Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
2.7.: Ze zámku ve Velkém Meziříčí: sbírka starých tisků

1.7.: Z policejního deníku: vandal poničil auto; řidiči pod vlivem alkoholu

1.7.: V ulicích Bratří Čapků a Seifertova v Jihlavě začnou v červenci opravy

1.7.: Silnice I/37 mezi Ostrovem nad Oslavou a Křižanovem je již průjezdná

1.7.: Rorýsovníky pomohou omezit ničení hnízd

1.7.: Policisté na dálnici D1 zadrželi migranty z Turecka, muži přijeli v dodávce z Maďarska

1.7.: Policisté na Vysočině pomocí dronu zkontrolovali 919 vozidel a odhalili 206 přestupků

1.7.: Návštěvnost Zoo Jihlava za první pololetí je skvělá!

30.6.: Z policejního deníku: zloděj ukradl ze sklepa jízdní kolo; krádež nářadí na chatě

30.6.: V řece v Ledči nad Sázavou utonul muž

30.6.: O letních prázdninách pozor na změny ordinačních hodin v jihlavské nemocnici

30.6.: Na radniční věži v Jihlavě odbíjí cimbál!

30.6.: Farmářský trh v Novém Městě na Moravě nabídne tentokrát i exotické ovoce

30.6.: Dukovany čeká „horké“ léto; návštěvníkům nabídnou příjemný zážitek ve stínu elektrárny

29.6.: Z policejního deníku: krádež jízdního kola; zloděj ukradl z auta peněženku s penězi i platební kartou, policisté apelují - nenechávejte cenné věci v autě

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

O cenu Patrimonium pro futuro usiluje zámecká kaple v Budišově, rudní mlýn ze 13. století a tavba skla v replice středověké pece
Sdílet článek
O cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro letos usiluje z Vysočiny Obnova zámecké kaple v Budišově, Objev rudního mlýna ze 13. století a Tavba skla v replice středověké sklářské pece.
image-1
Obnova zámecké kaple v Budišově
Kaple na zámku v Budišově je významná rozsáhlou vrcholně barokní výzdobou z 18. století. Po zestátnění zámku kaple a s ní i výzdoba chátrala, později malby poškodilo zatékání v důsledku poruch střechy. Situaci zachránila až velmi odvážná oprava konstrukce stropu a střechy nad kaplí a v loňském roce se restaurované malby podařilo zpřístupnit veřejnosti.

Zámek Budišov ve stejnojmenné obci na Třebíčsku vznikl na místě původní gotické vodní tvrze ze 13. století, kterou vlastnil rod pánů z Budišova. V roce 1573 ji získal Václav Berka z Dubé a kamennou tvrz přebudoval v renesanční zámek. Rod Paarů ho v 18. století změnil na bohatě zdobené barokní sídlo s rozsáhlým parkem a sochařskou výzdobou. V roce 1945 zámek připadl obci. Část byla upravena na bytové jednotky, jejichž nájemníkům kaple sloužila k sušení prádla, a krátce zde sídlila škola a textilní sklad.

Zámecká kaple ve druhém poschodí severozápadního křídla zámku vznikla pravděpodobně již při renesanční přestavbě v 16. století, avšak převaha současné nástěnné výzdoby pochází až z 80. let 18. století. Vrcholně barokní fáze maleb bývá spojována s malířem Johannem Antonem Prennerem, mladší vrstva pak s osobou Fridricha Heinricha Fügera.

Hlavní příčinou poškození maleb, zejména na stropě, byla porucha střešní krytiny a následné zatékání, které vedlo k silnému narušení trámů a dřevěného podbití stropu, což mělo dopad i na stav omítek a malby.

„Poškozený materiál stropních trámů byl odsekán a rozličně oslabená místa stropu propojil víceúrovňový systém vzájemně sešroubovaných dřevěných roštů. Jejich prostřednictvím je uskutečněn přenos části vlastního zatížení stropu do nové tesařské věšadlové konstrukce uložené na stěnách v podkroví“, konstatuje Jan Bazala z telčského pracoviště NPÚ, který nad obnovou vykonával odborný dohled.

Odvrácení havarijního stavu stropu zámecké kaple v Budišově by se neuskutečnilo bez přijetí osobního rizika zúčastněných plynoucího z užití nekonvenčních metod sanace, časových, technických i finančních podmínek přípravy a realizace. Díky spolupráci a ochotě zástupců městyse, projektanta i realizátorů byla zámecká kaple zachráněna a kvalitně obnovena. Veškeré úpravy kaple se podařilo dokončit a zpřístupnit veřejnosti v roce 2021. Dosažený výsledek nabízí rozšíření zpřístupněných prostor zámku o interiér mimořádné kulturně-historické a umělecké kvality.

Na cenu NPÚ v kategorii I. Obnova památky jsou nominováni Městys Budišov, Ing. Milan Boček, bývalý místostarosta městyse Budišov in memoriam a Petr Piňos, starosta městyse Budišov.

Objev rudního mlýna ze 13. století

Při archeologickém výzkumu, který předcházel stavbě silničního obchvatu Havlíčkova Brodu, byl na východním břehu Stříbrného potoka objeven relikt rudního mlýna, datovaného do druhé poloviny 13. století. Jedná se o teprve druhý přímý archeologický doklad vodního kola ve středověkém hornictví a hutnictví.

Relikt rudního mlýna se nacházel na přechodu nivy do svahovin na východním břehu Stříbrného potoka. Výzkum měl charakter plošné exkavace ve čtvercové síti. Areál byl charakteristický množstvím archeometalurgického materiálu, ústředním objevem však byly pozůstatky mlýna. Mezi dochovanými dřevy vyniká segment vodního kola, které lze interpretovat jako korečník poháněný stabilní asymetrickou vodní zátěží v korcích. Výpočet i grafické modelování průměru kola došly k výsledku 5 m.

Ze stovek dřev z lednice i z odtokového kanálu je dendrochronologicky datováno 50 vzorků, v nichž se rýsuje několik horizontů: 1270–1274; 1292–1293 a 1295–1299. Tato data jsou klíčovým indikátorem doby údržby kanálu, od čehož lze odvozovat i dobu existence mlýna. Součástí areálu byla i liniová struktura v sousedství mlýna, kterou lze z hlediska nivelací i parametrů považovat za pozůstatek náhonu.

Zřízení středověké stříbrné hutě předcházelo vykácení lesa, jehož pozůstatky zde byly rovněž objeveny a interdisciplinárně zkoumány. Podle dendrodat byl smýcen ve 30. až 40. letech 13. století, což je i doba transformace předlokační osady Brod na město.

Situace byly doprovázeny také množstvím organických artefaktů: jmenovat lze např. části bot a útržky oděvů, nádherně zdobenou koženou pochvu na nůž, zlomek soustružené misky, ale i lýková lana. Organická složka nálezů dává obrazu práce a života ve středověké huti neobyčejnou hloubku.

„Objev je v Evropě teprve druhým přímým archeologickým dokladem vodního kola ve středověkém hornictví a hutnictví. Ve středoevropském měřítku pak jde o vůbec první objev tohoto druhu v tak dobrém a komplexním stavu zachování“, konstatuje Petr Hrubý, který se podílel na archeologickém výzkumu.

Nález podává jedinečné svědectví o technické úrovni produkce stříbra ve středověkém českém státě na sklonku přemyslovského období. Objev má vysoký potenciál posunout poznání v oblastech medievistické a montánní archeologie, ale i hospodářských dějin a dějin techniky. Ve všech oblastech má nadnárodní, tzn. celoevropský význam.

Na cenu NPÚ v kategorii IV. Objev, nález roku jsou navrženi Archaia Brno, z. ú., zastoupená Mgr. Jakubem Těsnohlídkem a Ústav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, zastoupený doc. Mgr. Petrem Hrubým, Ph.D.

Tavba skla v replice středověké sklářské pece

Kraj Vysočina zůstává významnou sklářskou oblastí. Nejstarší doložené sklářské huti jsou zde zatím datovány do 16. století, lze ale předpokládat i středověké počátky sklářské výroby. Muzeum v Havlíčkově Brodě vybudovalo repliku středověké sklářské pece s cílem fenomén vysočinského sklářství popularizovat.

Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod postavilo sklářskou pec v roce 2015 pod vedením tehdejšího ředitele muzea MgA. Jiřího Jedličky a archeologa Mgr. Aleše Knápka. Kromě popularizace regionální sklářské tradice bylo cílem ověřit středověké technologie pomocí surovin a materiálů, které jsou místně běžně dostupné.

Zaměření, stavba přístřešku a zdění topného kanálu proběhlo na podzim 2015, na ně navázala na jaře 2016 jílová část pece, kterou tvoří kopule pece a chladící část. V roce 2016 také proběhla první experimentální tavba sklářského kmene a tavba skla v peci. Původní projekt počítal s pětiletým provozem pece, nicméně na naléhání sklářů a veřejnosti bylo rozhodnuto o jeho pokračování.

V roce 2021 se akce mohla konat pošesté. Byl to specifický ročník, jednak byla prezentace ztížena pandemií covidu a jednak se po zimě propadla chladící část pece a uvolnila se část klenby. Z toho důvodu musela být chladící část nově postavena. Tavba pak probíhala ve dnech 27.–29. srpna 2021. Návštěvníci si mohli sami vyrazit skleněnou medaili a zblízka pozorovat s odborným výkladem skláře Františka Nováka tavbu skla a výrobu replik historických číší z různých období.

„Projekt splnil svůj účel, pomohl posunout naše znalosti historických sklářských postupů a povzbudil zájem o bohatou historii sklářství na Vysočině. Má i mezinárodní přesah“, konstatuje Alena Jindrová, kurátorka Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod.

Protože v novověku existovaly silné vztahy mezi českomoravským a dolnorakouským sklářstvím, byla navázána spolupráce s Freilichtmuseum Germanisches Gehöft Elsarn v dolnorakouském Elsarn im Straßertal a v roce 2022 na dosavadní snahy naváže nový jednoroční projekt Sklářská tradice nezná hranic.

Na cenu NPÚ v kategorii V. Prezentace a popularizace jsou nominováni Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod, p. o., zastoupené kurátorkou Mgr. Alenou Jindrovou, a sklář František Novák.

Letos probíhá již devátý ročník Ceny Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro, jenž má vyzdvihnout zásluhy o záchranu kulturních památek, významné objevy a nálezy, příklady kvalitních oprav či restaurování a úspěšné prezentace kulturního dědictví.

Zatímco odborná porota vybírá vítěze v jednotlivých kategoriích (Obnova památky; Restaurování; Památková konverze; Objev, nález roku; Prezentace a popularizace; Záchrana památky; Příkladná správa a Osobnost památkové péče), široká veřejnost vybírá jednoho vítěze z 35 nominací napříč všemi kategoriemi v rámci online hlasování s názvem Památky děkují.


Hlasovat lze pouze jednou, a to od 15. června do 30. září na stránkách NPÚ - https://www.npu.cz/pamatky-d… Zde se nachází veškeré informace o nominovaných počinech na poli památkové péče za předchozí rok 2021. Vítěz kategorie Památky děkují bude spolu s výherci ostatních kategorií vyhlášen na slavnostním galavečeru 15. listopadu na Nové scéně Národního divadla za přímého přenosu ČT Art a moderace Daniela Stacha.

Foto: zámecká kaple v Budišově
- tz -
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je sobota 2. červenec
(19. červen kalendáře iuliánského)
• 2022 rok křesťanského letopočtu
• 7511 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 2. 7.:
Pátek po neděli páté po Svatém Duchu Navštívení Panny Marie
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 19. 6. (2. 7.):
14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .


  Nejnovější:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: