„V celé České republice kavky rychle ubývají, pták je to ohrožený a proto si ochranu zaslouží. Původně hnízdily ve skalách a v dutinách stromů, ovšem s rostoucí civilizací divoká populace v přírodě prakticky zmizela, až na pár výjimek, a nyní žijí prakticky výhradně ve městech“, uvedl Václav Hlaváč z Agentury ochrany krajiny.

Při monitorování hnízdišť bylo napočítáno na 250 párů kavky obecné. „Ten stav je dlouhodobě setrvalý, přesto poslední inventarizace ukázala, že stav mírně klesá. Zimuje tady 700 – 1000 ptáků, mnohdy v nefunkčních komínech a právě opravy budov, střech a komínů způsobují, že hnízdiště zanikají", dodal V. Hlaváč.

Kavka se dožívá poměrně vysokého věku 20 – 30 let. „A právě proto, když se populace nemnoží, tak se stárnutí projeví až za dlouhou dobu. Ony tady kavky stále jsou, ale když hnízdiště zaniknou, populace stárne a ptáků pak ubývá“, dodal.

Ani zřizování ptačích budek není úplně ideální řešení. „Pokud jsou budky na stromech, kavka se tam ráda a hned usadí, ale vzápětí se stane obětí kuny skalní, která je ve městě přítomna všude, a z budky se stane past“, vysvětlil Hlaváč.

Dalším řešením je montáž budek v dostatečné výšce na stěny budovy. „Budky potřebují údržbu, mají nějakou životnost, a v Brodě zatím mají kavky hnízdištních míst dostatek, proto se dávají budky zatím pouze doplňkově", podotkl V. Hlaváč s tím, že při ochraně hnízdišť kavek je třeba být maximálně obezřetný.

Přežití kavek a úspěšné vyvedení jejich mláďat je podle ochránců přírody často závislé na dobré vůli a toleranci majitelů objektů, kde kavky hnízdí. Ačkoli jsou to ptáci velmi přizpůsobiví a vynalézaví, lidé se k nim často chovají lhostejně nebo jim i záměrně ubližují. Důležitá je také osvětová aktivita na ochranu kavek cílená na majitele a nájemníky domů, ale také na stavební firmy a kominíky, kteří svoji činností mohou mít zásadní vliv na hnízdící ptáky.

Kavka obecná je druhým nejmenším druhem rodu Corvus. Dorůstá délky 34–39 cm a v rozpětí křídel měří 67–74 cm. Hmotnost u dospělých jedinců se pohybuje mezi 220-270 g. Obě pohlaví jsou převážně černá nebo šedočerná se světle šedým týlem. Dospělí ptáci mají jako jediní zástupci rodu Corvus žijících mimo australský kontinent také stříbřitě bílé oči, které jsou u mladých ptáků zbarveny světle modře (stejně jako u dospělců pak kolem jednoho roku života). Je všežravá a v létě požírá zejména malé bezobratlé živočichy žijící na zemi, včetně hmyzu, pavouků nebo plžů. Živí se též mršinami, z rostlinné složky u ní převládají obilná zrna, semena, žaludy a ovoce.