Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
23.1.: Řidiči bez dokladů a pod vlivem alkoholu stále usedají za volant

23.1.: V jihlavské nemocnici začala oprava stravovacího provozu a přišly změny pro pacienty

23.1.: U Studence na Třebíčsku zemřel po nárazu do stromu řidič osobního auta

23.1.: Nestůjte fronty! Využijte aktualizované online objednávky nově na ekonomickém odboru a živnostenském úřadě

23.1.: Na Českém mlýně v Jihlavě se bude sáňkovat a běžkovat, vyjde-li počasí, bude se zasněžovat již o víkendu

23.1.: Město Jihlava vyjadřuje solidaritu s obyvateli čínského města Wuhan zasaženého koronavirem

23.1.: Mladí lidé v Telči vyjádřili svůj pohled na svět ve fotografiích

23.1.: Ministerstvo zemědělství umožní aplikaci jedu proti hrabošům na povrch půdy; ornitologové upozorňují na nebezpečí

23.1.: Dudáctví na Vysočině bylo zapsáno na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury

22.1.: Řidič turistického vláčku, který v létě 2018 zabil na Šiklově mlýně chlapce, dostal podmínku

22.1.: Žena ve Velkém Meziříčí nadýchala 2,99 promile, skončila na záchytce

22.1.: Výstava Umění knihvazačů na zámku pánů z Říčan v Pelhřimově

22.1.: Vodní ráj v Jihlavě loni navštívilo více než 164 tisíc lidí

22.1.: V Pavlově se léčí vzácný sokol stěhovavý

22.1.: Prázdniny v Jihlavě budou o dva dny delší, děti budou poslední dva červnové dny už doma

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

Vzpomínka na Bosého Laca

Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

Zloděj od svatého Jana…

Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Jak leutnanta Horskeho na jihlavském hřbitově jeho osud dostihl
Sdílet článek
Můj děda František mi často za mého dětství vyprávěl své zážitky ze světové války, v níž strávil na frontě nakonec celých šest roků. Nuže, o jeden z nich se s vámi dnes podělím...
image-1
Když dědeček nuceně na základě mobilisace narukoval, v létě roku 1914, tak prý „připadl“ do roty leutnantovi (poručíkovi) Horskemu. A tento oficír byl velmi tvrdý člověk. Rotu mého dědečka denně honil po cvičišti za dnešním Domem zdraví až do úmoru tak, že mnozí z mladých mužů padali únavou a když přišel podzim, mnohým v bahně cvičiště omrzly prsty na rukou i na nohou.
Na dědečkově rotě byl jeden chlapík, prý odněkud od Bohdalova, který velmi těžko snášel leutnantovo zacházení. A tak se prý jednoho dne oficírovi postavil.
„Zacházíte s námi hůře než s dobytkem, pane poručíku, a já, všemu uvyklý sedlácký syn, vám říkám do očí, že nejsme vaši otroci“, řekl prý do očí Horskemu ten vojín.
Horski se rozzuřil a jak děda líčil, na toho vojína si následně zasedl. Mučil jej nočními buzeními, poplachy, jeho jediného si vytahoval z postele a nechal jej stát samotného v pozoru na buzeráku v dnešním parkovišti Velkých kasáren až do rána - a pak mu vyčinil, že nemá srované věci k rannímu pochodu...
A nebohý mladík během podzimních chladných dnů roku 1914 prochladl, dostal zápal plic a nakonec zemřel do pěti dnů na prudké souchotiny.
„Toho šmejda jsem c. a k. armádu konečně zbavil“, chlubil se poručík Horski v casinu svým kolegům.
Jenže ti pro jeho krutost pochopení neměli. Ošklivilo se jim jeho primitivní jednání a nakonec si od svého kolegy sami v důstojnickém casinu sami odsedali. „Hans, ty se raději vůbec k tomu nevracej. Máš ho na svědomí, ty zbabělče“, řekl mu jednoho večera v důstojnickém casinu jeho kolega, poručík Wolf.
A Horski se rozzuřil: „Jdu na hřbitov na jeho hrob a s chutí zabodnu šavli do jeho hrobu. A sám on ať dá znamení, zda jsem já vinen“, zařval opilý poručík v zlostném záchvatu.
A kolega Wolf, také již přiopilý, jej v tu chvíli furiantsky vyzval: „To neuděláš, jsi zbabělec!“
Horski si poručil láhev koňaku a vydal se v říjnové noci z casina přímo na hřbitov.
Dopotácel se k hrobu vojína, jehož umučil, a zde nad čerstvým rovem zpupně zařval: „Kde jsi, ty darebáku. Jestli nesu na tvé smrti vinu, zastav mne!“
A zabodl důstojnickou šavli do nově navršeného vojenského hrobu.
A v tu chvíli cítil, jak ruka mrtvého jej chytla za dlouhý důstojnický kabát a on se od hrobu odtrhnou nemůže...
A tak přešla noc a ráno...
Našli poručíka Horskeho ležet na hrobě vojína, kterého měl na svědomí, mrtvého, zšedivělého a se strhanou tváří.
Horski si přibodl svou šavlí kabát k hlíně hrobu a v domnění, že jej drží jeho mrtvý vojín, do rána skonal.
Vím dodnes i číslo toho hrobu na jihlavském hřbitově. Ale co to komu dnes řekne?
Jen příběh zůstal – dávný, před sto lety prožitý...
Leo ŠVANČARA
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je čtvrtek 23. leden
(10. leden kalendáře iuliánského)
• 2020 rok křesťanského letopočtu
• 7509 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 23. 1.:
Čtvrtek po neděli druhé po Zjevení Páně Sv. Rajmunda z Penafortu, vyznavače
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 10. 1. (23. 1.):
Svt. Řehoř Nišský; svt. Theofan Zátvornik

  Další legendy:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: