Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
27.2.: Z policejního deníku: zloděj ukradl nářadí; muž ukradl v prodejně alkohol a maso, pral se s ostrahou

27.2.: Táborská zoo společně s právníky z Hlasu zvířat uspěla v boji za ochranu vlků, ministerstvo zrušilo sporná rozhodnutí umožňující jejich odstřel

27.2.: Potřeba nezištně pomáhat je v nás zakořeněná, říká Marta Valová

27.2.: Porodní gauč v pelhřimovské nemocnici pomáhá maminkám najít si ideální polohu pro pohodlný a bezpečný porod

27.2.: Mladistvý posprejoval, co mu pod ruce přišlo; napáchal škodu za téměř čtyři sta tisíc korun

27.2.: Jihlava bude mít ještě letos psí hřiště

27.2.: Derniéra výstavy Mizpah. Příběhy židovských rodin z Havlíčkova Brodu

26.2.: Z vraždy muže v Kostelci je obviněn sedmnáctiletý narkoman, vraždil kladivem

26.2.: Z policejního deníku: zloděj si odnesl dýky, šavle, svícny i alkohol

26.2.: Táborská zoo bude během jarních prázdnin na Táborsku otevřená každý den

26.2.: Nové parciální trolejbusy v Jihlavě už slouží veřejnosti a poskytovatel dotace schválil její vyplacení v plné výši 60,7 milionů korun

26.2.: Kriminalisté objasnili sérii vloupání do čerpacích stanic

26.2.: Jízdní souprava byla přetížena o deset tun, překročena byla i výška nákladu

26.2.: Chodci mezi Pístovem a Popicemi se stal osudný střet s autem

26.2.: Beseda Slon nad zlato PodpoVRCHem s výzkumníkem a fotografem Tomášem Jůnkem

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Ze zámku ve Velkém Meziříčí: Františka Stránecká
Sdílet článek
Františka Všetečková, provdaná Kerschnerová. Že vám jméno nic neříká? Nevadí, protože tuto velkomeziříčskou rodačku určitě znáte jako Františku Stráneckou. Jsou po ní pojmenovány ulice v Meziříčí a v Brně, na rodném domě na Zámeckých schodech je umístěna pamětní deska. A zapálení čtenáři znají třeba její pohádky.
image-1
Františka se narodila Kateřině a Františku Všetečkovým 9. března 1839 ve Velkém Meziříčí. Později se rodina přestěhovala do Stránecké Zhoře, kde se stal Františčin otec hospodářským správcem. Právě podlé této vesnice si Františka následně zvolila svůj pseudonym.

V muzejním archivu můžeme zalistoval rukopisy pohádek O hastrmanu, O pekelné tanečnici či O vyhnaném kuchtíku. Právě tyto pohádky se spolu s dalšími pěti objevily v knize, kterou se Stránecká v roce 1868 uvedla na literární scénu. A právě s Pohádkami z Moravy se objevil také spisovatelčin pseudonym.

Mezi dochovanými materiály nalezneme celou řadu dopisů, které v průběhu let obdržela. Františka Stránecká byla v literárním i přátelském kontaktu hned s několika spisovateli, z nichž můžeme jmenovat Karla Jaromíra Erbena, Svatopluka Čecha či Elišku Krásnohorskou.

Mezi korespondencí nalezneme dopis z 2. listopadu 1885, ve kterém právě Krásnohorská píše: „Jsem upřímnou Vaší ctitelkou a tak hluboko se klaním Vašemu duchu, Vašemu umění, Vašemu vlastenectví, Vaší pronikavé znalosti lidu, Vaší ryzosti vůbec, - že bych s pýchou a slepou důvěrou uveřejnila a hájila každý příspěvek Váš, i kdybych nesouhlasila s výroky v něm obsaženými, myslela bych si: Stránecká tomu jistě lépe rozumí než já."

Dle dochovaného dopisu ji pro spolupráci oslovila také Josefa Náprstková, starostka spolku Libuše vydávajícího četbu pro ženy. Básník a prozaik Svatopluk Čech zase v listopadu 1882 Stráneckou požádal o příspěvek do časopisu Květy: „...obracím se k Vám s uctivou a snažnou prosbou, abyste do měsíčníku našeho některým ze svých rozkošných obrázků moravských přispěla."

V archivu můžeme dále zalistovat příspěvky, které vycházely v novinách a časopisech, jako byl třeba Časopis Matice Moravské, Národ a škola, Orel, Světozor, Literární listy, Vesna, Obzor či Květy.

Na druhou stranu jsou v muzeu uloženy i materiály osobnějšího rázu, kam můžeme zařadit fotografie rodičů, dětí, úmrtní oznámení manžela Ignáta Kerschnera nebo třeba vstupenku z března 1886 na šibřinky českého čtenářského spolku v Brně.

Pamětní deska s bustou
Na připomínce Františky Stránecké se koncem 50. let minulého století velkou měrou podílela tehdejší ředitelka velkomeziříčského muzea Marie Benešová. Díky ní se v archivu dochovala řada materiálů týkajících se přípravy pamětní desky ke 120. výročí narození. Samotné odhalení se uskutečnilo v neděli 7. června 1959 a v archivu kromě pozvánky s programem a plakátu nalezneme třeba i podepsaný strojopis básně od Ladislava Dvořáka „Oslava", která byla během slavnostního odpoledne odrecitována. Dochována je také korespondence se spisovatelčiným vnukem Bohumírem Remešem či autorem pamětní desky akademickým sochařem Josefem Klimešem, rodákem z nedalekého Měřína.

Zdroj: https://www.velkomeziricsko.…
Lucie PAVELCOVÁ
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je středa 28. únor
(15. únor kalendáře iuliánského)
• 2024 rok křesťanského letopočtu
• 7513 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 28. 2.:
Neděle druhá postní - Reminiscere
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 15. 2. (28. 2.):
14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .


  Nejnovější:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: