Jak počasí ovlivnilo začátek zemědělské sezóny v letošním roce a na co by se letos mělo české zemědělství připravit, se ve svém komentáři podíval Lukáš Musil, akreditovaný zemědělský poradce a spoluzakladatel Agdata, největšího českého startupu zaměřeného na precizní zemědělství.

Mírná zima a předčasný start jara věští přemnožení hraboše i dalších škůdců, dubnové mrazy jim neuškodily

Mírná zima bez dlouhodobějšího mrazu přeje škůdcům. To ví každý zemědělec a po té letošní je určitě na místě se škůdců obávat. Nejenže teploty trhaly dlouhodobé rekordy, ale jaro začalo v některých polohách skoro o měsíc dříve. Jen v únoru dosahovaly průměrné teploty v Česku hodnoty 5,7 stupně Celsia, což je o více jak 6 stupňů nad normálním stavem v této části roku. Zimní teploty při porovnání obecně připomínají rok 2020, kdy se na českých polích vyrojil hraboš polní.

Je proto dobře, že už na začátku února Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský povolil ve zvýšené dávce aplikace rodenticidů do nor hraboše polního, u kterého eviduje nadlimitní stav. Dubnové mrazy už škůdce žádným způsobem neohrozily, protože v tomto stadiu a této části roku se jim dokázali adaptovat. Nicméně aktuální vývoj počasí přeje nejen hlodavcům, ale dá se očekávat i zvýšená aktivita hmyzích škůdců, jako jsou dřepčíci, mšice, později mandelinky, drátovci, v lesích pak kůrovec, a spousty dalších. Zemědělci by tak v letošním roce měli věnovat zvýšenou pozornost při monitoringu stavu porostu, a hlavně při aplikacích přípravků na ochranu rostlin.

Letos se na hnojivech ani díky mírné zimě a delší sezóně neušetří, aplikace komplikoval silný vítr

Extrémně teplé počasí uspíšilo nejen růst vegetace, která je podle polohy o 3 až 4 týdny napřed, ale i veškeré zemědělské práce. Toto urychlení je způsobeno i tím, že zemědělci potřebovali co nejvíce využít zimní vláhu a pustili se proto dříve do jarních aplikací hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. Kvůli silně větrnému počasí ovšem v některých oblastech tyto práce nebylo možné provést, musely být posouvány a zvládly se jen díky moderní aplikační technice.

Tato situace není sama o sobě šťastná, ale v kombinaci s rizikem zvýšeného výskytu škůdců může být právě vítr tím, kdo zemědělcům uštědřil zásadní úder. S přihlédnutím k současnému vývoji počasí a vláhy tak bude podle mého názoru ve zbytku roku nutné přejít spíše na intenzivní způsob monitoringu a zřejmě i aplikací. Je pravděpodobné, že mnohdy bude nutné zvýšit, nebo dokonce maximalizovat dávky k zaručení dostatečné kvality plodin. Letošní rok tak bohužel pravděpodobně nebude patřit mezi ty, kdy je možné na aplikacích výrazně ušetřit finance nebo materiál. Jednou z možností, jak toho dosáhnout, jsou samozřejmě variabilní aplikace, a to díky kontinuálnímu sběru informací pro mapové podklady, které přinášejí nejlepší obrázek o stavu porostu i samotné zemědělské parcely. Máme ověřeno, že při využívání variabilních aplikací s naším systémem Agdata VARI je možné uspořit u tradičních plodin až 17 % nákladů nebo zvýšit výnosy až o 25 %.

Co letošní extrémy v počasí přinesly českým zemědělcům? Odepsání úrody pro sadaře a vinaře, ale i hrozbu sucha

Extrémně vysoké teploty na začátku dubna vystřídalo zvýšené ochlazení a noční mrazy. Ty sice neznamenaly ohrožení pro tržní plodiny, ale staly se katastrofou hlavně pro pěstitele náchylných plodin, jako jsou vinaři, sadaři a zelináři, které místo sklizně čeká řešení pojistných událostí. Na druhou stranu pro pěstitele tržních plodin, jako je řepka, pšenice, brambory a další, je situace rozehraná. Extrémní vývoj teplot pro ně zůstává stále varováním a všichni teď musí sledovat vývoj počasí v následujících týdnech. V průběhu dubna totiž plodiny čerpaly vláhu ze zimních měsíců, ale ta jim dochází a bude záležet na úhrnu srážek v květnu a začátkem června. Právě toto období rozhodne o tom, jestli nás letos čeká obvyklá kvalitní úroda, nebo naopak extrémně suché léto a velmi slabá sklizeň.

Autor komentáře je Lukáš Musil, akreditovaný zemědělský konzultant, spoluzakladatel největšího českého startupu zaměřeného na precizní zemědělství Agdata, soukromý zemědělec a včelař.