Nemám důvod zpochybňovat výsledky monitoringu výskytu hrabošů. Už proto, že sám úřad přiznává, že populace tohoto škůdce se v ČR výrazně zmenšila. Jestliže v lednu připadalo na jeden hektar průměrně 1133 aktivních východů z podzemních nor, o měsíc později to bylo jen 655, což je o 56 % méně! Dnes je tedy situace podobná jako ve stejném období loňského roku. I přes toto zlepšení ale budou zemědělci zejména na Vysočině, kde jsou kolonie zmíněného škůdce údajně nejpočetnější, aplikovat jedy, které jsou velmi nebezpečné pro další zvířata v přírodě, ale potenciálně i pro lidi. V drtivé většině případů půjde o plošný rozhoz, jen necelých 9 % povolených aplikací se týká umisťování jedu přímo do nor.

Zaráží mě však skutečnost, že se nikdo nezabýval příčinami nečekaně masivního úbytku hraboší populace. Zkoumal snad někdo z odborníků vzorky odebrané půdy, aby se přesvědčil, jestli někteří zemědělci nepoužívali na svých pozemcích plošně zakázaný jed bez povolení, přestože za to hrozí nemalé sankce? Myslím si, že v tomto směru mají kontrolní orgány co napravovat! Pokud tedy snad nechtějí hovořit o zázraku, kdy se z měsíce na měsíc v přírodě tak prudce změní výskyt jednoho zvířecího druhu.

V každém případě varuji všechny, kdo by měli v těchto dnech s povolnými jedy Stutox II nebo Ratron GW pracovat. Stačí se podívat na obal produktu, jehož aplikaci úřad schválil. Podrobně se tam píše o jeho toxicitě a nutnosti používat speciální ochranné pomůcky při zacházení s tímto jedem. Silně ale pochybuji o tom, že v době nynějšího nedostatku jakýchkoli ochranných pomůcek by někdo z farmářů dokázal sehnat právě ty specifické, nutné pro bezpečné nakládání s fosfidem zinečnatým. A kdo nebude při aplikaci dobře chráněn, riskuje vážné a nevratné poškození zdraví.

Musím připomenout také další úskalí obsažené v nařízení Úřadu. Doslova se v něm píše: „Osoba používající přípravek (…) je povinna se rovněž řídit údaji na etiketě k přípravku.“ A na té etiketě výrobce jednoznačně uvádí: „NEAPLIKUJTE přípravek volně rozhozem, ani rozmetadlem!“ A to velkými písmeny a s vykřičníkem. Což v praxi znamená, že za případné usmrcení ohrožených druhů zvířat či dokonce poškození zdraví člověka budou zodpovídat jen a pouze zemědělci, nikoliv autoři zmíněného nařízení ÚKZÚZ. Usmrcení ohroženého živočicha může být totiž podle zákona o ochraně přírody trestný čin s poměrně přísnými tresty. Trestní odpovědnost mohou nést ti, kdo jed na pole fyzicky rozhází. Ne anonymní úředníci ze státního úřadu, kteří jim to posvětili.

Pozn. red.: Reakce ÚKZÚZ na článek je zde:
eagri.cz/public/web/…

Ilustrační foto: čso