Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
25.7.: Z policejního deníku: zloděj, který ukradl figurínu policisty, byl vypátrán

25.7.: Stavba vysokoškolských studentských kolejí v Jihlavě může začít

25.7.: Policisté hledají svědky srážky dodávky s osobním autem u Rantířova na Jihlavsku

25.7.: Malovaný recesistní rozcestník v centru Třech Studní jeho autor Ivan Svatoš zrestauroval

25.7.: Jihlavská zoo přišla o žirafího samce, měl dlouhodobé zdravotní problémy. Komentované krmení se do odvolání ruší

24.7.: Z policejního deníku: neznámý vandal poničil auto; recidivista kradl v obchodě sušenky a bagety

24.7.: Přijďte se do táborské zoo blíže seznámit s roztomilými surikatami

24.7.: Polovina papoušků se má v češtině přejmenovat, nová jména získají i někteří ptáci. Zastavme tuhle šílenost!

24.7.: Policisté hledají svědky tonutí pětileté dívenky na Vodním ráji v Jihlavě

24.7.: Havlíčkův Brod zve o prázdninách na pohádky, do kina i na komentovanou prohlídku Staré radnice

24.7.: Festival židovské kultury Male chajim v Třebíči nabídne tance, přednášky, koncerty i výstavu fotografií z židovského hřbitova Pavla Heřmana

23.7.: Z policejního deníku: nález munice v zemi; na silnici se válely přepravky s pivem, auto nikde žádné nebylo

23.7.: Výstava miniatur slavné Slovanské epopeje od jihlavského malíře Jana Jiřího Rathsama v expozici Zlaté české ručičky v Pelhřimově

23.7.: V třebíčské porodnici mohou nově maminky rodit v šále, na balónu i porodní stoličce

22.7.: Čtyři sta let starý dub u Palečkova mlýna u Sokolí na Třebíčsku reprezentuje Vysočinu v anketě Strom roku 2024

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Táborská zoo společně s právníky z Hlasu zvířat uspěla v boji za ochranu vlků, ministerstvo zrušilo sporná rozhodnutí umožňující jejich odstřel
Sdílet článek
První, ale o to významnější vítězství v bitvě za ochranu ohrožených vlků, dosáhla táborská zoologická zahrada a ochranáři ze spolku Hlas zvířat. Ministerstvo životního prostředí v minulých dnech vyhovělo jejich podnětům a zrušilo hned několik rozhodnutí umožňujících odstřel těchto krásných zvířat včetně rozhodnutí Krajského úřadu Královéhradeckého kraje a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR povolujících výjimku ze zákazu usmrcovat vlka obecného. Podle ministerstva trpí tato rozhodnutí vadami, kvůli kterým jsou nezákonná. Bohužel od podání podnětů vydalo hned několik krajských úřadů nová opatření obecné povahy umožňující to samé, tedy odstřel zdravých v přírodě žijících vlků. I proti nim táborská zoo a Hlas zvířat podávají námitky a připomínky. Bitva o život chráněných vlků tak bohužel ani zdaleka nekončí.
image-1
„Hlavním posláním táborské zoologické zahrady je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Netýká se to přitom jen druhů žijících na druhém konci světa, ale také těch pocházejících z české krajiny. Dlouhodobě se angažujeme v návratu zubra evropského a bojujeme proti zbytečné smrti každého zvířete. Je proto zcela přirozené, že bojujeme také o životy kriticky ohrožených vlků. Jsme velice rádi, že ministerstvo rozhodnutí královéhradeckého kraje, ale i Agentury ochrany přírody a krajiny, zrušilo. Bohužel bitva stále není u konce, tlak na zabíjení vlků je pořád příliš velký,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec a vyzývá všechny příznivce zoo, aby ji v tomto boji podpořili.

„Před časem jsme založili petici, kterou najdete na webu https://www.petice.com/vlci. K dnešnímu dni ji podepsalo už takřka 11 tisíc lidí. Tak velký ohlas nás velmi potěšil. Jsme rádi, že mezi námi stále žije hodně lidí, kterým osud zvířat není lhostejný. Doufáme, že i tento tlak veřejnosti povede k tomu, že se přístup krajských úřadů k vlkům změní,“ dodává ředitel zoo Korec.

Odstřel zdravého vlka je podle ředitele zoo Korce čiré barbarství. „Vlk je chráněnou šelmou, kterou člověk z naší krajiny už jednou zcela vyhubil. Vlk obecný je v současnosti u nás chráněn jako kriticky ohrožený druh, jeho zabití je tak trestným činem. Vztahuje se na něj také takzvaná Bernská úmluva, tedy Úmluva o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť, podle níž je vlk přísně chráněným živočichem,“ zdůrazňuje ředitel táborské zoo Korec.

Vlk obecný byl odjakživa nedílnou součástí české přírody, než ho z ní člověk vyhubil. Teprve v posledních letech se toto prospěšné zvíře pomalu vrací. „Pro člověka jsou velice prospěšní. Jako výborní lovci pomáhají regulovat divoce žijící kopytníky a snižovat jejich přemnožení. Výrazně také zlepšují zdravotní stav zvěře, protože selektivně loví hlavně staré a nemocné kusy, čímž zlepšují i její věkovou strukturu. Člověk by si měl proto jejich návratu vážit a ne proti němu bojovat,“ zdůrazňuje ředitel zoo Korec.

„V poslední době se stále častěji setkáváme s tím, stát pracuje na novelizacích zákonů a přijímání takových opatření, která namísto toho, aby zvířata a krajinu chránila, tak mají za cíl vyhubení co největšího počtu zvířat,“ uvádí Robert Plicka, advokát a spoluzakladatel spolku Hlas zvířat. Advokát Plicka dále doplňuje: „Jako příklad můžeme poukázat právě na nezákonnou snahu o povolení výjimek v rámci odstřelu vlků s účelovou argumentací, že je vlk nebezpečný pro člověka, což však není pravdou. Vlka v krajině bychom měli chránit, a nikoliv hledat způsoby, jak legalizovat jeho zabíjení. I z tohoto důvodu jsme se spojili v rámci Hlasu zvířat se Zoo Tábor, abychom společně právní cestou zastavili nezákonné snahy o zabíjení chráněného vlka obecného,“ říká advokát Robert Plicka z Hlasu zvířat.

Strach z vlků, který rozdmýchávají média a někteří myslivci, je přitom podle Korce zbytečný. „Tento strach je uměle udržovaný nejrůznějšími bajkami a pohádkami v čele s tou O Červené Karkulce. Na rozdíl od toho smyšleného příběhu však člověku riziko od vlka prakticky nehrozí. Jde o nesmírně plachou šelmu, která se člověku zdaleka vyhne. Jedinou výjimkou by byl jedinec nakažený vzteklinou, což je u nás takřka vyloučené. Na našem území se žádný případ vztekliny neobjevil už od roku 2002. V celé Evropě není za posledních 50 let prokázán žádný případ, že by zdravý a volně žijící vlk zabil člověka. Na základě těchto fakt lze říct, že zdravý vlk je pro člověka neškodný,“ tvrdí ředitel Korec a argumentuje zkušeností například ze Španělska, kde spolu člověk a vlk v těsném sousedství žijí dlouhodobě bez větších problémů dodnes.

„Zabíjet jakékoliv volně žijící zvíře natož přísně chráněné je možné pouze v sebeobraně v případě bezprostředního ohrožení života. Zcela jistě takovým ohrožením není to, že se zvědavé zvíře člověku přiblíží na několik desítek metrů, načež samo v poklidu zmizí. I v případě, že se objeví opravdu agresivní a pro člověka nebezpečný vlčí jedinec (takový se ale v Evropě prokazatelně neobjevil už 50 let), lze to řešit jinak a humánněji. Ideální je jeho odchyt a převoz do některé z vlčích rezervací. Odstřel je v takovém případě neospravedlnitelný a považoval bych ho za barbarství a zbytečné vraždění. Věřím, že stejný názor má i většina české společnosti,“ uzavírá ředitel Korec.

„Je až absurdní, že musíme bojovat proti vydávání různých metodik a opatření obecné povahy, které mají za cíl zabíjení vlků, kteří nejenže nejsou nebezpeční pro člověka, ale současně jsou i přirozeným predátorem v přírodě těch zvířat, na jejichž přemnožení si stěžují myslivci a další osoby, které se snaží ospravedlnit zabíjení zvířat. Jsme tak svědky naprosto absurdní situace, kdy jedna státní instituce intenzivně pracuje na legalizaci usmrcování přirozených predátorů (v tomto případě vlka obecného) a další instituce pracuje na novele mysliveckého zákona s cílem umožnění místy až hromadného vybíjení všech zvířat v lesích, kdy si stěžují na jejich přemnožení, protože nemají přirozeného predátora,“ poukazuje závěrem advokát Plicka z Hlasu zvířat.
Filip SUŠANKA
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je sobota 27. červenec
(14. červenec kalendáře iuliánského)
• 2024 rok křesťanského letopočtu
• 7513 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 27. 7.:
Úterý po neděli deváté po Svatém Duchu Sv. Pantaleona, mučedníka
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 14. 7. (27. 7.):
14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .


  Nejnovější:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: