Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
2.5.: Řidič osobního auta v Čáslavicích srazil ženu a dvě děti; žena na následky zranění zemřela

2.5.: Za kováři, mobilními výhněmi i velkým bucharem na Šlakhamr v sobotu

2.5.: Z policejního deníku: zloděj ukradl ze sklepa kola s pneumatikami; opilí řidiči bourali

2.5.: Táborská zoo 12. června otevře záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy

2.5.: Putování jarní přírodou doprovázené ptačím zpěvem v Jihlavě

1.5.: Závody automobilů do vrchu v Náměšti nad Oslavou nabídnou také dakarský speciál

1.5.: Vysočinská muzea budou mít nový depozitář

1.5.: Vlčí bratři z táborské zoo oslaví v sobotu narozeniny

1.5.: Jak zákeřného vraha bukovské ženy za jeho čin utloukly motykami a vidlemi

30.4.: Žďárské muzeum slaví devadesáté narozeniny, připravilo výstavu o historii tvrze

30.4.: Z policejního deníku: policisté dopadli lupiče; řidička skončila s náklaďákem ve zdi domu, poškodila i další auta

30.4.: Výstava Pábení - citlivý smysl pro detail v abstraktním světě barev

30.4.: U Horní Cerekve hořel les, plameny pomáhal hasit i vrtulník

30.4.: Na rockovém majálesu v Bystřici nad Pernštejnem vystoupí osm rockových a metalových kapel

29.4.: Žena, kterou ve žďárském útulku pokousal pes, zemřela

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Glosy Iglau.cz:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Darmo nadávat na zrcadlo, když před ním stojí opice...
Sdílet článek
Volba presidenta této země vstoupila do druhé třetiny. Zda bude hlava státu tentokrát zvolena a poslední volba již nebude (nebo naopak) je mi vcelku jedno. Bez hlavy státu totiž rozhodně nezůstaneme, protože se z 281 volitelů bezesporu jistě jednoho dne najde oněch minimálně 141. Takže v této chvíli je jistě jen to, že nás čeká aspoň ještě jedno online představení českých zákonodárců. Přičemž každému z Čechů doporučuji dnes aspoň několik chvil strávit u televizní obrazovky, řečeno přesněji u svého eletronického zrcadla.
Ano, myslím to vážně. U zrcadla. Protože to, co vidíme ve sněmovně i Senátu, jsme my!
Skřeky otylých upocených chlapisek s prsty drvoštěpů, kterým dělá problém složit větu obsahující podmět a přísudek, se totiž nijak zvlášť neliší od povyku lidu slyšitelného v této zemi kdekoli - od fotbalu až po haly obchodních řetězců zaplněných o víkendech k prasknutí. Jen s tím rozdílem, že lůza z ulice má na sobě protentokrát pro změnu namísto tepláků drahé, i když většinou stejně špatně padnoucí obleky...
Jací jsme my, takoví jsou ti, které volíme. Už psycholog Jung si kdysi všiml, že každý člověk neomylně preferuje u těch druhých právě ty rysy a sklony, kterými oplývá on sám, případně, kterými by oplývat chtěl. A protože máme demokracii založenou na volbě většiny, většina z nás volí v těch, které strany opět vnitřní demokratickou většinou generují, pouze a jedině svůj vlastní obraz. Nabídka je prostě jen a jen taková, jaká je poptávka.
Takže se namísto nářků raději rozhlédněme okolo sebe. Možná přitom zjistíme, že jednoho dne může být ještě hůř!
Leo ŠVANČARA
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je pátek 3. květen
(20. duben kalendáře iuliánského)
• 2024 rok křesťanského letopočtu
• 7513 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 3. 5.:
Pondělí po čtvrté neděli Velikonoční Nalezení sv. Kříže
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 20. 4. (3. 5.):

  Další glosy:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: