Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
24.9.: Z policejního deníku: hledaný muž skončil ve vězení; krádež věcí z auta za 12 tisíc, policie nabádá, buďte opatrní, cenné věci ve vozech nenechávejte

24.9.: V zoologické zahradě v Jihlavě se narodil párek pand červených

24.9.: V třebíčské nemocnici lékaři v rámci dne melanomu odhalili šest kožních prekanceróz

24.9.: Táborská zoo děkuje za záchranu zraněného káněte, ne každý je ke zvířecímu utrpení lhostejný

24.9.: Houbařská vycházka na Velký Špičák v sobotu

23.9.: Z policejního deníku: kriminalisté dopadli distributora pervitinu; zloděj ukradl z chalupy nádobí a hodiny; opilá řidička bourala

23.9.: Trikolora, Svobodní a Soukromníci vyzvali své příznivce ve volebních komisích k vlastnoruční dokumentaci výsledků voleb!

23.9.: Trasa dálnice D1 v úseku Koberovice – Humpolec po svatém Václavu již bez omezení

23.9.: Svatý Kříž připomene 105. výročí narození slavného rodáka, pilota RAF, Karla Kuttelwaschera

23.9.: Přednáška o archeologických výzkumech hradů a tvrzí na Telčsku

23.9.: Platba parkovného v Třebíči je jednodušší; s novou aplikací není potřeba mít lístek za oknem

23.9.: Filmový klub v Jihlavě uvede německý snímek U Zlaté rukavice, mapuje příběh hamburského sériového vraha

23.9.: Do Antonínova Dolu a do Červeného kříže nezajedou od středy 29. září až do pátku 1. října ani autobusy MHD

22.9.: Zpívající lípa ve Žďárských vrších v Telecí vyhrála anketu Strom roku

22.9.: Z policejního deníku: krádež dřeva za 30 tisíc; opilec obtěžoval lidi v autobuse; šestašedesátiletá řidička nadýchala přes jedno promile

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Hornický skanzen neuzavře žádné cesty na Šacberku v Jihlavě ani nezdevastuje přírodu
Sdílet článek
Město Jihlava chce zřídit hornický skanzen pod Šacberkem. Poté, co jihlavské zastupitelstvo odsouhlasilo vznik malé vodní zdrže poblíž hornické naučné stezky u vrcholu Rudný, objevila se v médiích v souvislosti s ideovým záměrem hornického skanzenu celá řada nepodložených spekulací nebo dokonce poplašných zpráv. Zde proto uvádíme všechna fakta a podrobně vysvětlujeme záměry města.
image-1
Mýtus: Jihlava nepotřebuje hornický skanzen, stačí hornická naučná stezka.

FAKTA: Jihlava je slavné hornické město a je škoda, že jeho hornickou minulost zatím nepřipomíná žádný památník. Je dobře, že se obnovil havířský průvod, a že máme hornickou naučnou stezku, ale místní lidé ani turisté nemají nikde možnost vidět, jak se ve středověku vlastně stříbro dolovalo a zpracovávalo. Jediné malé místo, které připomíná středověké hornictví na Jihlavsku, je pouze u obce Rounek, kde se podařilo vytvořit repliku středověkého vrátku nad částečně vyhloubenou šachtou. Zpřístupnění hornické památky a replik dobových strojů a zařízení přímo v Jihlavě má velký turistický potenciál. Právě v lokalitě pod Šacberkem se intenzivně těžilo a právě i na tomto místě se vytěžená ruda zpracovávala. Proto tady chce město svojí slavnou hornickou minulost připomínat. Nevytváří nic nového, pouze obnovuje to staré a snaží se oživit slavnou minulost Jihlavy. Možnost na vlastní oči vidět zpracování rudy tak, jak to prováděli naši předkové v období středověku, bude mít určitě ohlas i ve výuce dějepisu. Období počátků těžby v českém království je totiž obsaženo ve školních vzdělávacích plánech na základních školách.

Mýtus: Kvůli skanzenu město zabere celý Šacberk a zamezí vstupu do lesa.

FAKTA: Příprava na budování skanzenu v žádném případě nijak neomezí přístup na lesní cesty kolem vrcholu Rudný. Ani samotný skanzen, pokud vznikne, nijak neomezí místní lidi ani turisty v přístupu na Šacberk. Nic nebude nutné obcházet, všechny cesty zůstanou zachovány, naopak město usiluje o další zvelebování tohoto místa určeného k relaxaci a odpočinku i k poučení o slavné hornické minulosti města. Zamýšlený skanzen nebude rozhodně nikterak rozlehlý. Jeho plocha nedosáhne ani půl hektaru. Nacházet se má při lesní cestě z Lesnova na Pávov poblíž křižovatky (na mapě vyznačeno bodem č.1) a nedaleko dnešního zastavení hornické stezky.

Mýtus: O projektu se s veřejností vůbec nediskutovalo. Celý projekt vzniká tajně a město ho tutlá před veřejností.

FAKTA: Celý projekt hornického skanzenu je zatím jen ve fázi vzniku ideového záměru a město teprve začíná představovat detaily tohoto záměru, podle toho jak postupně vzniká. Samotný skanzen se totiž začne projektovat až po dokončení malé vodní nádrže, zatím tedy neprobíhá žádné stavební řízení, které by případně mohlo být spojeno s širší veřejnou diskuzí. O záměru zřídit hornický skanzen se ale mluví už několik let. Hned po vyhlášení kutišť na Rounku a na vrchu Rudný národní kulturní památkou v r. 2007 (už za náměstkyně Ireny Wagnerové) začala radnice shánět dotační peníze na skanzen viz zpráva zde: www.zjihlavy.cz/c1-s… a Jan Šustr z oddělení vodního hospodářství a správy podzemí Magistrátu města Jihlavy záměr vysvětloval např. zde: https://trebicsky.denik.cz/kultura_region/skanzeny20070701.html

Přípravné práce začnou na podzim letošního roku vyzmáháním zasypaného a ucpaného vstupu do šachty sv. Trojice. Práce mají pokračovat do května 2022, kdy by se už měla stavět i zmiňovaná vodní nádrž, resp. obnovovat bývalý rybník. Teprve poté se počítá se zahájením projekčních prací samotného hornického skanzenu. O detailech záměru se mluví už nejméně tři roky. (Viz např. zpráva z roku 2019 v MF Dnes)

Mýtus: Město se dopustilo řady procesních chyb a projekt není v souladu s legislativou.

FAKTA: Žádných procesních chyb se město nedopustilo. Na vodní zdrž má veškerá povolení a je rádo, že se právě v městských lesích daří realizovat podobné projekty zadržující vodu v krajině. Zastupitelstvo města schválilo uvolnění 4,5 mil. korun na vznik této nádrže. Rovněž krajský úřad zamítl odvolání Spolku Lesnov a všechna povolení jsou platná, vše se bude realizovat v souladu se zákony. Máme veškerá povolení na zřízení malé vodní zdrže i na odkrytí zasypaného a ucpaného ústí šachty sv. Trojice, která je zapsanou kulturní památkou. Na vyzmáhání (vyčištění, odkrytí a otevření) se bude pracovat ručně, bez těžké techniky a podle zvyků středověkých horníků. Více na: https://jihlava.cz/fotogalerie-hornicky-skanzen-vyroste-s-maximalnim-ohledem-na-krajinu/d-547399/p1=142516

Mýtus: Projekt se připravuje bez vědomí Správy městských lesů (SML). SML není účastníkem řízení.

FAKTA: Lesy jsou majetkem města a město je pronajímá městské společnosti SML. Správa městských lesů je o všech záměrech města informována. Ten, komu lesy pronajímáme (pacht je určitá forma nájmu), nemusí nic schvalovat ani povolovat. Je to analogie pronájmu bytu. Ten, kdo v bytě bydlí, také neschvaluje majiteli stavební úpravy. Všechny kroky se SML konzultujeme. Pan jednatel SML Václav Kodet je s náměstkem jihlavské primátorky Martinem Laštovičkou v pravidelném kontaktu.

Mýtus: Město ničí les těžkou technikou a zatíží lokalitu pracemi v bývalých štolách.

FAKTA: Na odkrytí zasypaného a ucpaného ústí šachty sv. Trojice se bude pracovat ručně starými hornickými postupy. Nejtěžší použitou technikou bude elektrocentrála, která bude pohánět elektrický vrátek na vynášení vyhrabaného materiálu. K odhalení ústí již existující šachty je odsouhlasený technologický postup, který schválili památkáři i stavební úřad, a hlavně byl konzultován a odsouhlasen báňským úřadem, což je nejdůležitější, protože pod báňský úřad toto důlní dílo spadá.

Mýtus: Vodní nádrž ani skanzen do lesa nepatří, poškodí ho, bude se kácet zdravý les

FAKTA: Jakákoli vodní zdrž v krajině je potřebná a důležitá. Snahou města je také navracet vodu do krajiny, nejlépe na místa, kde v minulosti vodní zdrže byly. V případě lokality kolem Šacberku je víc než žádoucí zadržovat vodu ve zdejší kopcovité krajině a podporovat biodiverzitu. Rybník bude osazen takovými druhy ryb, které nebudou mít vliv na výskyt a následně i množení chráněných živočichů. Počítá se předběžně s tím, že voda z rybníka by při ukázkách hornické činnosti sloužila i k pohánění strojů ve skanzenu. To ale nijak neovlivní život v rybníce ani zadržování vody v krajině, protože se bude jednat o minimální odběry vody, které se vrátí do potoka. Toto už velice podrobně vysvětloval Jan Šustr zástupcům Spolku Lesnov na místě budoucího rybníka při společném setkání se zástupci městských lesů.

Mýtus: Obrovský skanzen bude rušit místní obyvatele, les není připraven na nápor turistů.

FAKTA: Skanzen se teprve bude projektovat a to až po dokončení rybníka. Záměrem je, že rozloha skanzenu by neměla přesáhnout plochu cca 60 x 70 m (0,4 ha) v údolní nivě, dnes zarostlé olšemi a nálety. Snahou města je ponechat zde všechny vzrostlé zdravé stromy a vyřezat jen náletové dřeviny a upravit cesty k jednotlivým exponátům. Každý případně odstraněný strom bude nahrazen nově vysazeným.

Mýtus: Skanzen se buduje za desítky milionů korun, tedy za neúměrně vysoké náklady.

FAKTA: Rybník obnovujeme za 4,5 milionu korun, jak schválilo zastupitelstvo. Stávající práce na tzv. vyzmáhání zasypaného a ucpaného vstupu do šachty sv. Trojice se budou platit jen z provozního rozpočtu správy podzemí. („vyzmáhání“ je původní hornický termín pro vyčištění a otevření šachty). Náklady na vybudování skanzenu, pokud bude schválen, jsou odhadovány na cca 10 milionů korun, akce je ale zařazena do programů ITI (Integrated Territorial Investments), tedy do programovacího období evropských dotací na sdružené územní investice, a počítá se s tím, že bude spolufinancován z těchto zdrojů.

Mýtus: Místní nebudou mít kvůli turistům kde parkovat.

FAKTA: Do skanzenu nebudou jezdit hromadné zájezdy turistů. Občasní návštěvníci se svými auty rozhodně nepřekonají počet aut, která tam nyní parkují za účelem návštěvy Domova seniorů Lesnov. V rámci právě vznikající parkovací koncepce je na místě se zamyslet nad tím, jak regulovat auta návštěvníků lokality. Nyní se totiž často parkuje až u závory na lesní cestě do Pávova. Věříme ale, že se to dá lehce vyřešit dopravním značením a správnými navigačními směrovými ukazateli např. k prostorám parkoviště u krematoria.

Radovan DANĚK
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je sobota 25. září
(12. září kalendáře iuliánského)
• 2021 rok křesťanského letopočtu
• 7510 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 25. 9.:
Sobota po neděli sedmnácté po Svatém Duchu
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 12. 9. (25. 9.):
14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .


  Nejnovější:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: