Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
18.1.: Život mezi ortodoxními židy; třebíčská fotografka pronikla do uzavřené komunity v Jeruzalémě

18.1.: Studenti novoměstského gymnázia se podílejí na budoucí podobě nového dětského oddělení

18.1.: Renesance sekce České nukleární společnosti „Ženy v jádře“ započala v Třebíči

18.1.: Pozorování úplného zatmění Měsíce 21. ledna 2019 od 4.33 hodin z jihlavské brány

18.1.: Krajská správa a údržba silnic Vysočiny: Nastala nutnost doplnění posypu ve skladech

18.1.: Desatero pro řidiče pro zimní cesty Vysočinou

18.1.: Bez domácího mazlíčka si neumí život představit 56 % obyvatel Vysočiny

17.1.: V Zadní synagoze v Třebíči představí výstavu Proměny třebíčské židovské čtvrti

17.1.: Posledním dnem pro podání přiznání k dani silniční za rok 2018 je 31. leden 2019

17.1.: Na autobusovém nádraží v Třebíči probíhá rekonstrukce toalet

17.1.: Město připravuje revitalizaci okolí viaduktu

16.1.: „Masaryk“ se cestou do Brna zastavil v Pelhřimově

16.1.: Válečné hroby nyní i v chytrém telefonu

16.1.: V jihlavském muzeu bude otevřena výstava s titulem Kočárky babičky Boženky

16.1.: V Třebíči v neděli vystoupí dechová hudba Straňanka ze Strání

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
8) Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

7) Zloděj od svatého Jana…

6) Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

5) Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

4) Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

3) Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

2) Kalamita na lince A

1) Děda, jehož se Husák bál

Dřevěné mlýny, Bedřichov

Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

O psím životě trochu jinak
Sdílet článek
Kdo hledá, najde. A kdo nehledá, najde občas také. Jde o náhodu. V našem případě o nález kovové psí známky s nápisem IGLAU, letopočtem 1891 a číslem 89. Náš nálezce nelenil a napsal do jihlavského archivu. Vyplatilo se. Z dochovaných písemností hospodářské správy města Jihlavy se mu dostalo informace, že známka patřila světle hnědému mopslíkovi jménem Glockl, jehož majitelkou byla paní Antonia Fortelka z Leupoldovy, dnes Husovy ulice. K nálezu známky došlo někde na poli východně od města.
image-1
A co čert nechtěl, na opačné straně Jihlavy byla jiným náhodným nálezcem objevena na oranici další psí známka. I tady měl nálezce štěstí. Známka byla vydána rovněž roku 1891 a opatřena číslem 38. Šlo o stavěcího psa, hnědého ohaře jménem LORD, patřícího Emanuelu Engelovi z Farní ulice č.2. Snad jenom pro zajímavost, spolu s panem Engelem bydlel v domě jeho bratr Johann a ten vlastnil pro změnu černého ratlíka jménem ZWICKI.
Dávky ze psů se platily v Jihlavě už ve druhé polovině 19. století. Jediný dochovaný soupis Hundessteüer - Einhebungs Journal z roku 1891 evidoval tehdy 452 vydaných známek pro pejsky všech možných plemen. Roční poplatek činil 1 a 2 zlaté a při ztrátě známky majitel psa obdržel novou s novým číslem za 20 feniků. Ročně se tehdy vybralo 776,80 zlatých. Nejčastěji užívaná jména byla Hector, Lord, Nero, Puffi, Affi, Fido, Flock, Blek, Lyon, Bello, Caro, Jessi, Lili, Pluto, Cäser a Tiger. Na seznamu převládají ratlíci, ale objevuje se i pudl, mopslík, špic, pinč a vyjíměčně bernardýn a doga. Tu vlastnil pan Franz Walla a jmenovala se Mira. Někteří majitelé uvedli místo rasy, že jde o psa řeznického, tažného, hlídacího nebo honícího či mysliveckého.
Další dochované seznamy pocházejí z let 1921 a 1922. Tehdy činil roční poplatek za psa domácího 50 Kč a ostatní platili 80 Kč. V roce 1921 bylo registrováno ve městě 394 a v roce 1922 celkem 423 psů. Nejčastěji se objevují ratlíci, špicové, pinčové, fexteriéři, dobrmani, boxeři a kokršpaněl Rigo, kterého vlastnil obchodník pak Alfred Grünfeld. A samozřejmě psi lovečtí a dva policejní, Suk a Alik, u pana Johanna Hauska. Za připomínku stojí špic pana Ignáce Janků jménem Brouček a pejsek stejného jména u obchodníka pana Maxe Laufera na náměstí v Jihlavě. Pan farář od sv. Jakuba, Kristian Honsig, měl černobílého mazlíka Rolfa a známý jihlavský kavárník pan Rudolf Simader měl šedého pinče Elmé, zatím co český továrník pan Johann Nepomuk Heimrich měl černého Brocka a hnědého Cäsera. Jinak na začátku dvacátých let 20. století převládala jména Nero, Lux, Rigo, Nelli, Tiger, Lord, Fritz, Waldi, Flock, Fleck, Rolf, Flora, Brock, Fida, Bubi, Terry, Sultan, Rex, Tobi a Hary.
A pár zajímavostí na závěr. Továrník Richard Spitzer v Křížové ulici měl černého vlčáka Neeo, továrník Alois Rotter v ulici Matky Boží měl bílého foxteriéra Sherri, manželka hoteliéra Froni Schulzová si držela v Grandhotelu ratlíka Joli a advokát Max Meisl v Palackého ulici měl hnědého ochránce jménem Harry. Známý lékař a oční specialista MUDr. Max Bondi měl hnědého pejska Trik a stejně známý kamnář Gustav Pereles v Židovské ulice měl bílého špice Bubi a klempířský mistr Robert Kohnstein v ulici Matky Boží se mohl pochlubit buldokem Nurl. Pan továrník Otto Adam si držel ve své krásné vilce ve Vrchlického ulici 10 pejska jménem Tiger.
Závěr by mohl patřit pestré přehlídce výrobců psích známek. Lahůdka nejen pro oči, ale především pro majitele psích miláčků. To se to vyšlapovalo pejskům po Jihlavě, Žďáře nad Sázavou, Znojmě či Budapešti a ještě mnohem dál. Zatím co jihlavský archiv pečuje o písemnosti týkající se pejsků a má několik vzorníků psích známek z let 1896-1916, poměrně velkou sbírku jihlavských psích známek vlastní Muzeum Vysočiny v Jihlavě. A hned je tady námět na malou výstavku.
Ladislav VILÍMEK
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je sobota 19. leden
(6. leden kalendáře iuliánského)
• 2019 rok křesťanského letopočtu
• 7508 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 19. 1.:
Sobota po neděli první po Zjevení Páně Sv. Maria, Marty, Audifaxe a Abacha, mučedníků
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 6. 1. (19. 1.):
14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .


  Nejnovější:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: