Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
30.7.: Z policejního deníku: agresivní opilá žena skončila na záchytce; opilý cyklista havaroval; opilý řidič skončil na záchytce

30.7.: V Jiráskově ulici v Jihlavě panuje ohnivé léto

30.7.: V Budkově na Třebíčsku se v neděli rozhlaholí nové zvony

30.7.: Nosál z táborské zoo si s ošetřovateli hraje na schovávanou

30.7.: Ludus Musicus vystoupí v prostorách hradu Lipnice nad Sázavou s renesanční a gotickou hudbou

29.7.: Zámečtí hasiči ve Žďáře nad Sázavou oslaví stopětatřicáté narozeniny

29.7.: Zemřel herec Miroslav Kaman, esenbák z filmu Pelíšky

29.7.: Z policejního deníku: hledaný muž putoval do vězení; krádež autorádia; za volantem bez řidičáku a pod vlivem alkoholu

29.7.: Václav Klaus podal Městskému soudu v Praze žalobu na Ministerstvo zdravotnictví

29.7.: Světská pouť letos ve Žďáře nad Sázavou nebude

29.7.: Spatřit mývala z táborské zoo je mimořádný zážitek

29.7.: Silničáři opraví vozovku I/19 v Pohledu, uzavírka v obci bude pokračovat po celou dobu rekonstrukce

29.7.: Malá odpočívka Studený na 70. kilometru dálnice D1 ve směru na Brno již slouží řidičům

29.7.: Jihlavští policisté žádají veřejnost o spolupráci. Znáte muže z fotografie?

29.7.: Děd a vnuk vytvořili rekord, štafetově složili hlavolam v žárovce

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Budou žít?
Sdílet článek
Kromě památek se sdružení Zelené srdce stále věnuje i ochraně ohrožených druhů. Jedním z nich je sova pálená. Kdysi patřila mezi poměrně běžné ptáky a pro svůj život v lidských sídlech se o ní vyprávělo množství pověr. Věřilo se, že usmrcená sova přitlučená na vrata od chléva uchrání dobytek uvnitř od zlých sil a uhranutí. Když šel za šera pocestný okolo hřbitova a z okénka márnice vylétl k obloze s chrčením šedý stín, říkalo se, že duše zemřelého opouští tento svět a odlétá do nebe. Dnes už víme, že to byla sova pálená, která vylétla z hnízda ve věžičce na večerní lov.
image-1
Velikostí lze srovnat sovu pálenou s holubem. Je nápadně pestře zbarvená v odstínech šedé až rezavé barvy, charakteristický je pro ni závoj srdčitého tvaru kolem očí. Ve dne sedí v tmavých koutech a na lov drobných hlodavců vylétá se západem slunce. Hlavními smysly, které ji pomáhají při vyhledávání kořisti jsou sluch a zrak. Mnoho lidí si myslí, že sovy ve dne nevidí, ale pravdou je, že vidí velice dobře. Od počátku února začíná tok, kdy se sovy ozývají těžko popsatelným chrčením a syčením. Dnes nejčastěji hnízdí v církevních a zemědělských budovách v tmavých zákoutích. Snůška bílých vajíček se pohybuje od čtyř do osmi, ale v době dostatku hlodavců může být vajíček i jedenáct a to i třikrát do roka. Potravu tvoří z 95% drobní hlodavci a proto je velice užitečná.

Největší ranou pro sovy pálené se stalo používání chemických přípravků k hubení hlodavců. Přiotrávený hlodavec je snadnou kořistí, bohužel však znamená smrt i pro svého lovce. Takto uhynuly stovky sov a z tohoto oslabení se při malém počtu hnízdících párů již nedokázala jejich početnost zvýšit na původní stav.

Dalším negativním faktorem je změna hospodaření a nedostatek vhodných hnízdišť. V minulosti byla u každého statku stodola, která představovala pro sovy možnost úkrytu a zásobárny kořisti pro zimní období. V moderních stodolách však často dochází k zasypání hnízd uskladněným krmivem a v posledních letech je hlavním nebezpečím pro hnízdící ptáky kuna skalní, jejíž přítomnost lze zjistit takřka ve všech objektech. Na dalších tradičních hnízdištích v církevních objektech došlo k hromadnému neprodyšnému uzavírání proti vnikání zdivočelých domácích holubů. Mnohdy byly při těchto opatřeních zavřeny i hnízdící sovy, které uhynuly hlady.

Snaha o setkání s těmito královnami noci mě postupně přivedla k poznání, že bez jejich aktivní ochrany nebudou za několik let tato setkání možná a tak vznikl projekt na ochranu sovy pálené nazvaný Budou žít ? V roce 1996 se myslelo, že na Vysočině sova pálená ještě ojediněle hnízdí, ale průzkumy zemědělských budov ukázaly, že je to mnohem horší. Na okrese Havlíčkův Brod není za posledních 15 let prokázáno žádné hnízdění. Na okrese Pelhřimov se hnízdění nepodařilo prokázat od roku 2006. Lepší je situace na okrese Kutná Hora, kde se této sově také věnujeme, kde hnízdí jednotlivé páry. Proto bylo rozmístěno v letech 1996 - 2001 po dohodě s majiteli zemědělských budov celkem 260 speciálních hnízdních budek zajištěných oplechováním proti vnikání kuny skalní. Vzhledem k nízké početnosti je však sovy obsazují pouze ojediněle.

Z důvodu posílení jejich počtu se v okolí Humpolce od roku 2000 do roku 2008 vypouštěly mladé sovy pálené z umělého odchovu zoologických zahrad a dalších chovatelů. Skupina mláďat se vypustí na uzavřenou půdu budovy, kde si nějakou dobu procvičují sovy létání a učí se lovit živé hlodavce. Po měsíčním a v případě zimy až šestiměsíčním pobytu se vypustí do volné přírody a po dobu osamostatnění se ještě přikrmují. Díky kroužkování jsou zprávy o některých vypuštěných sovách. Zatím největšího úspěchu se podařilo dosáhnout když díky vypouštění vznikl pár, který i zahnízdil a vyvedl jedno mládě, ale potom z neznámých příčin zmizel. Dnes už ve vypouštění nepokračujeme. Není to tím, že by nebylo co vypouštět, ale nemáme na to povolení.

Pro záchranu sova pálené děláme vše, co je v našich skromných silách. Předpokládáme, že na Vysočině hnízdí na každém okrese dva páry a to je strašně maličko pro její další přežití. Na okrese Kutná Hora to možná je lepší, ale kontroly budek ukazují, že i zde je sova vzácností. Mnohem hůře je na tom sýček obecný, který již z Vysočiny vymizel úplně.

Zdroj: zelenesrdce.cz
- red -
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je sobota 31. červenec
(18. červenec kalendáře iuliánského)
• 2021 rok křesťanského letopočtu
• 7510 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 31. 7.:
Sobota po neděli deváté po Svatém Duchu Sv. Ignáce, vyznavače
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 18. 7. (31. 7.):
14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .


  Nejnovější:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: