Stále platí, že nejčastěji končí na protialkoholní záchytné stanici muži a to z 88 %: „I tady jsme ale zaznamenali v uplynulých dvou letech změnu, žen nám přibylo,“ říká vedoucí Protialkoholní záchytné stanice Lukáš Černý.

Z noci, kdy počet zachycených osob přešel na čtyřmístné číslo, by mohl napsat deník: „S kolegou si předáváme službu. Paní na osmičce odmítá říci, jak se jmenuje a ani po opakovaných domluvách nespolupracuje. Zato bouchá do dveří a dožaduje se okamžitého propuštění. Ještě je však brzy, hladina alkoholu je příliš vysoká. To na jedničce je veseleji. Pána z Třebíče přivezli před půl hodinou, válel se na náměstí a teď kope a mlátí do dveří. Hlavně, aby se sám nezranil…Zde se musí počkat, až se unaví a zklidní. Bude to trvat přes hodinu, pak ulehne a spí. Pokračujeme v hovoru a hodnotíme setrvalý stav u některých opakovaně zachycených, kteří se slušným tempem upíjejí k smrti.

Je 19:45 hodin. Přijíždí PČR Jaroměřice nad Rokytnou, volali už před hodinou, že dovezou paní, co se válela na louce. Vedou ji z auta a za ní zůstávají mokré stopy. Dnes místy vydatně pršelo. Po zadání jména do databáze máme hned jasno. Paní (ročník 1992) je u nás pojedenácté a v dechu má 2, 63 promile. Nabízíme jí čistou košili, tu však odmítá a hádá se s policistkou, která mi pomáhá v odstrojování. Zavíráme dveře a po chvíli už paní zmoženě usíná. Jdeme napsat záznam o přijetí a soupis věcí, když v tom na obrazovce naskočí číslo záchytu – 1000!“. Za tuto noc měli celkem sedm příjmů.

Noc na PZS stojí čtyři tisíce korun. Více než polovina částek je ale nezaplacených. Stanice spadající pod jihlavskou nemocnici přijme ročně zhruba 1200 lidí a je jedinou stanicí v Kraji Vysočina. Ti, kteří tam skončí, musí být nejenom pod vlivem alkoholu, ale také ohrožovat svůj život a zdraví nebo být agresivní k sobě či okolí.