný kalendář s motivem vzrostlých stromů

20.10.: Filmový klub v Jihlavě uvede snímek Kytice na motivy balad K.J. Erbena

20.10.: Dvořákova hudba rozezní New York

19.10.: Záchranáři na Vysočině sdílí data o pacientech s krajskými nemocnicemi, uložené údaje šetří čas

19.10.: Padesát let kulturního domu Máj v Pelhřimově

19.10.: Koncert Komorního orchestru Filharmonie Gustava Mahlera v Třebíči

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
8) Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

7) Zloděj od svatého Jana…

6) Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

5) Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

4) Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

3) Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

2) Kalamita na lince A

1) Děda, jehož se Husák bál

Dřevěné mlýny, Bedřichov

Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Lítost básnického génia
Sdílet článek
Po náhlé smrti obou rodičů v roce 1890 Otokar Březina zcela proměnil své umělecké cíle - básníka přitahovaly otázky smyslu života, které se snažil osvětlit rozsáhlým studiem soudobé literatury, starověkých kultur i přírodních věd. Duchovní tradice milovaného kraje, studium jazyků a knih starověkých filosofů (indická filosofie, Palton, Plotinos), středověkých mystiků a filosofů novodobých (A. Schopenhauer, F. Nietzsche, H. Bergson) - vtiskly Březinovu pohledu na svět metafyzický ráz.
Současná literární věda i zahraniční literární symposia (vídeňské symposium "Psychoanalýza v umění, poezii a arteterapii", 1996) - hledí na neuvěřitelnou šíři toho, co Březinův génij stačil obsáhnout - a stále novými pohledy postihují, jak Březinovo básnické dílo zrcadlí výrazné proměny jeho myšlenkového vývoje. V duchovním obsahu dopisu z roku 1896 Anně Pammrové básník píše: "Že kdyby můj život proběhl slunečnými nivami, že bych zdřiml ve stínech, kde dnes bloudím s chorobným zářením v zracích. Nevěřte tomu. Byl jsem predestinován umění..."
Tato předurčenost, stále tajemstvím obestřená Mistrova tvorba, poutá současné literární směry: v popředí zájmů stojí láskyplný Mistrův obdiv k dílu jednoho z francouzských tzv. prokletých básníků Charles Baudelaira (1821 - 1867). V láskyplném dopisu z 13. září 1892 milovanému spolužáku Františku Bauerovi básník O. Březina vzpomíná: "....vracíval jsem se povznešen ze svého lesa, žlutý svazek Baudelaira v potem vlhnoucích rukou, stránku tužkou popsaných veršů na založeném místě svého Mistra. Jak bývala mi krátká ta cesta po polích..." V posledním roce života, v "jaroměřické samotě", zaznamenal si O. Březina několikrát "životní data" Baudelairova básnického génia (9. dubna 1821 - +31. srpna 1867).
Věrný duchovní přítel univ. prof. JUDr. Emanuel Chalupný (1879 - 1958) vzpomínal, jak jednu z hrobek na třebíčském hřbitově úžaslý pohled Březinův přirovnal k Baudelairovu hrobu v rodinné hrobce na hřbitově Montparnasse. Baudelairův pomník představuje ležící postavu, ovinutou těsně jako mumii stuhami zemřelých - s tváří, která je portrétem. A nad básníkovým obrazem zamyšlená, pěstí podepřená hlava démona... Prostřednictvím francouzských literárních přátel vyžádal si prof. JUDr. E. Chalupný "dobovou fotografii" hrobky Ch. Baudelaira, jejíž umístění i hřbitovní prostor byly zcela totožné s jasnozřivou "aurou místa" Březinova pohledu dávné návštěvy třebíčského hřbitova s prof. dr. E. Chalupným.
Vrcholná básnická sbírka KVĚTY ZLA (Les Fleurs du Mal) vznikala pod postupnými názvy "Lesbičanky" (Les Lesbiennes) a "Limby" (Limbes) - druhý název "Limb" znamenal ono "neurčité místo" mezi očistcem a peklem v mystických mlhách křesťanského zásvětí... Strastiplným životem tvůrce básnické sbírky KVĚTY ZLA byl v posledním roce života O. Březina velmi často ovlivňován: ve vzácné vazbě "žlutého svazku Baudelaira" uchovával obdivný duch Březinův původní fotografii básníkova portrétu s jeho rukopisným záznamem, kterou mu věnoval prof. dr. E. Chalupný - vzácný dar francouzských přátel... V podzimních měsících roku 1928 zabýval se Mistr studiem francouzského originálu knihy z roku 1926 "La vie douloureuse de Charles Baudelaire" (Bolestný život Baudelairův), jejímž autorem byl Francois Porché. Stránky obsáhlé knihy o čtyřech částech provázel jasnozřivý zrak Březinův množstvím poznámek svého úchvatného a klenutého rukopisu.
První, kdo ilustroval u nás KVĚTY ZLA byl Jan Konůpek (1883 - 1950). Pro vydání Portmanovo z roku 1933 připravil pět leptů a třiatřicet celostranných ilustrací - jednak šest listů, předznamenávajících jednotlivé oodíly knihy, jednak listy transponující řadu námětů... Koncepce malíře, grafika a rytce J. Konůpka, jehož obrazotvornost se pohybovala tak často na samé hranici mystiky - více než bytostně konvenovala Březinovu básnickému géniu... Otokar Březina - sám vynikající kreslíř, považoval Ch. Baudelaira za jednoho z nejskvělejších a nejpůvodnějších kreslířů mezi básníky a Baudelairovy kresebné záznamy zařazoval v samé sousedství geniálních kreseb Victora Huga i kreseb Puškinových...
Baudelairova génia fascinovalo "prvotní ticho" (V. Holan) - snad kladené do prapočátku lidského bytí... anebo tajemné přítmí, které se vymyká sluchovým pocitům našeho všedního dne... ("Tak v lese vyhnanství, kde moje duše žije, / pradávná vzpomínka lká na smuteční roh...") V této protrpěné životní dimenzi se dařilo poezii, která má stigma bolesti - a právě zde se může dařit "květům zla" (Zlo spojeno s obrazem Satana...), které krystalizují do podoby básně... "(Té chůvě, na kterou jste pro cit žárlívala / a která spí své sny pod drnem jako skála, / té bychom měli snad dát na hrob aspoň květ. / Vždyť mrtví snášejí tak mnoho, mnoho běd!" - KVĚTY ZLA, báseň "Té chůvě", v překladu Svatopluka Kadlece).
Nevyslovitelnou duchovní krásou Březinovy poezie jsou prostoupeny vzpomínky na více než strastiplně tklivý "soumrak Baudelairův". Hvězda pařížských literárních salónů a pozoruhodný tvůrčí duch Bernard-Henri Lévy ve svém románu - eseji POSLEDNÍ DNY CHARLESE BAUDELAIRA (v imaginativně skvělém překladu Michala Novotného nyní vydává brněnské nakladatelství Jota) - nechává v podivuhodných hovorech a odpovědích promlouvat dávné současníky Baudelairova básnického génia: hovoří jeho milenka Jeanne Duvalová, nešťastná matka Caroline... Nejzajímavějším svědkem je vypravěč - mladý básník, který usiluje o Baudelairovu přízeň jako sekretář...
Snad tajuplná a osudová Baudelairova báseň "Semper eadem" vše rozumem nepostižitelné uzavírá...? "Ó, nechte, nechte jen mé srdce lží se zpíti, / v tůň vašich zřítelnic jak v sen se pohroužiti / a dlouze dřímati ve stínu vašich řas!" (přeložil Svatopluk Kadlec).
Doc. Jiří BEDNÁŘ (autor působí v oboru psychologie - psychoanalysa a psychoterapie, literární psychologie a filosofie a je dlouholetým spolupracovníkem Regionalistu)
Sdílet článek na Facebooku


Starší:

Láska, která přežila smrt o 13 let
Na počátku 16. století byl majitelem pernštejnského panství Jan z Pernštejna. Když tento šlechtic kolem roku 1526 ovdověl, oženil se podruhé s urozenou paní, Hedvikou se Šelmberka. Tato druhá láska pana Jana a jeho ženy Hedviky nakonec byla natolik silná, že přežila i jejich smrt...
(12.10.2018)
Číst celý článek...
Tajemství našich chrámů Nejsvětější Trojice
Kostely i kaple zasvěcené Nejsvětější Trojici, tedy Trojjedinému Bohu, se prakticky vždy stavěly postupně tři, aby vytvořily trojúhelník. Jedním z nich je v okolí Jihlavy velmi zajímavý trojúhelník mezi chrámem Nejsvětější Trojice na poutním vrchu Křemešníku u Pelhřimova, pod nímž pramení zázračný léčivý pramen, dále mezi chrámem Nejsvětější Trojice ve Vysokých Studnicích u Jihlavy - a nakonec mezi chrámem Nejsvětější Trojice v Babicích u Moravských Budějovic.
(5.10.2018)
Číst celý článek...
Jihlavský mučedník a patron kuřáků tabáku, Augustin Ignác Strobach
Jihlavský rodák, misionář – světec a mučedník. P. Augustin Ignác Strobach (1646-1684). Budoucí světec se narodil jihlavskému měšťanu Janu Strobachovi v ulici Matky Boží dne 12. března roku 1646 a hned téhož dne byl u svatého Jakuba pokřtěn jmény svatých Augustina a Ignáce.
(3.10.2018)
Číst celý článek...
Krátké ohlédnutí za Augustem Prokopem
Čas neúprosně utíká a tak až nyní, více jak s měsíčním zpožděním, můžeme si připomenout 170. výročí narození významného jihlavského rodáka, Augusta Prokopa. Narodil se 15. srpna 1838 v Jihlavě na dnešním Masarykově náměstí čís.54.
(29.9.2008)
Číst celý článek...
Historický kalendář Jihlavy a okolí roku 1938
1.1.: Závěr roku 1937 provázely sněhové přeháňky, obleva a mrazy. Nový rok započal sněhovou vánicí. Kronikář ve Dvorcích poznamenal : První čas po Novém roce byl v obci zdánlivý klid v soužití obou národností. Jenom zdánlivý, neboť i zdejší Němce zachvacovala vlna nacismu, především mládež. Tak bylo až do března.
(21.9.2008)
Číst celý článek...
Jihlavský folklor: pozapomenutá kapitola?
Jihlavsko je prakticky jediným regionem Vysočiny, který dodnes nemá svůj vlastní folklor. Pokusy naroubovat do této oblasti horácké zvyky ze sousedních regionů - například z Telečska či Žďárska - se setkaly s nezdarem a tak je hlavní město Vysočiny v této oblasti prakticky bez minulosti, bez tradic a bez kořenů.
(17.8.2008)
Číst celý článek...
Jihlavské hřbitovy...
Jihlavské hřbitovy. Dodnes většina z nás chodí uličkami a náměstími, aniž bychom tušili, že mnohdy vstupujeme na místa posledního odpočinku mnoha generací našich předků. A tak je dodnes dávno zapomenutý hřbitov skryt na Jánském kopci - v okolí nejstaršího jihlavského kostela Jana Křtitele - ve Smetanových sadech, kolem kostelíka sv. Ducha a nebo kolem chrámu sv. Jakuba. Stejně tak, jako na Minoritském náměstí u kostela Nanebevzetí Panny Marie.
(30.10.2007)
Číst celý článek...
Posvícení - po jihlavsku Kirmes
Podle Ottova slovníku naučného z r. 1903 je posvícení výroční podzimní slavnost, která se koná na památku posvěcení chrámu. Posvícení se podle tohoto zdroje vyvinulo z pohanského obyčeje oslavovat šťastnou sklizeň a příchod zimy. Na Vysočině bylo posvícení nazýváno místy hody, v jihlavském jazykovém ostrově pak Kirmes...
(16.10.2007)
Číst celý článek...
Největší povodeň v dějinách Jihlavy
Oteplování planety, blížící se soudný den či změna klimatu. Tak to jsou pouze jedny z mála oblíbených vysvětlení nejrůznějších klimatických katastrof. Toto řádění živlů se nám, lidem moderního věku, jeví občas svým rozsahem nebývalé. Zřejmě je tomu tak i proto, že lidský život je krátký a málokdo tak může pamatovat, že k podobným událostem docházelo v průběhu dějin vždy a čas od času dokonce i opakovaně.
(7.10.2007)
Číst celý článek...
Překročili jsme hranice nám neznámého světa a života...
V době doznívajícího léta uplývá 40 let od skonu mimořádně disponované osobnosti a výjimečného zjevu moderně se již rozvíjející "nové vědy parapsychologie" Břetislava Kafky (14. května 1891 - 27. srpna 1967). "Jako badatel v oboru dosud neznámých jevů hypnosy, telepatie, jasnovidnosti apod. po více jak čtyřicet let jsem se zabýval touto disciplinou...", píše svým brilantním intelektem s pojmovou pregnantností "vidění geniova" (A. Schopenhauer) - Břetislav Kafka ve své knize PARAPSYCHOLOGIE, která vychází až v roce 1992 v pozoruhodně objevitelském nakladatelství ROAD Praha.
(27.8.2007)
Číst celý článek...
Historie jihlavských plováren
Kam asi jinam chodívali lidé v létě z rozpáleného města, než k vodě. Osvěžit se a zaplavat si do blízké řeky Jihlavy, říčky Jihlávky nebo se vydat k nedalekým rybníkům. Mezi nejpopulárnější patřil a doposud bezesporu patří Okrouhlík a Pávovský, německy Scheibenteich a Krummteich. Jejich věhlas se šířil už od poloviny 19. století.
(21.7.2007)
Číst celý článek...
Deo gratias...
Nové Motu proprio „Summorum pontificum“ o římské liturgii, které vydal Benedikt XVI. v sobotu 8. července, je - troufám si říci - tou nejlepší zprávou v oblasti katolické liturgiky za poslední léta. Už nebude kacířstvím slavit mši tak, jak ji neměnně slavily nesčíslné generace našich předků po moho staletí!
(9.7.2007)
Číst celý článek...
Jan Hus...
Nejznámějším českým církevním reformátorem je bezesporu někdejší mistr pražské university, kněz Jan Hus.
(6.7.2007)
Číst celý článek...
Cyril a Metoděj - patroni Evropy
První světci našeho národa. Bratři ze Soluně, věrozvěstové Cyril (Konstantin) a Metoděj.
(5.7.2007)
Číst celý článek...
Z historie jihlavských poutí
Výstavbě královského města Jihlavy předcházela stejnojmenná ves stojící při brodu přes řeku Jihlavu. Díky vyjímečné poloze na Haberské stezce a na hranicích Čech a Moravy byla ves i střediskem farního obvodu. Již před rokem 1233 tady stál farní kostel sv. Jana Křtitele...
(3.7.2007)
Číst celý článek...
Poutě a léto...
Už od prvního století měli křesťané v neobyčejné úctě hroby mučedníků. Přicházeli k nim a zde se modlili za přímluvu mučedníků u Božího trůnu...
(3.7.2007)
Číst celý článek...
Jak komunisté slavili Boží Tělo...
Svátek Božího Těla byl jedním z prvních, na které si počátkem padesátých let hodlal nastupující komunistický režim důkladně posvítit. Na stolech církevních tajemníků narůstaly stohy zpráv a hlášení informátorů o konání průvodů Božího těla na venkově Vysočiny.
(25.6.2007)
Číst celý článek...
Stěhování pomníku z Jihlavy do Hlinska
V každém městě kraje lze spatřit nějaký ten pomník. Jeden obrůstá zelení v parku, jiný šedne na náměstí, přičemž nemálo pomníků již dávno bylo zlikvidováno či roztaveno. Není ovšem mnoho takových pomníků či soch, které za dobu své existence zdobily náměstí či ulice dvou měst.
(23.6.2007)
Číst celý článek...
Čarodějnice neboli Filipojakubská noc
Již tradičně se 30. dubna v českých zemích pálí čarodějnice, slaví se Filipojakubská nebo Valpuržina noc. Prapůvodními zakladateli této tradice jsou Keltové, kteří právě poslední dubnový den zapalovali ohně. Podle nich dostal svátek název Beltine čili zářící oheň.
(30.4.2007)
Číst celý článek...
Mor...
Slovem mor se na počátku středověku původně označovaly všechny prudce probíhající a nakažlivé nemoci s vysokou úmrtností. Postupně se však v našich zemích ustálil tento název pro mor dýmějový.
(27.4.2007)
Číst celý článek...
Popeleční středa...
Popeleční středou, která letos připadá na 21. únor, vstupují křesťané do čtyřicetidenního postního období, jehož smyslem byla odedávna duchovní očista člověka.
(21.2.2007)
Číst celý článek...
Silentium...
Vzpomínám si, jak jsem kdysi jako malý ministrant u svatého Jakuba jednou dostal na dva týdny "dištanc" za opakovaný hlasitý smích v sakristii před bohoslužbou. Na stěnách tam totiž tehdy všude visely přísné barevné nápisy: "SILENTIUM - TICHO".
(21.2.2007)
Číst celý článek...
Dnes je úterý 23. říjen
(10. říjen kalendáře iuliánského)
• 2018 rok křesťanského letopočtu
• 7507 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 23. 10.:
Úterý po neděli dvacáté druhé po Svatém Duchu
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 10. 10. (23. 10.):
Mč. Eulampios a Eulampie; sbor ctihodných optinských starců: Lva, Makárije, Ambrosije, Mojžíše, Antonije, Ilariona, Isakije, Anatolije a dal.; 26 ct. mč. zografských

  :


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: