Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
20.4.: Oba hlavní vjezdy do pelhřimovské nemocnice budou od 22. dubna do 15. května uzavřeny

20.4.: Medvědí trojka z táborské zoo se těší na návštěvníky

20.4.: Kraj Vysočina postaví v Třebíči nový pavilon praktické výuky pro budoucí zemědělce a veterináře

15.4.: Upleťte si pomlázku a najděte velikonoční vajíčko v táborské zoo

15.4.: Dětská pohotovost v jihlavské nemocnici čelí zneužívání a problémům s nerovnoměrným rozložením služeb

13.4.: Truck Trial v Pístově u Jihlavy: Když se monstra z oceli utkají s nezdolným terénem

12.4.: Výstava Leteckomodelářského klubu v zámeckých konírnách v Třebíči

12.4.: Květinové vazby na zámku ve Velkém Meziříčí budou k vidění po celé Velikonoce

10.4.: Smetanovy sady v Jihlavě čeká oživení: park dostane nové stromy, keře i cesty

10.4.: Pašijová hra Co se stalo s Ježíšem? ve Žďáře nad Sázavou

10.4.: Nemocnice v Pelhřimově modernizuje diagnostiky kolorektálního karcinomu

10.4.: Kreativní velikonoční tvoření a prohlídky v jaderné elektrárně v Dukovanech

10.4.: Cesta z Třebíče na Pekelný kopec ožije mraveništěm, obřím včelím úlem či pavučinou

8.4.: Řidič Mercedesu se obcí prohnal rychlostí 126 kilometrů v hodině, přišel o řidičský průkaz

8.4.: V jihlavské nemocnici na Den zdraví poradí kuřákům i nastávajícím maminkám

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Za přibyslavskými humny: Jedinou dceru Božena Němcová porodila v Polné
Sdílet článek
V letošním předjaří uplynulo 200. výročí narození spisovatelky Boženy Němcové. Na svět přišla 4. února 1820 ve Vídni (je však také možné, že tento den se nenarodila, ale byla pokřtěna) jako Barbora Novotná, později Betty Panklová.
image-1
Česky se naučila číst na přibyslavsko-polenském panství, když se v roce 1840 jako dvacetiletá přistěhovala do Polné. Na domě na dnešním Husově náměstí č. 47 její zdejší pobyt dokumentuje pamětní deska se stručnou legendou: “Zde prostá knížka J. K. Tyla a styk s polenskými vlastenci získaly ji české literatuře”.

Bronzová deska z roku 1934 však neuvádí, že v tomto domě nejslavnější česká spisovatelka porodila jedinou dceru Theodoru, v pořadí již třetí dítě ze čtyř. Stalo se tak 19. června 1841.

Je vysoce pravděpodobné, že Božena Němcová za dvouletého pobytu v Polné navštívila Přibyslav.


Socha od polenského rodáka

Život Boženy Němcové v sousedním městě připomíná také její socha na nádvoří polenského zámku. Na podstavci je napsáno: “Božena Němcová v letech 1840-1842 žila v Polné a poprvé zde četla česky psané knihy”.

Autorem sochy je polenský rodák Jan Adolf Vítek (1899 - 1950). Tento významný český sochař byl posledním žákem Jana Štursy a když jeho profesor na pražské Akademii výtvarných umění spáchal sebevraždu, Vítek studia dokončil a titul akademického sochaře získal v ateliéru Bohumila Kafky, autora Žižkovy jezdecké sochy v Přibyslavi.

Nejznámějším Vítkovým díle je 420 cm vysoká socha vojáka v Památníku Československého armádního sboru na Dukle. Dílo mělo svůj příběh, z Dukelského bojiště bylo odstraněno, nyní je na původním místě zpátky.

Těžký osud Theodory

Před pěti lety, v roce 2015, havlíčkobrodské Adivadlo na přehlídce ochotnických souborů Divadelní Přibyslav uvedlo monodrama Mileny Štráfeldové Osamělé večery Dory N.

Inscenace přiblížila osud právě v Polné narozené Theodory. Dora, nebo též Bohdanka, jak dceři doma říkali, od útlého dětství trpěla esteticky odpornou tuberkulózou lymfatických krčních uzlin. Chorobě se lidově říkalo krtice.

Theodora Němcová pracovala v Jičíně jako zahradnice a po tom, co učitelské povolání mohly vykonávat také ženy, začala vyučovat francouzštinu. Její druhé životní drama nastalo, když otěhotněla se ženatým mužem. Porušila tím přísný celibát učitelek - v počátcích ženské emancipace děti směly učit výhradně panny.

Navzdory závažné nemoci polenská rodačka o mnoho let přežila své tři bratry. Po jejich smrti zdědila všechnu korespondenci Boženy Němcové čítající na 600 dopisů.

V jednom listě si přečetla, co o ní její matka jednomu svobodnému muži napsala: „Kdybych měla hezkou a bohatou dceru, věru bych Vám ji hned dala; - ale ta moje Dora není velmi pěkná, má jen to, co umí, a k tomu dobré srdce!”

Theodora Němcová zemřela 6. února 1920 v Praze, shodou okolností dva dny po 100. výročí narození své matky.

Foto: Božena Němcová v letech 1840-1842 žila v Polné na dnešním Husově náměstí číslo 47. Pamětní deska připomíná, že slavná spisovatelka zde poprvé poznala české knihy, ale neuvádí, že v tomto domě porodila jedinou dceru. (Ivo Havlík)
Ivo HAVLÍK
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je sobota 5. červenec
(22. červen kalendáře iuliánského)
• 2025 rok křesťanského letopočtu
• 7514 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 5. 7.:
Pondělí po neděli šesté po Svatém Duchu Sv. Cyrila a Metoděje, biskupů, vyznavačů, apoštolů slovanských, patronů zemí Koruny české a hlavních patronů Moravy Sv. Antonína Marie Zaccaria, vyznavače
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 22. 6. (5. 7.):
14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .


  Nejnovější:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: