Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
29.3.: Vodní svět v táborské zoo se rozrostl o pět čírek sibiřských, jinde než v Táboře je neuvidíte

29.3.: Jarní blokové čištění ulic v Jihlavě začne v úterý 2. dubna

28.3.: Žena za volant nesmí, přesto stále řídí, opakovaně odmítá test na drogy. Jen v březnu ji policisté zastavili čtyřikrát

28.3.: Zámek ve Velkém Meziříčí se o Velikonocích zahalí do květinového hávu

28.3.: Zastřelit chráněného medvěda je neospravedlnitelné. Slováci nyní navíc chystají ústavní zákon umožňující hromadné vraždění těchto ohrožených zvířat

28.3.: Z policejního deníku: nález granátu a nábojů; zloděj si odnesl kolo za dvacet tisíc

28.3.: Josef Patočka z Jihlavy oslavil sté narozeniny

27.3.: Z policejního deníku: zloděj si odnesl nářadí; za volantem bez řidičáku

27.3.: Staročeské Velikonoce na Michalově statku nabídnou nahlédnutí do časů před zrušením poddanství v Čechách

27.3.: Na operačních sálech v jihlavské nemocnici využívají anesteziologové nové přístroje

27.3.: Kriminalisté dopadli další distributory pervitinu

27.3.: Historii Velkého Meziříčí pomohou dětem poznávat muzejní programy

26.3.: Řidič Audi od nehody, která se stala u Šimanova, ujel. Policisté hledají svědky

26.3.: Z policejního deníku: vandal poškodil auta; při střetu osobního auta a náklaďáku utrpěli zranění čtyři lidé

26.3.: Velikonoce v Jihlavě zahájí na Zelený čtvrtek jarmark, řehtačkový průvod, velikonoční loupení vajíček i folklorní muzika

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Z jihlavských archivů:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek
Větrný mlýn v Jihlavě

Podle historických pramenů trpělo okolí Jihlavy na konci 18. století velkým nedostatkem vody, což mělo za následek potíže s mletím mouky v mlýnech u vodních toků a byly proto využívány i netradiční způsoby výroby mouky.

Po koňských mlýnech, které byly zřizovány na předměstích, ale také ve vnitřním městě, jako například v areálu kláštera sv. Kříže, přišel údajně v roce 1801 pokus s vybudováním větrného mlýnu na Brtnickém předměstí a to na Skřivánčím vrchu (Lerchenhübl). Prý potom dělal velmi dobré obchody a mnohdy ani nestačil plně uspokojit poptávku po semletí tak velkého množství zrna. Tak to zaznamenal jihlavský kronikář Leupold.
Při důkladném studiu plánů a map uložených ve Státním okresním archivu v Jihlavě byl mimo jiné objeven velmi zajímavý plán dvora Mayerhof na Brtnickém předměstí, patřící do majetku jihlavských jesuitů a náležející ke statku v Jamném. Autorem byl i jistý Norbert de Christopheim, který nakreslil plán na papír a podlepil ho plátnem. Jedná se o zajímavou kolorovanou kresbu s celou řadou významných míst a jejich pomístních názvů z doby realisace mapování. Škoda, že vedle podpisu nepřipojil autor také letopočet. Kdosi datoval plán kolem roku 1830. Protože se však nalezl ještě další plán tohoto dvoru, tentokrát zhotovený Jos. Bergerem v roce 1778, je třeba posunout dobu vzniku prvního plánu ještě před rok 1778. Proč?

Protože autor zachytil nejen všechny hornické rybníky naplněné vodou, ale nad zrušenými šachtami ještě zcela zachovalé důlní objekty, což plán z roku 1778 již postrádá. Dokonce zcela zřetelně vykreslil těžní jámy zalité vodou. Ale nepředbíhejme a odhalme jedno překvapení po druhém...
To první překvapující zjištění je umístění větrného mlýnu už na plánu zhotoveném v sedmdesátých letech 18. století. Jedná se o jednoduchou kresbu věžovitého objektu, snad celé dřevěné konstrukce, stojící na místě zvaném "Zadní Trata", Zadní Trať. Mlýn tedy spatřil světlo světa již o třicet let dříve, než uvádí kronikář. Jak dlouho se zde mlela mouka také nevíme. Plán Jihlavy z roku 1825 uvádí sice v těchto místech pojmenování Windmühlenberg, což by mělo ukazovat na větrný mlýn na kopci, ale objekt zde už není zaregistrován. Poslední plán Jihlavy z roku 1997 jen připomíná tato místa názvy Větrník a Pod Větrníkem.
Druhým překvapením je zakreslení starých štol a nových šachet, které byly v roce 1773 vyhloubeny v prostoru kolem dnešního benzínového čerpadla a vysílače t.j. po pravé straně silnice z Jihlavy do Znojma. Jednalo se o hloubení Prokop, František a Jakub a dále pak o šachty Josef a Marie Terezie. Posledně jmenované jsou na mapě vykresleny včetně důlních staveb či přístřešků. V polovině roku 1780 byla zdejší těžba zastavena a důlní díla postupně aplanována. Právě díky této mapě můžeme pozorovat i několik dalších mnohem starších a již tehdy opuštěných hornických lokalit včetně rybníčků s názvy Komora, Welkej, Studna, Teicht Dlouhej nebo Berghäusl. Žádná z těchto hornických památek se do dnešních dnů nedochovala, jen v nedaleké zahrádkářské kolonii vytéká důlní voda z hlubin země, aby alespoň ta upozornila na dolování stříbra v těchto končinách.
Prohlídka plánů a map pro dnešek končí. Díky archivu jsme prošli krajinou konce 18. století a při trošce fantasie uviděli slavná místa důlního podnikání nebo i větrný mlýn jen kousek od Jihlavy. Při zimní procházce pak můžeme shlédnout postříbřená stébla trav, která jako v pohádce lemují staré cesty, po kterých se opravdu stříbrná ruda převážela.

Kresby: výřezy z plánu s kresbou větrného mlýnu a se šachtou Marie Teresie (plán je uložen v SOKA Jihlava)

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)