Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
25.7.: Z policejního deníku: zloděj, který ukradl figurínu policisty, byl vypátrán

25.7.: Stavba vysokoškolských studentských kolejí v Jihlavě může začít

25.7.: Policisté hledají svědky srážky dodávky s osobním autem u Rantířova na Jihlavsku

25.7.: Malovaný recesistní rozcestník v centru Třech Studní jeho autor Ivan Svatoš zrestauroval

25.7.: Jihlavská zoo přišla o žirafího samce, měl dlouhodobé zdravotní problémy. Komentované krmení se do odvolání ruší

24.7.: Z policejního deníku: neznámý vandal poničil auto; recidivista kradl v obchodě sušenky a bagety

24.7.: Přijďte se do táborské zoo blíže seznámit s roztomilými surikatami

24.7.: Polovina papoušků se má v češtině přejmenovat, nová jména získají i někteří ptáci. Zastavme tuhle šílenost!

24.7.: Policisté hledají svědky tonutí pětileté dívenky na Vodním ráji v Jihlavě

24.7.: Havlíčkův Brod zve o prázdninách na pohádky, do kina i na komentovanou prohlídku Staré radnice

24.7.: Festival židovské kultury Male chajim v Třebíči nabídne tance, přednášky, koncerty i výstavu fotografií z židovského hřbitova Pavla Heřmana

23.7.: Z policejního deníku: nález munice v zemi; na silnici se válely přepravky s pivem, auto nikde žádné nebylo

23.7.: Výstava miniatur slavné Slovanské epopeje od jihlavského malíře Jana Jiřího Rathsama v expozici Zlaté české ručičky v Pelhřimově

23.7.: V třebíčské porodnici mohou nově maminky rodit v šále, na balónu i porodní stoličce

22.7.: Čtyři sta let starý dub u Palečkova mlýna u Sokolí na Třebíčsku reprezentuje Vysočinu v anketě Strom roku 2024

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Jihlavská rodačka žijící v Německu dostala od syna k pětadevadesátým narozeninám plyšového ježka
Sdílet článek
Rodilá Jihlavanka Elisabeth Machova je jednou z mnoha obyvatelek německé národnosti, které musely své rodiště po druhé světové válce opustit. Je také jednou z mnoha žen, které na své rodiště rády vzpomínají. Na její 95. narozeniny redakci Ježkových očí upozornil její syn Thomas Balschbach.
image-1
„Moje máma je ta nejlepší máma na světě. Vařila nám česká jídla, třeba palačinky, knedlíky nebo vepřovou pečeni. Vyprávěla nám, že se v Jihlavě cítila velmi dobře, ve škole se naučila česky, uměla zazpívat českou hymnu a ještě donedávna znala pár slov,“ vypráví Thomas.

Elisabeth žila v domě v Joštově ulici č. 23 společně s otcem, matkou a třemi sourozenci. Život se jí obrátil naruby již v 16 letech, kdy byla celá její rodina donucena z Jihlavy uprchnout. Během cesty se od rodiny odloučila a až později zjistila, že otec zemřel při útěku blízko rakouských hranic. Zbytek rodiny společně s dalším příbuzenstvem se zanedlouho shledal v uprchlickém táboře organizovaném Červeným křížem poblíž německého Heidelbergu, který jim nakonec poskytnul dlouhodobé útočiště.

Sama Elisabeth strávila několik měsíců po válce v bavorském Regensburgu. „Pracovala jako zdravotní sestra v lazaretu pro německé vojáky a jelikož byla ruská vojenská jednotka poměrně blízko, tak raději pro vlastní bezpečnost nosila svůj zdravotnický úbor i ve volném čase,“ doplnil Thomas. Zbytek rodiny si ji ale v Regensburgu vyhledal a nakonec všichni společně odjeli do zmíněného Heidelbergu, kde založila rodinu.

Nyní žije v pečovatelském domě v nedalekém Altenbachu, kam za ní Thomas dojíždí z deset kilometrů vzdáleného Wilhelmsfeldu. Do Jihlavy se pravidelně vracela mezi 70. a 90. léty, několikrát se sem podíval i samotný Thomas, který plánuje další cestu na letošní červenec. „Do Jihlavy se těším, našel jsem si zde několik přátel, kteří mi již nyní chybí,“ dokončil Thomas.

Foto:
obrázek vlevo - Elisabeth Machova s rodinou, ještě v jihlavském domě. Elisabeth je ta malá roztomilá holčička v bílém
obrázek vpravo - Elisabeth Machova dostala k letošním narozeninám od syna Thomase připomínku jejího rodiště – plyšového ježka
Aneta HRDLIČKOVÁ
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je sobota 27. červenec
(14. červenec kalendáře iuliánského)
• 2024 rok křesťanského letopočtu
• 7513 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 27. 7.:
Úterý po neděli deváté po Svatém Duchu Sv. Pantaleona, mučedníka
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 14. 7. (27. 7.):
14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .


  Nejnovější:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: