Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
24.9.: Z policejního deníku: hledaný muž skončil ve vězení; krádež věcí z auta za 12 tisíc, policie nabádá, buďte opatrní, cenné věci ve vozech nenechávejte

24.9.: V zoologické zahradě v Jihlavě se narodil párek pand červených

24.9.: V třebíčské nemocnici lékaři v rámci dne melanomu odhalili šest kožních prekanceróz

24.9.: Táborská zoo děkuje za záchranu zraněného káněte, ne každý je ke zvířecímu utrpení lhostejný

24.9.: Houbařská vycházka na Velký Špičák v sobotu

23.9.: Z policejního deníku: kriminalisté dopadli distributora pervitinu; zloděj ukradl z chalupy nádobí a hodiny; opilá řidička bourala

23.9.: Trikolora, Svobodní a Soukromníci vyzvali své příznivce ve volebních komisích k vlastnoruční dokumentaci výsledků voleb!

23.9.: Trasa dálnice D1 v úseku Koberovice – Humpolec po svatém Václavu již bez omezení

23.9.: Svatý Kříž připomene 105. výročí narození slavného rodáka, pilota RAF, Karla Kuttelwaschera

23.9.: Přednáška o archeologických výzkumech hradů a tvrzí na Telčsku

23.9.: Platba parkovného v Třebíči je jednodušší; s novou aplikací není potřeba mít lístek za oknem

23.9.: Filmový klub v Jihlavě uvede německý snímek U Zlaté rukavice, mapuje příběh hamburského sériového vraha

23.9.: Do Antonínova Dolu a do Červeného kříže nezajedou od středy 29. září až do pátku 1. října ani autobusy MHD

22.9.: Zpívající lípa ve Žďárských vrších v Telecí vyhrála anketu Strom roku

22.9.: Z policejního deníku: krádež dřeva za 30 tisíc; opilec obtěžoval lidi v autobuse; šestašedesátiletá řidička nadýchala přes jedno promile

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Rozhovor s Jindřiškou Šmejkalovou: Duševní onemocnění může postihnout kohokoliv
Sdílet článek
Klienty Centra pro podporu duševního zdraví jsou lidé, které tato nemoc zasáhla tak silně, že se museli vzdát svých plánů a cílů nebo je radikálně pozměnit. Co duševní nemoci jsou, kdy nejčastěji propukají a dají se úplně vyléčit? Na otázky odpovídá koordinátorka centra Jindřiška Šmejkalová.
image-1
V Paprsku naděje pomáháte lidem s duševním onemocněním, co vaše klienty trápí?

Duševní onemocnění je široký pojem, ale našimi klienty jsou většinou lidé s psychózou nejčastěji s paranoidní schizofrenií. Psychóza je porucha vnímání, myšlení i emocí. Dále jsou to lidí s poruchami nálad. Deprese, ty každý zná, ale pomáháme i s mániemi, což je opak depresí. Nebo s úzkostně depresivními poruchami. Máme i klienty s poruchami osobnosti. To jsou lidé, kteří mají některé vlastnosti vyhraněné tak, že jim to způsobuje problémy s běžným fungováním mezi ostatními. Dalšími diagnózami jsou obsedantně kompulzivní poruchy.

Jaký je rozdíl mezi duševním onemocněním a mentálním postižením?

Často se to plete. U mentálního postižení je úbytek v rozumové oblasti, což u lidí s duševním onemocněním není. Duševní onemocnění může postihnout kohokoliv. Může to být člověk s vysokoškolským vzděláním, ale může to být i někdo s mentálním postižením. Může se to skloubit. Naši klienti jsou lidé s těžkým duševním onemocněním, kteří potřebují pomoci.

Kdy se může taková nemoc objevit?

Duševní nemoc často propuká v mladém věku. Už na střední škole nebo později v mladé dospělosti. Někdo, kdo byl společenský, se může začít uzavírat nebo chovat zvláštně. Nemusí to být vždy jen tím, že jsou mladí v pubertě, ale muže za tím být něco víc. Onemocnění často vzniká po traumatizujícím zážitku, čímž může být rozchod, nezvládnutí zkoušek nebo maturity.

Kam mladí lidé, kteří u sebe začnou vnímat změny chování, mohou jít?

Mohou přijít za námi. My provádíme spíše sociální šetření a dokážeme jim poradit a předat kontakty na psychology nebo psychiatry, kteří jim pomohou lépe než my. Je důležité nemoci duše nepodceňovat a nechat si poradit od odborníků.

Vašimi klienty jsou lidé, které duševní nemoci zasáhli velkou silou. S čím vším jim pomáháte?

Snažíme se je aktivizovat. To znamená, že přijdou a něco dělají. Například se učí angličtinu, ale spektrum je široké. Jde o fungování v domácnosti, aby si člověk uměl uvařit, nakoupit, vyprat nebo hospodařit s penězi, uměl se orientovat ve městě nebo v komunitě, ve které žije. Aby věděl, na co má nárok, kde si vyřídí invalidní důchod. Je to i o tom, aby si uměli vyplnit volný čas.

Proč je pro duševně nemocné lidi důležité setkávat se mezi sebou?

Klienti mluví o tom, jak je důležité vědět, že i ostatní mají podobné problémy a něčím podobným si už prošli, tudíž mají stejnou zkušenost. Zjistí, co jim pomohlo. Nově jsme zavedli setkávací čtvrtky, kde se každý první čtvrtek v měsíci setkávají současní i minulí klienti, kteří už naši službu nevyužívají, ale chtějí se potkávat.

Odchází od vás klienti úplně uzdravení?

To je složitá otázka. Ve vztahu k duševním onemocněním je současný celosvětový přístup, který se označuje jako zotavení. Znamená to, že nemocní dokáží i navzdory problémům žít plnohodnotný život. Už to není o tom, že nemáte příznaky nemoci. U psychóz se střídají lepší období s těmi horšími. A v horších obdobích se samozřejmě mohou objevit příznaky nemoci. Na prvním místě není být bez příznaků nemoci, ale to, aby lidé dokázali i s příznaky plnohodnotně žít.

Mění se i vnímání duševních onemocnění mezi lidmi?

To je pro mě těžké posoudit, protože se pohybuji mezi lidmi, kteří o tom vědí a mluví. Úplně veřejné téma to ale není. Předsudky stále jsou. Slýcháváte, že se někdo zbláznil, že mu „cvaklo“. Lidé se o to začnou více zajímat, až když se jich to dotýká přímo jich nebo někoho z jejich okolí.

Kolik lidí nemoc duše zasáhne?

Psychózami trpí přibližně jedno procento populace. To je konzistentní číslo bez nárůstů. U úzkostí a depresí je nárůst spojený s dobou. I pandemie bude mít vliv na nástup úzkostí či depresí. Přece jen je to doba velké nejistoty, změn a omezení svobod. Máme i klienty s workoholickým nasazením, kteří neposlouchali signály jejich těla a vpadli do stavů velkých depresí. Pak je velmi těžké vrátit se zpátky. Trend zvyšování úzkostně depresivních stavů souvisí se současným životním stylem.

Jak byla pro vaše klienty náročná doba lockdownů a omezení?

Začátek, jaro 2020, zvládali všichni dobře. Ale jak to dlouho trvalo, tak už tam zhoršeních psychických stavů přibývalo. Způsoboval to omezený kontakt s ostatními lidmi a už to pro nás bylo neuchopitelné.

Jsou lidé s duševním onemocněním nebezpečím pro své okolí?

Já bych řekla, že ne. Samozřejmě se vyskytnou individuální případy, ale v poměrech spáchaných trestných činů je to jejich zanedbatelná část. Stane se, že někdo není medikovaný a pod vlivem bludů a halucinací může něco spáchat. Významná český psychiatr řekl, že duševně nemocný člověk ani pod vlivem nemoci nepřekročí svoji osobnost. Nikdy nespáchá, co by neudělal normálně. My se nebojíme, nikdy jsme se tady nesetkali s ohrožením.

Pravidelně se zapojujete do akce Týden duševního zdraví, co je to za událost?

To už není týden, ale v podstatě měsíc. Jedná se o celorepublikovou záležitost, kde se v období podzimu snažíme upozornit na danou problematiku pomocí přednášek i koncertů. V jihlavské psychiatrické nemocnici mají den otevřených dveří, kde si i zájemci mohou vyzkoušet jízdu na koních, kterou využívají pacienti v rámci hipoterapie, a mnoho dalších akcí.
Vojtěch DUFEK
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je sobota 25. září
(12. září kalendáře iuliánského)
• 2021 rok křesťanského letopočtu
• 7510 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 25. 9.:
Sobota po neděli sedmnácté po Svatém Duchu
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 12. 9. (25. 9.):
14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .


  Nejnovější:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: