Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
21.6.: Muž a žena z Třeště vyráběli a prodávali pervitin, skončili s pouty na rukou

20.6.: Z policejního deníku: vandal posprejoval lokomotivu; zloděj v obchodě byl dopaden; žena nadýchala téměř 3,5 promile

20.6.: Výměnu řidičských průkazů urychlí bankovní identita, jen na Vysočině si je musí do konce roku vyměnit patnáct tisíc lidí

20.6.: Vzpomínka na betlémáře, malíře a kapelníka Josefa Lišku v jeho rodné Třešti

20.6.: Svatojánská noc na Michalově statku

20.6.: Pouť ke kostelíku svatého Jana Křtitele s jihlavskými havířky

20.6.: Policisté na dálnici D1 kontrolovali zaparkovaná nákladní auta, zadokumentovali čtyřiatřicet přestupků

20.6.: Pobyt na přírodní terase pacientům v novoměstské nemocnici svědčí. Často ani nechtějí domů

20.6.: Na silnici I/37 mezi obcemi Rousměrov a Laštovičky zemřel při nehodě řidič osobního auta

20.6.: Krajské volby budou 20. - 21. září, kandidátní listiny do zastupitelstev lze podávat do 16. července

20.6.: Bratry, kteří mají na Žďársku na svědomí vloupání a krádeže, policisté dopadli

19.6.: Zraněný muž, který ležel na hradebním parkánu v Jihlavě, nadýchal přes čtyři promile

19.6.: Z policejního deníku: zloděj ukradl ze stavební buňky nářadí za 150 tisíc; zloděj ukradl z garáže elektrokolo

19.6.: Výstava Otisky Staré Říše, Zdeněk Řezníček a jeho přátelství s Josefem Florianem a Bohuslavem Reynkem v zámeckých konírnách v Třebíči

19.6.: Vodní ráj v Jihlavě zahájí letní sezonu v sobotu 22. června, důvodem zpoždění je výstavba krytého plaveckého bazénu. Lidé se opět mohou těšit na Beachvolejbalové a sportovní léto

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Tajemná zahrada a její zakladatel
Sdílet článek
V místech budovy bývalého okresního úřadu v Jihlavě v Tolstého ulici vedle dnešního kina Sokol se ještě v 30. letech 20. století nacházela zahrada obehnaná zdí. Tajemný kout v centru Jihlavy, do jehož útrob se jen málokomu podařilo proniknout. Zahrada lidumila a osvíceného jihlavského lékaře, doktora Leopolda Fritze.
image-1
Zahrada v tehdejší Rámové ulici, později Soukenické a dnes Tolstého patřila přes svůj dodnes nedoceněný význam odedávna mezi nejméně známá místa v Jihlavě. I proto asi také byl tento prostor - obehnaný vysokou zdí - opřádán mnohdy až romantickými legendami. Nositelem největšího tajemství byl přitom právě zahradní domek. Do Tolstého ulice byla obrácena jen tři okna. Všechna ostatní směřovala do zahrady včetně dřevěné pavlače, pod níž měl doktor Fritz vybudován malý skleníček.

Přízemí tajemného zahradního domku tvořila místnost sklenutá do kříže a několik menších světniček ne nepodobným žalářním celám. V prvním patře byly prosté místnosti s dřevěnými stropy. Pod budovou samotnou byl důkladný sklep. Odtud severozápadním směrem směřovala kamsi na Špitálské předměstí podzemní chodba.

Ve starých mapách Jihlavy toto místo neslo název Jesuiten Garten - tedy jesuitská zahrada a prokazatelně bylo v majetku jesuitského řádu od svatého Ignáce. Jesuité mohli tento pozemek využívat skutečně jako zahradu ke svým duchovním cvičením. V domku patrně přebývali i někteří zaměstnanci řádu, mezi nimiž byla řada malířů a sochařů. Těm velká místnost v přízemí domku pak zřejmě sloužila jako ateliér.

Doktor Fritz tento domek i se zahradou koupil v dražbě v květnu roku 1849 za 1300 zlatých. . Od té doby se stala tato zahrada jeho velikou láskou. Milovník přírody a zkušený znalec květeny doktor Fritz zde vypěstoval jinde v kraji nevídané zvláštnosti a vzácné dřeviny.
Kromě jiného ve Fritzově zahradě rostly liliovníky, japonské kdoule, obrovité thuje či borovice vejmutovka. Velkou vzácností zahrady byly kultovní japonské stromy Ginkgo či asijská katalpa trubačovitá. Rostly zde i zvláštní břízy s velkými lupeny, cedry, vzácné javory a duby. V nitru zahrady se také ukrýval stopadesátiletý tis a ohromná americká líska.

Toto magické místo uprostřed Jihlavy bychom dnes již zde hledali marně. Vzácná zahrada byla nevratně porušena při budování Sokolovny a kina ve 30. letech a dílo zkázy pak dokonala stavba bývalého sídla komunistické strany v letech sedmdesátých.

A právě dnes si připomínáme výročí odchodu zakladatele této tajemné zahrady - lékaře, čestného občana Jihlavy, nositele rytířského řádu Františka Josefa a spoluzakladatele Ústředního hřbitova, na jehož bráně dodnes můžeme číst jeho latinský vzkaz všem následujícím generacím Jihlavanů, tedy i nám:

„V Kristu zemřeli, skrze Krista radostně vstanou“.

MUDr. Leopold Fritz umírá v Jihlavě ve věku 82 let dne 2. srpna roku 1895.
Leo ŠVANČARA
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je pátek 21. červen
(8. červen kalendáře iuliánského)
• 2024 rok křesťanského letopočtu
• 7513 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 21. 6.:
Pondělí po neděli čtvrté po Svatém Duchu Sv. Aloise Gonzagy, vyznavače
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 8. 6. (21. 6.):
14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .


  Nejnovější:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: