Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
21.6.: Muž a žena z Třeště vyráběli a prodávali pervitin, skončili s pouty na rukou

20.6.: Z policejního deníku: vandal posprejoval lokomotivu; zloděj v obchodě byl dopaden; žena nadýchala téměř 3,5 promile

20.6.: Výměnu řidičských průkazů urychlí bankovní identita, jen na Vysočině si je musí do konce roku vyměnit patnáct tisíc lidí

20.6.: Vzpomínka na betlémáře, malíře a kapelníka Josefa Lišku v jeho rodné Třešti

20.6.: Svatojánská noc na Michalově statku

20.6.: Pouť ke kostelíku svatého Jana Křtitele s jihlavskými havířky

20.6.: Policisté na dálnici D1 kontrolovali zaparkovaná nákladní auta, zadokumentovali čtyřiatřicet přestupků

20.6.: Pobyt na přírodní terase pacientům v novoměstské nemocnici svědčí. Často ani nechtějí domů

20.6.: Na silnici I/37 mezi obcemi Rousměrov a Laštovičky zemřel při nehodě řidič osobního auta

20.6.: Krajské volby budou 20. - 21. září, kandidátní listiny do zastupitelstev lze podávat do 16. července

20.6.: Bratry, kteří mají na Žďársku na svědomí vloupání a krádeže, policisté dopadli

19.6.: Zraněný muž, který ležel na hradebním parkánu v Jihlavě, nadýchal přes čtyři promile

19.6.: Z policejního deníku: zloděj ukradl ze stavební buňky nářadí za 150 tisíc; zloděj ukradl z garáže elektrokolo

19.6.: Výstava Otisky Staré Říše, Zdeněk Řezníček a jeho přátelství s Josefem Florianem a Bohuslavem Reynkem v zámeckých konírnách v Třebíči

19.6.: Vodní ráj v Jihlavě zahájí letní sezonu v sobotu 22. června, důvodem zpoždění je výstavba krytého plaveckého bazénu. Lidé se opět mohou těšit na Beachvolejbalové a sportovní léto

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Ze zámku ve Velkém Meziříčí: zpracování lnu
Sdílet článek
S pojmy drhlen, vochle, přeslice či trdlice se dnes již běžně nesetkáváme a moc nám toho neřeknou. Pokud si k nim ale přidáme ještě kolovrat a motovidlo, už nám to napovídá, že se budeme věnovat výrobě příze. Všechny zmíněné předměty totiž souvisí s ručním zpracováním lnu. Samotné vypěstování této rostliny až tak složité nebylo, ale přeměna do podoby příze byla poměrně náročná a vyžadovala spoustu času, práce a různorodých nástrojů.
image-1
Na počátku zpracování lnu stál drhlen, což byl vlastně velký železný hřeben. Rostliny lnu se vytrhávaly s hlavičkami i kořeny, a tak bylo třeba přes tyto kovové hřebeny stonky lnu po hrstech protahovat, díky čemuž z nich byly strhávány paličky a části dřevitých stonků. Drhlen nacházející se v našich sbírkách je dlouhý přes 70 centimetrů a je opatřen třiceti kovovými zuby.

Následně se len máčel ve vodě a sušil. Dalším nástrojem ke zpracování byly trdlice, někdy také nazývány mědlice, které se používaly k narušení a stírání dřeviny z vláken. Jednalo se o stojan se žlábkem či žlábky, kde byla upevněna páka s břity. Stonky lnu se vložily do trdlice a spuštěním páky se lámaly. Jedna z trdlic je vystavena v regionálních expozicích, v depozitáři je pak umístěn malý model o velikosti necelých 20 centimetrů.

Poslední fází zpracování lnu před předením bylo vyčesávání na různě hustých vochlích. Ve sbírkách nalezneme hned dva typy tohoto nástroje. První má podobu dřevěné obdélníkové desky, v jejímž středu jsou v několika řadách umístěny železné zuby. Oba konce nástroje jsou provrtány, díky čemuž mohl být zasazen do stolice zvané vochlovačka. Druhým typem je pak vochle ruční, která má tvar desky s rukojetí a řadou zubů.

Jednu z těchto ručních vochlí daroval muzeu v roce 1935 městský důchodní Antonín Střecha.

Po vyčesání následovalo již samotné spřádání, při kterém se chumáč lnu upevňoval na přeslici. Přeslici si můžeme představit jako zhruba metrový dřevěný stojan na trojnožce, na jehož vrchol byla umístěna právě koudel, ze které se spřádalo.

Velkým pomocníkem při předení se stal samozřejmě kolovrat, díky němuž se práce znatelně urychlila. Vlákna, která přadlena vytahovala z koudele, kolovrat sám zkrucoval a navíjel na cívku. Zpočátku byl mechanismus poháněn ručním kolem, později byly vyráběny kolovraty šlapací. Mezi sbírkovými předměty nalezneme kolovratů hned několik. Jeden z nich daroval muzeu například profesor František Záviška, další pak pochází z majetku kováře Navrátila z Hornoměstské ulice.

Motovidlo
Občas zaslechneme, že je někdo nemotorný jako motovidlo. Odkud ale toto spojení pochází? Stačí se podívat na pohyb tohoto nástroje a je jasné, jak známé přirovnání vzniklo. Motovidlo sloužilo k navíjení již hotové příze z vřetene nebo z kolovratu, čímž bylo možno vytvořit velké přadleno. Důležitá byla i funkce měřicí, a to především pro ty, kteří potřebovali vědět, kolik příze připravili na prodej. V některých případech tak musela být motovidla úředně cejchovaná, protože loket míval v různých zemích různou délku. V našich sbírkách se nachází například motovidlo z roku 1890, které je opatřeno klikou a zařízením pro počítání otáček. Další navíječ příze je zase opatřen letopočtem 1880 a muzeu jej daroval Josef Šilinger.

Foto: vlevo: trdlice, vpravo - motovidlo

Zdroj: https://www.velkomeziricsko.…
Lucie PAVELCOVÁ
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je pátek 21. červen
(8. červen kalendáře iuliánského)
• 2024 rok křesťanského letopočtu
• 7513 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 21. 6.:
Pondělí po neděli čtvrté po Svatém Duchu Sv. Aloise Gonzagy, vyznavače
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 8. 6. (21. 6.):
14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .


  Nejnovější:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: