Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
20.4.: V jihlavském filmovém klubu v pondělí absurdní film o absurdní době a absurdních lidech Ztratili jsme Stalina

20.4.: Na hradě v Lipnici nad Sázavou připravují muzeum kachlů a novou expozici středověkého hradu

20.4.: Kvůli suchu hrozí v Česku požáry, nebezpečí zvýší čerstvý vítr, který má foukat v úterý a ve středu

20.4.: Krajina pouze pro člověka, nebo i pro čápy?

19.4.: Velikonoční jarmark občanského sdružení Sdílení na zámku v Telči

19.4.: Staročeské Velikonoce na Michalově statku v Pohledi

19.4.: Na dálnici D1 se srazila auta, tvoří se kolony; večer bude uzavřen EXIT 119 Velký Beranov až EXIT 134 Měřín

19.4.: Les v Podyjí není jen divoký, část se pravidelně udržuje

19.4.: Důležité upozornění o omezení průjezdu cyklostezky do Luk nad Jihlavou

19.4.: Dubnové požáry si vyžádaly již osm mrtvých a 71 zraněných

18.4.: Řidič opravoval defekt na nákladní soupravě, kterou však nezajistil a skončil pod koly vozu; zraněním podlehl

18.4.: Zemřela hraběnka Thamar Kinská ze Žďáru nad Sázavou

18.4.: Za pálení odpadů z demolice kravína a jejich netřídění dostal podnikatel dvě pokuty v celkové výši 200 tisíc korun

18.4.: Velikonoce na Veselém kopci

18.4.: V Kozlově hořela střecha hospodářského stavení, na místě zasahovalo osm jednotek hasičů

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
8) Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

7) Zloděj od svatého Jana…

6) Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

5) Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

4) Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

3) Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

2) Kalamita na lince A

1) Děda, jehož se Husák bál

Dřevěné mlýny, Bedřichov

Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Lítost básnického génia
Sdílet článek
Po náhlé smrti obou rodičů v roce 1890 Otokar Březina zcela proměnil své umělecké cíle - básníka přitahovaly otázky smyslu života, které se snažil osvětlit rozsáhlým studiem soudobé literatury, starověkých kultur i přírodních věd. Duchovní tradice milovaného kraje, studium jazyků a knih starověkých filosofů (indická filosofie, Palton, Plotinos), středověkých mystiků a filosofů novodobých (A. Schopenhauer, F. Nietzsche, H. Bergson) - vtiskly Březinovu pohledu na svět metafyzický ráz.
Současná literární věda i zahraniční literární symposia (vídeňské symposium "Psychoanalýza v umění, poezii a arteterapii", 1996) - hledí na neuvěřitelnou šíři toho, co Březinův génij stačil obsáhnout - a stále novými pohledy postihují, jak Březinovo básnické dílo zrcadlí výrazné proměny jeho myšlenkového vývoje. V duchovním obsahu dopisu z roku 1896 Anně Pammrové básník píše: "Že kdyby můj život proběhl slunečnými nivami, že bych zdřiml ve stínech, kde dnes bloudím s chorobným zářením v zracích. Nevěřte tomu. Byl jsem predestinován umění..."
Tato předurčenost, stále tajemstvím obestřená Mistrova tvorba, poutá současné literární směry: v popředí zájmů stojí láskyplný Mistrův obdiv k dílu jednoho z francouzských tzv. prokletých básníků Charles Baudelaira (1821 - 1867). V láskyplném dopisu z 13. září 1892 milovanému spolužáku Františku Bauerovi básník O. Březina vzpomíná: "....vracíval jsem se povznešen ze svého lesa, žlutý svazek Baudelaira v potem vlhnoucích rukou, stránku tužkou popsaných veršů na založeném místě svého Mistra. Jak bývala mi krátká ta cesta po polích..." V posledním roce života, v "jaroměřické samotě", zaznamenal si O. Březina několikrát "životní data" Baudelairova básnického génia (9. dubna 1821 - +31. srpna 1867).
Věrný duchovní přítel univ. prof. JUDr. Emanuel Chalupný (1879 - 1958) vzpomínal, jak jednu z hrobek na třebíčském hřbitově úžaslý pohled Březinův přirovnal k Baudelairovu hrobu v rodinné hrobce na hřbitově Montparnasse. Baudelairův pomník představuje ležící postavu, ovinutou těsně jako mumii stuhami zemřelých - s tváří, která je portrétem. A nad básníkovým obrazem zamyšlená, pěstí podepřená hlava démona... Prostřednictvím francouzských literárních přátel vyžádal si prof. JUDr. E. Chalupný "dobovou fotografii" hrobky Ch. Baudelaira, jejíž umístění i hřbitovní prostor byly zcela totožné s jasnozřivou "aurou místa" Březinova pohledu dávné návštěvy třebíčského hřbitova s prof. dr. E. Chalupným.
Vrcholná básnická sbírka KVĚTY ZLA (Les Fleurs du Mal) vznikala pod postupnými názvy "Lesbičanky" (Les Lesbiennes) a "Limby" (Limbes) - druhý název "Limb" znamenal ono "neurčité místo" mezi očistcem a peklem v mystických mlhách křesťanského zásvětí... Strastiplným životem tvůrce básnické sbírky KVĚTY ZLA byl v posledním roce života O. Březina velmi často ovlivňován: ve vzácné vazbě "žlutého svazku Baudelaira" uchovával obdivný duch Březinův původní fotografii básníkova portrétu s jeho rukopisným záznamem, kterou mu věnoval prof. dr. E. Chalupný - vzácný dar francouzských přátel... V podzimních měsících roku 1928 zabýval se Mistr studiem francouzského originálu knihy z roku 1926 "La vie douloureuse de Charles Baudelaire" (Bolestný život Baudelairův), jejímž autorem byl Francois Porché. Stránky obsáhlé knihy o čtyřech částech provázel jasnozřivý zrak Březinův množstvím poznámek svého úchvatného a klenutého rukopisu.
První, kdo ilustroval u nás KVĚTY ZLA byl Jan Konůpek (1883 - 1950). Pro vydání Portmanovo z roku 1933 připravil pět leptů a třiatřicet celostranných ilustrací - jednak šest listů, předznamenávajících jednotlivé oodíly knihy, jednak listy transponující řadu námětů... Koncepce malíře, grafika a rytce J. Konůpka, jehož obrazotvornost se pohybovala tak často na samé hranici mystiky - více než bytostně konvenovala Březinovu básnickému géniu... Otokar Březina - sám vynikající kreslíř, považoval Ch. Baudelaira za jednoho z nejskvělejších a nejpůvodnějších kreslířů mezi básníky a Baudelairovy kresebné záznamy zařazoval v samé sousedství geniálních kreseb Victora Huga i kreseb Puškinových...
Baudelairova génia fascinovalo "prvotní ticho" (V. Holan) - snad kladené do prapočátku lidského bytí... anebo tajemné přítmí, které se vymyká sluchovým pocitům našeho všedního dne... ("Tak v lese vyhnanství, kde moje duše žije, / pradávná vzpomínka lká na smuteční roh...") V této protrpěné životní dimenzi se dařilo poezii, která má stigma bolesti - a právě zde se může dařit "květům zla" (Zlo spojeno s obrazem Satana...), které krystalizují do podoby básně... "(Té chůvě, na kterou jste pro cit žárlívala / a která spí své sny pod drnem jako skála, / té bychom měli snad dát na hrob aspoň květ. / Vždyť mrtví snášejí tak mnoho, mnoho běd!" - KVĚTY ZLA, báseň "Té chůvě", v překladu Svatopluka Kadlece).
Nevyslovitelnou duchovní krásou Březinovy poezie jsou prostoupeny vzpomínky na více než strastiplně tklivý "soumrak Baudelairův". Hvězda pařížských literárních salónů a pozoruhodný tvůrčí duch Bernard-Henri Lévy ve svém románu - eseji POSLEDNÍ DNY CHARLESE BAUDELAIRA (v imaginativně skvělém překladu Michala Novotného nyní vydává brněnské nakladatelství Jota) - nechává v podivuhodných hovorech a odpovědích promlouvat dávné současníky Baudelairova básnického génia: hovoří jeho milenka Jeanne Duvalová, nešťastná matka Caroline... Nejzajímavějším svědkem je vypravěč - mladý básník, který usiluje o Baudelairovu přízeň jako sekretář...
Snad tajuplná a osudová Baudelairova báseň "Semper eadem" vše rozumem nepostižitelné uzavírá...? "Ó, nechte, nechte jen mé srdce lží se zpíti, / v tůň vašich zřítelnic jak v sen se pohroužiti / a dlouze dřímati ve stínu vašich řas!" (přeložil Svatopluk Kadlec).
Doc. Jiří BEDNÁŘ (autor působí v oboru psychologie - psychoanalysa a psychoterapie, literární psychologie a filosofie a je dlouholetým spolupracovníkem Regionalistu)
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je 21. duben
(8. duben kalendáře iuliánského)
• 2019 rok křesťanského letopočtu
• 7508 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 21. 4.:
Hod Boží velikonoční Sv. Anselma, biskupa, vyznavače a Učitele Církve
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 8. 4. (21. 4.):

  :


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: