Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
20.10.: Jihlavská nemocnice mění kotelnu; opravy budou stát desítky milionů

20.10.: Hasiče z Jaderné elektrárny Dukovany, Jihomoravského kraje a Vysočiny prověří 125 vysoká chladicí věž

19.10.: Z policejního deníku: vandal poničil auto, škoda je 50 tisíc; agresivní opilci skončili na záchytce

19.10.: V léčebně dlouhodobě nemocných v Moravských Budějovicích mají pacienti k dispozici sedm nových polohovatelných lůžek

19.10.: V Budišově srazil vlak osobní auto, při nehodě nebyl nikdo zraněn

19.10.: Prohlášení Institutu Václava Klause k útokům paní Leyenové na Polsko

19.10.: Nejvíce nelegálních zaměstnanců pracovalo na Vysočině

19.10.: Na Vysočině bude ve čtvrtek foukat silný vítr, meteorologové vydali varování

18.10.: Český den s českými vlajkami Naše zem a my všichni s ní máme svátek! Vyvěsme vlajky! Důvodů k tomu to učinit je nemálo

18.10.: Zažijte strašidelnou noční prohlídku táborské zoologické zahrady

18.10.: Z policejního deníku: recidivista kradl v obchodě; opilci skončili na záchytce

18.10.: Výstavu Cvrčci ze sna v jihlavské galerii doprovodí workshop i projekce filmu Pouštní světla

18.10.: U Kozlova na Žďársku havarovala tři auta, dva lidé utrpěli zranění

18.10.: Senioři nezahálí; v klubu Archa tisknou třeba barevné ubrusy, pracují s hlínou a dekorují keramiku

18.10.: První vinobraní jaderné vinice přineslo přes 700 kilo hroznů

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Jihlavský mučedník a patron kuřáků tabáku, Augustin Ignác Strobach
Sdílet článek
Jihlavský rodák, misionář – světec a mučedník. P. Augustin Ignác Strobach (1646-1684). Budoucí světec se narodil jihlavskému měšťanu Janu Strobachovi v ulici Matky Boží dne 12. března roku 1646 a hned téhož dne byl u svatého Jakuba pokřtěn jmény svatých Augustina a Ignáce.
image-1
Jméno svatého Ignáce z Loyoly si vyžádala matka Markéta proto, že na přímluvu právě tohoto světce šťastně porodila tohoto svého druhého syna. A syn Augustin Ignác už od dětství měl oba světce ve veliké úctě a denně se k nim modlil. Jak praví dobová svědectví, dokonce, když jej někdo požádal ve jménu sv. Ignáce o cokoli, hoch se snažil to co mu síly stačily splnit.
Toho často zneužívali jeho spolužáci v jihlavské jesuitské koleji, kde studoval, a mnohokráte jej jménem sv. Ignáce poprosili, aby za ně uklízel klášterní chodby či vynášel smetí, což také Augustin prý trpělivě vždy udělal. Stal se jesuitou, poté knězem a po studiích vyučoval na mnoha místech Čech a Moravy.
V roce 1681 byl vyslán řádem na misijní cestu do zámoří, až nakonec zakotvil na Mariánských ostrovech v Tichomoří. Zde byl Augustin Strobach mimořádně úspěšný, když se mu podařilo postupně vzdělat, naučit číst a psát a nakonec i pokřtít přes tisíc místních obyvatel.
Jak sám uváděl, největším pomocníkem ve vyučování víry a evangelia mu byl kuřlavý tabák, bez kterého záhy světec neudělal krok – stále měl při sobě váček s tabákem - a dýmka se stala jeho neoddělitelnou rekvisitou. „U zdejších Indů víra pravá netoliko sluchem, ale i ústy, ba i nosem, jim vchází do srdcí“ chválil tabák jihlavský otec Augustin ve svých dopisech domů.
Založil na ostrově sv. Anny křesťanskou osadu, ale poté, při povstání místního kmene Čamorů proti Španělům, byl rozlícenými povstalci zabit, po předchozím trýznivém mučení. Ostatky mučedníka byly později španělskými jesuity převezeny zpět do Jihlavy a po zrušení jihlavského jesuitského kláštera unikly zničení za císaře Josefa II. - nepřítele úcty ke světcům – až na Svatou Horu u Příbrami.
A teprve po stoletém exilu se opět světcovy kosti v létě roku 1884 opět mohly vrátit do rodné Jihlavy. Ve výroční den svého umučení (27. srpna) pro církev Kristovu byl Augustin Ignác Strobach, za hlaholu zvonů slavně v dlouhém průvodu kněží, uložen do chrámu svatého Ignáce.
A ostatky našeho jihlavského mučedníka, patrona nás, kuřáků tabáku, jsou v Jihlavě dodnes. Odpočívají tiše uloženy v sakristii chrámu sv. Ignáce, v barokní skříni (viz foto).
A proto i dnes můžeme ocitovat prosbu, která zazněla při ukládání ostatků našeho městského světce v onom roce 1884: „Kéž zalíbí se Hospodinu oslaviti věrného sluhu svého - a učiniti jej u svého Trůnu přímluvcem za rodné město své, diecesi i otčinu!“
Leo ŠVANČARA
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je středa 20. říjen
(7. říjen kalendáře iuliánského)
• 2021 rok křesťanského letopočtu
• 7510 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 20. 10.:
Středa po neděli dvacáté prvé po Svatém Duchu Sv. Jana Kancia, vyznavače Sv. Vendelína, opata
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 7. 10. (20. 10.):
14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .


  Nejnovější:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: