Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
14.5.: Z policejního deníku: policisté chytili zloděje dlažby; krádež notebooku a dalších věcí z auta; opilci skončili na záchytce

14.5.: Výstava Vladimír Kiseljov – Bratři vášně: Wagner – Bruckner - Mahler v Jihlavě u příležitosti 110. výročí úmrtí skladatele Gustava Mahlera

14.5.: Na silnici I/38 u Havlíčkova Brodu začne oprava kanalizace odvodnění

14.5.: Linka 155, která zachraňuje životy, slaví svůj den. Na Vysočině loni záchranáři přijali více jak 87 tisíc tísňových volání

14.5.: Dominanta Karlova náměstí v Třebíči bude do konce října zrekonstruovaná

13.5.: Z policejního deníku: recidivista s komplicem kradli mobily; nález munice z druhé světové války; krádež kola

13.5.: V Předíně zbourají most, doprava povede po provizorní komunikaci a řízena bude kyvadlově

13.5.: U Svatého Kříže na silnici I/38 se stala tragická nehoda, silnice již je plně průjezdná

13.5.: Svatojánská pouť na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou pod širým nebem

13.5.: Pelhřimovské muzeum rekordů má ve sbírkách další přírůstek - půlmetrákový kuchyňský nůž

13.5.: Lávka z Polanky v Třebíči typu Bailey Bridge do šrotu nepůjde

13.5.: Celníci na Vysočině zajistili přes 26 tisíc cigaret bez platné tabákové nálepky

12.5.: Zfetovaný opilec z Hrotovic za jízdu v nepříčetnosti, při níž u Stonařova zmrzačil dva lidi, dostal šest let

12.5.: Z policejního deníku: distributorovi drog až pět let za mřížemi; krádež katalyzátoru; šestnáctiletý chodec skončil po střetu s autobusem v brněnské nemocnici

12.5.: U příležitosti Světového dne boje proti mozkové mrtvici bude v sobotu Mariánský sloup v Jihlavě svítit narůžovo

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Revue Iglau.cz:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Čarodějnice neboli Filipojakubská noc
Sdílet článek
Již tradičně se 30. dubna v českých zemích pálí čarodějnice, slaví se Filipojakubská nebo Valpuržina noc. Prapůvodními zakladateli této tradice jsou Keltové, kteří právě poslední dubnový den zapalovali ohně. Podle nich dostal svátek název Beltine čili zářící oheň.
image-1
V předvečer prvního máje staví ještě dneska mládež na venkově májky, některé domy jsou ozdobeny zelenými větvičkami. Praktikují se zvyky, které mají ochránit stavení před zlými a nečistými silami, aby nepronikaly do světa lidí a neškodily jim.
Dříve lidé před „uhranutím“ čarodějnicemi chránili také dobytek. Před vrata domu i chléva pokládali narýpané drny, protože čarodějnice prý v tom případě musela před vstupem do domu nejdříve přepočítat všechna stébla, což jí obvykle trvalo až do rána a mezitím už pominula její zlá moc. Domy se kropily svěcenou vodou, před vrata se zapichovaly pruty a pichlavé trní, aby se o ně čarodějnice poranila. Mládenci v některých krajích také na zahnání čarodějnic práskali bičem nebo stříleli z pušek.
Tradovalo se, že tato noc má i moc otevírat zemi a vydávat poklady, bylo však nutné mít u sebe květ kapradí. Sbíraly se také léčivé byliny, které o této noci prý měly obzvláště čarovnou moc - zejména jitrocel.
Říkalo se, že král temnot - tedy ďábel - může uplatňovat svou moc na zemi právě prostřednictvím čarodějnic. Ze spojenectví s ním proto lidé často podezřívali ženy, a to buď mladé a nějakým zvláštním způsobem velmi atraktivní, nebo naopak ženy staré a podivínské. A tak i prastarý zvyk pálení ohňů měl právě vymýtit tyto zlé síly, skrývající se v těchto ženách, ze vsi.
V předvečer ohňových slavností proto obcházela mládež jedno hospodářství po druhém a sbírala dřevo. Na oheň bylo třeba shromáždit devět druhů dřeva a nikdy prý nesměl chybět jalovec. Hranici s panákem, znázorňujícím zlou čarodějnici, zapaloval vždy muž, a to ten, který se jako poslední ve vsi oženil. Aby se vesnici vyhnul požár, muselo kolem obce zaplát přesně sedm velkých ohňů. Od dohořívajících polen se pak zapalovaly pochodně, se kterými chodili lidé do okolních luk a polí, kde s nimi tančili a zpívali a zaháněli tak nečisté síly.
Ačkoli dnes již v českých zemích málokdo na temné síly a jejich tajné ženské spojence pohybující se nenápadně mezi námi věří, zvyk pálení čarodějnic se u nás zachoval v plné síle. Namísto zahánění zlých duchů se však tento tradiční obyčej „filipojakubských ohňů“ v posledních desetiletích změnil mnohde spíše v hromadné tažení proti přírodě a životnímu prostředí. Podle pracovníků ochrany přírody i policejních svodek není výjimkou, že se právě o Valpuržině noci ve velkém pálí nejrůznější odpad - plasty, pneumatiky či dřevotřísky s laminovanými materiály. Do ovzduší se tak dostává mnoho nebezpečných chemických látek, včetně například dioxinu a těžkých uhlovodíků. Hustý dým, který může být vysoce jedovatý i v malém množství, pak po celý Filipojakubský večer vdechují nejen přímí účastníci akce, ale také lidé bydlící v okolí rozpálených vater...
Eva ŠINKOVSKÁ
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je pátek 14. květen
(1. květen kalendáře iuliánského)
• 2021 rok křesťanského letopočtu
• 7510 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 14. 5.:
Pátek po Nanebevstoupení Páně Sv. Bonifáce, mučedníka
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 1. 5. (14. 5.):

  Další revue:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: