Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
20.4.: Legionář a úspěšný motocyklový závodník studoval gymnázium ve Velkém Meziříčí

19.4.: Z policejního deníku: opilý muž poškodil posuvné dveře na nádraží; způsobil nehodu a ujel

19.4.: Výstava S lilií i bez lilie připomene sté výročí třebíčského skautingu

19.4.: Mohelenská hadcová step má novou naučnou stezku i zázemí pro návštěvníky

19.4.: Mladý cizinec zemřel při nehodě u Humpolce na dálnici D1, narazil do zaparkovaného kamionu

19.4.: Dominika Mrkosová - policistka, plavkyně a maminka v jedné osobě. Z březnového plaveckého mistrovství přivezla na Vysočinu pět medailí

18.4.: Z policejního deníku: řídil čtyřkolku i přes zákaz řízení vozidel; chodec po střetu s autem utrpěl zranění

18.4.: Ve Velké Bíteši vysadili lípu svobody; v nedalekém Jáchymově bude otevřen sad s osmatřiceti ovocnými stromy

18.4.: Případem napadení psem se zabývají žďárští kriminalisté. V příspěvku, který se objevil na sociální síti, se objevily nepravdivé informace

18.4.: Měření rychlosti v pátek na Vysočině. Přehled vybraných míst měření rychlostních limitů

18.4.: Lipnická poezie, haškovská poetika a hradní pověsti. Nad Lipnicí začne básnit Poesiomat

18.4.: Jihlavská nemocnice vybavila sanity moderními vysílačkami

17.4.: Z policejního deníku: vlak narazil do spadlého stromu; řidič od nehody ujel

17.4.: U cyklostezky na Žďársku ležely v lese granáty z II. světové války

17.4.: Opilá řidička bourala, nadýchala přes dvě promile

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Potřeba nezištně pomáhat je v nás zakořeněná, říká Marta Valová
Sdílet článek
Třebíčskou koordinátorku dobrovolníků a Tříkrálové sbírky Martu Valovou, jsme zastihli první únorový víkend v prostorách kina, kde organizovala promítání filmu pro koledníky. Řeč byla o letošním ročníku sbírky i o provozu dobrovolnického centra zaměřeného na pomoc lidem v sociální oblasti.
image-1
Popíšete nám, jak každoročně probíhají přípravy na Tříkrálovou sbírku?

Pro překvapení mnohých se Tříkrálová sbírka chystá v průběhu celého roku. Začíná to objednávkou materiálu pro koledníky, čištěním pokladniček. Pokračuje se přípravou písemných podkladů, pečetěním pokladniček. Poté se osloví místní asistenti, starostové obcí a do Vánoc se rozvezou pokladničky. V lednu sbírka včetně doprovodných akcí proběhne. Do konce měsíce pak musí být vše rozpečetěno a spočítáno. V únoru se promítá kino jako poděkování koledníkům a já zpracovávám veškerou administrativu. Pak přípravy začínají zase nanovo.

Jaký byl letošní výtěžek za Oblastní charitu Třebíč?

Výtěžek na celém Třebíčsku je téměř o 250 tisíc vyšší než v loňském roce, přesáhl hranici 4 milionů. Konkrétně je to 4 074 788 korun. Jedná se o krásnou částku, kterou jsme nečekali. Jsme za ni moc vděční a věříme, že jde o projev důvěry v naši práci, kterou děláme. Bez Tříkrálové sbírky by mnohý charitní projekt vůbec neprošel. Na charitě se mi líbí, že se opravdu nebojí jít pomáhat i tam, kde ostatní příspěvkové organizace končí. Mám na mysli lidi bez domova, závislé, po výkonu trestu… Proto jeden z projektů, který se primárně dotuje z Tříkrálové sbírky, je Charitní záchranná síť. Do ní spadají například lidé, kteří se ocitli v akutní finanční nouzi a sociální dávky nejsou dostatečné pro běžné přežití.

Jak dlouho v našem městě funguje dobrovolnické centrum?

Dobrovolnické centrum v předloňském roce oslavilo 20 let. Za mých předchůdců se udělal velký kus práce. Je vybudovaná krásná databáze dobrovolníků, na které se dá obracet. A i když se lidé obměňují, tak zde dobrovolnictví má své místo. S každým dobrovolníkem se domlouváme na záměru činnosti a hodnotíme i jeho časové možnosti. Nutno podotknout, že jde většinou o zaměstnané lidi, kteří mají dost svých aktivit, a i přesto najdou v dobrovolnictví smysl. Každého, kdo sebere tu odvahu a jde do toho, obdivuji.

Co všechno se v rámci centra realizuje?

Primárně dobrovolníci pomáhají v našich službách. Nejvíce ve stacionářích Úsměv a Domovinka nebo v Rané péči či v rámci sociální rehabilitace Paprsek naděje. Dále vysíláme dobrovolníky do jiných organizací, například třebíčských domovů pro seniory. Nově jsme po období covidu obnovili i vysílání do nemocnice.

Jedním z charitních projektů spadajících pod centrum je Šatník na Polance. Ten je plně v režii 10 dobrovolnic, což je obdivuhodné. Většinou seniorky tam přijímají a rozdělují zboží a pomáhají lidem vyhledávat to, co aktuálně potřebují. Jedná se skutečně o velmi potřebný projekt.

Další náš program se jmenuje PRISON WINGS (pozn. red.: v překladu Vězeňská křídla). Jde o dopisování dobrovolníků s lidmi ve vězení. Zde jsme navázáni na naši službu AL PASO, která pracuje s lidmi po výkonu trestu. Pracovníci navštěvují věznice, pořádají besedy s vězni, propagují své služby a nabízí právě i možnost dopisování. A zájem ze strany vězňů je velký. Aktuálně jsme na 11 dopisovacích dvojicích a stále hledáme nové dobrovolníky

Realizujeme i sousedskou pomoc. Za osamocenými lidmi může přijít dobrovolník popovídat si, dát si kávu, zahrát nějakou hru nebo přečíst knížku. Tahle služba krásně doplňuje pečovatelskou službu.

Dále realizujeme projekt Pleteme deky pro potřebné. Ceníme si na něm toho, že do něj můžeme zapojit i ty, kteří chtějí druhým pomáhat, ale už toho tolik nezvládnou. Plete pro nás například jedna paní upoutaná na invalidní vozíček. Pokaždé, když mi předává tašku čtverců, říká: „To je každé ráno můj rituál a cítím se potřebná.“ Nesmíme ale zapomenout ani na sbírky, ať už Tříkrálovou nebo Koláč pro hospic, kde by to bez dobrovolníků vůbec nešlo.

Kolik dobrovolníků aktuálně třebíčská Charita eviduje? Potřebujete rozšířit jejich řady?

Pravidelných dobrovolníků, kteří nezištně pracují každý měsíc, máme v současnosti 41, což je opravdu pěkné číslo. V rámci pořádání a organizaci jednorázových akcí se loni zapojilo 83 dobrovolníků. Co se týče sbírek, evidujeme 550 vedoucích skupin a s dalšími koledníky se dostáváme až ke 2 000 lidí.

Jinak dostatek dobrovolníků není nikdy. Moc rádi přivítáme další zájemce do našich služeb, projektu PRISON WINGS nebo je vyšleme i do jiných organizací, kde jsou za ně moc rádi. Mohlo bych jich tedy klidně být jednou nebo dvakrát tolik.

Co by správný dobrovolník měl splňovat?

Jediná věc, kterou opravdu musí mít, je touha pomáhat a všechno ostatní už není tak důležité. Pro nás i pro klienty je každá hodina dobrá.

Jaký typ klienta přítomnost dobrovolníka nejvíce ocení?

Určitě lidé osamocení. I když například senioři žijí v určité skupině, tak osamocenost je mnohdy trápí. Časové možnosti pečujících nebo rodiny umožňují zaměřit se na péči o tělo, avšak času jen tak na popovídání už se tolik nedostává. Pravdou je, že dobrovolníci si tento typ klienta většinou sami vytipují.

Co psychická náročnost činnosti?

Díky tomu, že dobrovolníci většinou přichází z jiných než pomáhajících profesí, se někdy setkáme se situací, kdy si úplně nenastaví mantinely, aby se jich osudy klientů nedotýkaly příliš. Na druhou stranu dobrovolnickou činnost nevykonávají denně, takže zde vzniká i určitý prostor pro rehabilitaci. Ale náročná činnost to rozhodně je, současně i radostná.

Jakých ohlasů se vám od klientů dostává?

Ohlasy jsou vždy kladné. Za necelé dva roky, co zde pracuji, jsem se nesetkala s tím, že by někdo byl nespokojený s přístupem dobrovolníka nebo se skutečností, že za ním vůbec někdo chodí. Z počátku u mnohých bývá ostych. Musí se znovu s někým seznamovat, pustit si ho do života. Chce to tedy oboustrannou velkou odvahu. Ale stojí to za to a vždy jsou obě strany rády, že se setkaly.

Proč myslíte, že lidé v dnešní době chtějí nezištně pomáhat?

Myslím si, že stejně jako za dob minulých, je pro lidi důležitá sounáležitost s druhými. A pořád ve společnosti zůstává jakási citlivost vůči potřebám, osamocenosti jiných a těch, kteří neměli v životě takové štěstí. Jsem z vesnice, a tak vím, že touha pomáhat a dělat věci zadarmo, je v lidech zakódovaná. Vezměte si dobrovolné hasiče, maminkovské akce pro děti, práci farníků nebo jiné spolkové činnosti. To všechno pořád frčí a je to přitom dobrovolnická činnost. Proto si myslím, že potřeba pomáhat je v nás hluboce zakořeněná.

Jak byste namotivovala případné zájemce, kteří práci dobrovolníka zvažují?

Já bych je namotivovala větou jedné naší dobrovolnice, která na otázku, co ji dobrovolnictví přináší, odpověděla: „Být dobrovolníkem znamená dělat radost druhým i sobě.“ A my si tento výrok dali i jako heslo našeho propagačního letáčku. Protože o tom to celé je.

Foto:
vlevo - Marta Valová
vpravo - deky pro potřebné
Lucie MÁLKOVÁ
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je 21. duben
(8. duben kalendáře iuliánského)
• 2024 rok křesťanského letopočtu
• 7513 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 21. 4.:
Středa po druhé neděli Velikonoční Sv. Anselma, biskupa, vyznavače a Učitele Církve
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 8. 4. (21. 4.):
14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .


  Nejnovější:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: