"Sněží, sníh se sype stále silněji. Silničáři soustavně shrnují sníh, stěží stíhají střídat směny. Sypače systematicky silnice solí, skrápí solankou. Stále souvisle sněží. Silnice sotva schůdné se sněžnicemi, sjízdné snad sobímu spřežení se saněmi. Správám silnic stoupá spotřeba soli společně se solankou. Sněhoví specialisté starostlivě sledují sněhovou situaci, studují statiku staveb se střechami skrytými silnou souvislou sněhovou slupkou. Starobylé sakrální stavby se sedlovými střechami se srovnají se sněhovou sutanou snadno. Sníh sám se střech sjede samospádem. Studenti střední stavební stavějí sněhuláky, sáňkují, smějí se. Sjezdaři se snowboardisty sjíždějí sjezdovky. Stmívá se. Starci, stařenky se smutně, se strachem sunou sotva schůdnými sněhovými soutěskami. Stačí se sklouznout, smůla. Sanitky svážejí smolně se sklouznuvší stresované starší spoluobčany. Samaritáni se snaží, seč síly stačí. Stoupá spotřeba sádry. Silné sněžení slábne, stává se stále slabším. Sněhové srážky střídá studená sprcha. Silnice se stávají skluzavkou. Sakra složitá situace. Svítá. Sluníčko se sporadicky, stydlivě, snaží svítit, sluneční svit sílí. Se stoupajícími stupni se situace stává stále snesitelnější. Spása! Sen se stává skutečností. Sláva!Současně se sněžným soubojem silničářů se slibně spřádá smutný scénář sněhové silniční story studenta sociologie Stanislava Sýkory.

Stanislav se svým spolužákem Svatoplukem se systematicky scházejí sudou středu. Sedávají spolu svorně se sklenicí Staropramenu. „Spolkneme sousto,“ sděluje Standa sympatické servírce Soně.„Samozřejmě, synci. Svíčkovou, segedín, smažený sýr, sekanou, salám, syrečky, slanečky, sardinky?“ „Sekanou se salátem,“ stručně sděluje Standa. Servíruje se slíbená strava. Sváťa soustředěně sleduje spoutané silikony svůdně skloněné servírky.Standa se Sváťou spolkli sousto, svlažili se, servírka Soňa sčítá.Suma sumárum: sekaná, salát, sedm studených Staropramenů, sedm slivovic, svařák se skořicí, Sparty. Slušná sestava. Spíše smrtící směsice. Snáší se soumrak, stmívá se. Sokolíci scházejí se schodů. Sledují sypající se sníh, snaží se skrýt studenému severáku. Solidně sťatý Standa, spatřiv stranou stojící stříbrné Suzuki Swift, spřádá slibnou sněhovou story.„Sedej, svezeme se!“Sváťa sedá, Standa startuje svěřený stroj svého strýce Slávka. Suzuki svižně sviští skoro stovkou. Sněží stále silněji. Stěrače sotva stačí stírat sníh. Svažitá silnice se stáčí serpentinami. Suzuki se sune smykem.

„Sakrááá!“Standa se snaží srovnat smýkající se Suzuki správným směrem. Srovnání smyku se stává stále složitějším. „Stůj!“ sípe sinalý Sváťa, „seru strachy! Spletl sis Swifta se Subaru!?“

„Sssrabe!“ sykne Standa. „Seber se!“ siláckými slovy sekýruje Sváťu. „Sleduj správnej soutěžáckej styl!“Suzuki se stává svéhlavými saněmi. Svižně sjíždí strmou strání, sráží sochu Svatého Sarkandera, sviští slívovým sadem se stovkami stromků, stává se strategickou střelou. Stopa se stáčí směrem selské stavení se solidní stodolou, sýpkou, seníkem, stohem staré shnilé slámy, slepičárnou se spoustou slepic. Sněhem skrytá skruž staré studny spásonosně sráží směr stříbrného Swiftu stranou. Suzuki sestřeluje solitérně stojícího statného sněhuláka se slaměným smetákem, solidně splácaného syny sedláka Soumara se svými sestrami.Standovo sebevědomí se sype. Spolujezdec Sváťa sedí stále strnuleji, svěrače slábnou. Skutečně složitá, svízelná situace skončila silně slyšitelným setkáním se statným stoletým smrkem. Stříbrné Suzuki Swift stojí. Sláva! Spolujezdec Sváťa skučí, snaží se skrýt, stydlivě se sune stranou. Stahuje si své slepené slipy. Super situace. Skvělá sranda skončila.

Standa smutně sbírá separované součásti sešrotovaného Suzuki svého strýce Slávka. Smůla.

Sorry, strejdo."