Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
6.7.: V klášteře v Nové Říši byl otevřen třetí prohlídkový okruh, ukazuje klášterní klenoty i unikátní předměty z hrobů měšťanů

6.7.: V Třebíči v rybníce Kuchyňka utonul osmnáctiletý mladík

6.7.: Na Vysočině začalo opatření Bezpečně u vody; policejní kontroly na Dalešické přehradě a v jejím okolí potrvají celé léto

5.7.: Život jedné louky ve fotografiích Karly Nixové v Bítově - Kopaninkách

5.7.: Ve Větrném Jeníkově onemocněl muž koronavirem, další lidé mají příznaky nemoci

5.7.: V Jihlavě u Lyžaře boural motocyklista na Simsonu, utrpěl lehké zranění

5.7.: Opilý cyklista musel dojít domů po svých, hrozí mu pokuta až 50 tisíc korun

4.7.: Třicetiletému muži z Třebíčska hrozí za krádež horského kola až osm let vězení

4.7.: Portréty zvířat v jihlavské muzejní kavárně

4.7.: Kostel svatého Jakuba Většího v Jihlavě bojuje o cenu Patrimonium

4.7.: Hrníčky z terapeutické dílny rozšiřují sortiment dárkových předmětů v turistickém informačním centru v Ledči nad Sázavou

3.7.: Třináctiletá dívka, která vylezla jihlavském nádraží na vagon, zemřela

3.7.: Recidivistka si v obchodě schovala do kapsy kosmetiku a nezaplatila

3.7.: Kadeřnický kurs pro odsouzené ve věznici ve Světlé nad Sázavou pokračuje, závěrečné zkoušky je čekají v září

3.7.: Jiří Suchý bude v Pelhřimově uveden do Rekordmanské síně slávy

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

Vzpomínka na Bosého Laca

Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

Zloděj od svatého Jana…

Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Jak leutnanta Horskeho na jihlavském hřbitově jeho osud dostihl
Sdílet článek
Můj děda František mi často za mého dětství vyprávěl své zážitky ze světové války, v níž strávil na frontě nakonec celých šest roků. Nuže, o jeden z nich se s vámi dnes podělím...
image-1
Když dědeček nuceně na základě mobilisace narukoval, v létě roku 1914, tak prý „připadl“ do roty leutnantovi (poručíkovi) Horskemu. A tento oficír byl velmi tvrdý člověk. Rotu mého dědečka denně honil po cvičišti za dnešním Domem zdraví až do úmoru tak, že mnozí z mladých mužů padali únavou a když přišel podzim, mnohým v bahně cvičiště omrzly prsty na rukou i na nohou.
Na dědečkově rotě byl jeden chlapík, prý odněkud od Bohdalova, který velmi těžko snášel leutnantovo zacházení. A tak se prý jednoho dne oficírovi postavil.
„Zacházíte s námi hůře než s dobytkem, pane poručíku, a já, všemu uvyklý sedlácký syn, vám říkám do očí, že nejsme vaši otroci“, řekl prý do očí Horskemu ten vojín.
Horski se rozzuřil a jak děda líčil, na toho vojína si následně zasedl. Mučil jej nočními buzeními, poplachy, jeho jediného si vytahoval z postele a nechal jej stát samotného v pozoru na buzeráku v dnešním parkovišti Velkých kasáren až do rána - a pak mu vyčinil, že nemá srované věci k rannímu pochodu...
A nebohý mladík během podzimních chladných dnů roku 1914 prochladl, dostal zápal plic a nakonec zemřel do pěti dnů na prudké souchotiny.
„Toho šmejda jsem c. a k. armádu konečně zbavil“, chlubil se poručík Horski v casinu svým kolegům.
Jenže ti pro jeho krutost pochopení neměli. Ošklivilo se jim jeho primitivní jednání a nakonec si od svého kolegy sami v důstojnickém casinu sami odsedali. „Hans, ty se raději vůbec k tomu nevracej. Máš ho na svědomí, ty zbabělče“, řekl mu jednoho večera v důstojnickém casinu jeho kolega, poručík Wolf.
A Horski se rozzuřil: „Jdu na hřbitov na jeho hrob a s chutí zabodnu šavli do jeho hrobu. A sám on ať dá znamení, zda jsem já vinen“, zařval opilý poručík v zlostném záchvatu.
A kolega Wolf, také již přiopilý, jej v tu chvíli furiantsky vyzval: „To neuděláš, jsi zbabělec!“
Horski si poručil láhev koňaku a vydal se v říjnové noci z casina přímo na hřbitov.
Dopotácel se k hrobu vojína, jehož umučil, a zde nad čerstvým rovem zpupně zařval: „Kde jsi, ty darebáku. Jestli nesu na tvé smrti vinu, zastav mne!“
A zabodl důstojnickou šavli do nově navršeného vojenského hrobu.
A v tu chvíli cítil, jak ruka mrtvého jej chytla za dlouhý důstojnický kabát a on se od hrobu odtrhnou nemůže...
A tak přešla noc a ráno...
Našli poručíka Horskeho ležet na hrobě vojína, kterého měl na svědomí, mrtvého, zšedivělého a se strhanou tváří.
Horski si přibodl svou šavlí kabát k hlíně hrobu a v domnění, že jej drží jeho mrtvý vojín, do rána skonal.
Vím dodnes i číslo toho hrobu na jihlavském hřbitově. Ale co to komu dnes řekne?
Jen příběh zůstal – dávný, před sto lety prožitý...
Leo ŠVANČARA
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je úterý 7. červenec
(24. červen kalendáře iuliánského)
• 2020 rok křesťanského letopočtu
• 7509 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 7. 7.:
Úterý po neděli páté po Svatém Duchu Památka všech svatých Papežů
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 24. 6. (7. 7.):
14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .


  Nejnovější:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: