Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
4.10.: Řidič osobního auta utrpěl při nehodě nedaleko Třebíče zranění

4.10.: Papuče symbolizují domov - místo, kde si většina lidí přeje dožít

4.10.: Do Jihlavy míří nejlepší mladí operní pěvci z několika zemí světa

3.10.: ČEZ zahájil odstávku třetího výrobního bloku Dukovany pro výměnu paliva

3.10.: Zoo Jihlava zve na zajímavé besedy i na soutěž

3.10.: Z policejního deníku: recidivistka v podmínce kradla v obchodě; opilý agresivní muž skončil na záchytce

3.10.: Výstava výtvarných prací ze soutěže uspořádané k 150. výročí narození Jaroslava Panušky v havlíčkobrodské galerii

3.10.: V Jihlavě chirurgové nabízejí možnost sádry na koupání

3.10.: Týden knihoven v Jihlavě: Čtenářská amnestie i přednáška o Arktidě

3.10.: Třebíč v příštích čtyřech letech povede koalice složená z ANO, Pro Třebíč a KDU-ČSL

3.10.: Oslava svatého Martina v Jihlavě: Bohatý program se z náměstí rozšíří i do okolních ulic a parku

3.10.: Dva muži se vloupali do chaty u Rovné na Žďársku, poznáte je z fotografie?

2.10.: Z policejního deníku: ve Žďáře nad Sázavou zemřela po střetu s vlakem žena

2.10.: Monika, nejmenší žena Česka, měří třiadevadesát centimetrů

1.10.: V novoměstské nemocnici se starají nejen o tělo, ale také o duši

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Láska, která přežila smrt o 13 let
Sdílet článek
Na počátku 16. století byl majitelem pernštejnského panství Jan z Pernštejna. Když tento šlechtic kolem roku 1526 ovdověl, oženil se podruhé s urozenou paní, Hedvikou se Šelmberka. Tato druhá láska pana Jana a jeho ženy Hedviky nakonec byla natolik silná, že přežila i jejich smrt...
image-1
Manželé měli během osmiletého manželství celkem čtyři děti, ovšem po posledním porodu, roku 1535, Hedvika ze Šelmberka zemřela.
Jan z Pernštejna se v hlubokém zármutku nad smrtí milované ženy rozhodl, že tělo jeho manželky samo - tedy bez jeho vlastních ostatků - do hrobu nepůjde.
Přikázal, že on a paní Hedvika budou mít pohřeb jen a jedině společně. Protože však pan Jan byl dosud živ, nemohlo být tedy tělo jeho manželky pohřbeno, a muselo být zatím nabalsamováno. Paní Hedvika byla následně oblečena v běžný plesový šat - nikoli však v pohřební oděv - a byla uložena prý "jako živá" do pro tento účel speciálně zhotovené rakve...
Skleněná rakev s paní Hedvikou byla následně zavěšena od stropu na řetězy v románském kostelíku v Černvíru, aby se nedotýkala země a aby tak vlastně nedošlo k pohřbu. Zde pak měla nebožka čekat, zavěšena v chrámové lodi, živému manželu na očích, až ji bude na věčnost následovat právě on.
Paní Hedvika i pan Jan se však setkání v záhrobí dočkali až po dlouhých třinácti letech, když Jan z Pernštejna zemřel až teprve v říjnu roku 1548 na svém zámku v Hrušovanech.
Teprve poté pak byla rakev s paní Hedvikou sňata z řetězů, balsamovaná nebožka vyňata z rakve a převlečena do pohřebního roucha. Následně bylo tělo vloženo do rakve olověné a převezeno do Doubravníku, kde se na oba manželé opět po 13 letech setkali ve společném pohřebním průvodu do hrobky v doubravnickém kostele.
A tento kuriosní společný pohřeb dvou manželů - Jana z Pernštejna a Hedviky z Šelmberka - jejichž láska přečkala smrt o 13 let, se konal právě přesně před 470 lety, 12. října roku 1548!
Leo ŠVANČARA
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je úterý 4. říjen
(21. září kalendáře iuliánského)
• 2022 rok křesťanského letopočtu
• 7511 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 4. 10.:
Pondělí po neděli devatenácté po Svatém Duchu Sv. Františka, vyznavače
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 21. 9. (4. 10.):
14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .


  Nejnovější:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: