Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
18.7.: Z policejního deníku: nález letecké pumy; neznámý sprejer počmáral dům a popelnice

18.7.: Vlci z nelegálního chovu našli dočasný domov v záchranném centru CITES v ZOO Tábor

18.7.: Stavba parkoviště začala, sledovat ji můžete online

18.7.: Klášter v Nové Říši je novým atraktivním turistickým cílem Vysočiny

17.7.: Z policejního deníku: zloděj odjel na elektrokoloběžce; opilý řidič ujel od nehody

17.7.: Z evropské přírody už nenávratně zmizely desítky druhů zvířat. Slováci se nyní snaží vystřílet další

17.7.: Letní kino v Jihlavě promítne film Barbie

16.7.: Zvířata z táborské zoo si užívají studené sprchy a ledové „dorty“

16.7.: Z policejního deníku: zloděj si odnesl centrálu a bezpečnostní zámky; řidič, který boural, nadýchal 3,88 promile

16.7.: V Muzeu rekordů v Pelhřimově je k vidění brazilské vydání knihy a klasické vydání sešitové románu Dobrý voják Švejk

16.7.: Na Vysočině se množí klíšťata, nemocných klíšťovou encefalitidou a Lymskou borreliózou přibývá

16.7.: Lávka u Staré plovárny v Jihlavě je opravená, dělníci k ní nosili nářadí i materiál v kýblech

16.7.: Kandidátní listiny do krajských voleb podalo na Vysočině třináct politických stran, hnutí a koalic

15.7.: Čeští zemědělci hledají cesty, jak nedoplatit na nízké ceny obilí. Letos proto vyseli nejvíce máku za poslední roky a mírně navyšují i plochy dalších plodin

15.7.: Z policejního deníku: vandal poničil garážová vrata; recidivistka ukradla prádlo; opilí řidiči bourali

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Uplynulo čtyřicet let od úmrtí architekta Bedřicha Rozehnala, projektoval nemocnici v Novém Městě na Moravě. Do zdravotnických staveb vnesl světlo, vzduch
Sdílet článek
Od úmrtí architekta prof. Bedřicha Rozehnala uplynulo 11. června čtyřicet let. Jaké je ale jeho spojení s Novým Městem na Moravě? Bedřich Rozehnal se narodil 2. června 1902 v Třebětíně a v letech 1922–1931 studoval architekturu na České vysoké škole technické v Brně. Do dějin vstoupil především jako architekt zdravotnických staveb. Jedním z jeho projektů byla i nemocnice v Novém Městě na Moravě.
image-1
Před zřízením nemocnice v Novém Městě byli nemocní nejčastěji převáženi do nemocnic v Poličce a Německém (dnešním Havlíčkově) Brodě, ale někteří i do Brna. Sanitní automobil byl v té době provozován místním hasičským sborem, který měl pro poskytování první pomoci sestaven a vyškolen tzv. samaritní oddíl, vybavený základními zdravotnickými pomůckami.

Na prosincovém zasedání obecního zastupitelstva v roce 1935 bylo sděleno, že vedení města podalo žádost k zemskému úřadu v záležitosti zřízení okresní nemocnice v Novém Městě na Moravě. Kladné vyjádření k této žádosti ze strany zemské rady bylo oznámeno na zasedání zastupitelstva v únoru 1936. Bylo sděleno, že po prozkoumání míst vhodných pro její stavbu bylo Nové Město radou vyhodnoceno jako nejpříhodnější. Podmínkou pro uskutečnění projektu bylo současně dokončení pokládky vodovodu v Novém Městě. Zastupitelstvo se jednohlasně shodlo, že společně budou všichni usilovat o realizaci stavby nemocnice, od jejíhož uskutečnění si mimo jiné slibovali i hospodářské povznesení města.

Problém však, stejně jako u většiny významných komunálních projektů, představovaly finance. Okresní úřad sice se stavbou nemocnice v Novém Městě plně souhlasil, ale sám na její zřízení nebyl schopen poskytnout dostatečný kapitál. Úřad proto rozhodl, že pošle oběžník na všechny obce v okrese s prosbou, aby na stavbu libovolně přispěly. Po Novém Městě poté požadoval příspěvek ve výši 100 000 Kč. Nové Město pro tento účel využilo různých fondů, ve kterých mělo své finance uloženy. Tyto finanční rezervy byly současně podpořeny dobrovolnou sbírkou mezi obyvatelstvem. Na vybudování nemocnice byla také novoměstskému okresu povolena Zemským úřadem v Brně půjčka 2,5 milionu korun.

Je nutné zmínit, že nadšení ze stavby nemocnice v Novém Městě rozhodně nesdílela Bystřice nad Pernštejnem a Město Žďár, jelikož obě města taktéž o její zřízení usilovala a vedla za tímto účelem dlouhá jednání u příslušných úřadů a korporací. Jak již bylo zmíněno, stavba nemocnice pro dané město představovala významné zvýšení jeho důležitosti a prestiže jakožto zdravotního centra a znamenala také příslib hospodářských zisků do budoucna.

Definitivní rozhodnutí stavět nemocnici v Novém Městě na Moravě padlo 8. října 1936 a přípravné práce začaly již 14. října 1936. Stavba samotná byla zadána brněnské firmě stavitele Josefa Špačka za celkový obnos 2 319 043, 90 Kč.

Základní kámen ke stavbě nemocnice byl slavnostně položen 21. srpna 1938, a to za účinkování mužských pěveckých sborů místního hudebního spolku Smetana a bystřického Sokola. Předpokládalo se, že stavba bude dokončena během roku 1938, aby běžný provoz mohl začát hned od ledna 1940. Události, které přinesly roku 1938 a 1939, ale stavbu načas přerušily a k zahájení částečného provozu s příjmem pacientů nakonec došlo až 1. prosince 1940.

Jindřich Chatrný z Muzea města Brna komentoval architektův přínos následovně: „Bedřich Rozehnal je v Novém Městě na Moravě prezentován jako architekt, který změnil standard nemocničního prostředí. On vnesl do těchto staveb světlo, vzduch. Pacient se v takových prostorách cítil dobře. Byly to pavilony, které byly prosvětlené, měly promyšlenou koncepci provozu. Na svých projektech velmi často spolupracoval s týmem odborných lékařů.
Libor DENK
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je pátek 19. červenec
(6. červenec kalendáře iuliánského)
• 2024 rok křesťanského letopočtu
• 7513 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 19. 7.:
Pondělí po neděli osmé po Svatém Duchu Sv. Vincence z Pauly, vyznavače
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 6. 7. (19. 7.):
14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .


  Nejnovější:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: